Diabolik lovers

7. Čekání

Pro začátek se chci omluvit za neaktivitu ale v poslední době jsem neměla čas a nevěděla jak pokračovat.

Když jsem se oblékla tak jsem šla na chodbu a čekala na Muge. Začala jsem přemýšlet jestli se od tud ještě někdy dostanu a budu moct obejmout mámu.Jestli ze mě udělají taky upíra a pak omylem někoho zabiju nebo jestli oni zabíjí mě a Muge . Chtělo se mi zacit  brečet ale přerušila mě Muge když vylezla z pokoje.

Věnovala jsem ji pohled toho že se bojím co snámi bude a ona pochopila taky se bála a tak mě obejmula ale i když jsme se obě trochu bály tak nás nějak nedesilo že jsme v sídle s šesti upíry.

Došli jsme do kuchyně a už tam čekal Laito , Ayato a kousek dál ležel na gauči Shu. Zeptala jsem se kde jsou ostatní a Laito řekl že "nikdo neví kam šli".Pak hned po něm se Ayato ušklíbl a řekl že nás dnes na starosti mají oni dva.
"Laito se pousmál"
S Muge nám proběhla stejná myšlenka.
Podívaly jsme se na sebe a muge vydala výraz že to nebudem rozebírat a šla si sednou ke stolu. Nechápavě jsem jsi šla sednou taky. Když jsme dosnidali, Ayato nám dal dva náramky řekl ať si je nasadíme a že si je nesmíme sundat dokud nám to neřekne že jinak se stane něco špatného obě jsme souhlasily.

Pak řekl že se za deset minut sejdem u vchodových dveří. Muge si ještě potřebovala odskočit na záchod tak jsem u dveří čekala sama, sedla jsem si na lavičku a koukala na strop. Z ničeho nic se vedle mě na lavičce objevil Laito. Koukla jsme se na něho a zeptala se co chce on řekl že už dlouho nejedl a začal se přibližovat, pěsti jsem mu mířila do obličeje ale on mě stihl zadržet, chytil mi ruku zatáhl směrem k sobě a pak se do ní zakousl i když to bolelo dalo se to přežít, naštěstí po chvíli přestal ,položil mi hlavu na jeho nohy ( doufám že jste pochopily :)) a předklonil se, zašeptal :"chutnáš velice dobře mrško".