Diabolik lovers

14. Záhady v knihách

Tak jo trochu si posuneme čas protože i u nás toho času dost uteklo.

Katana:
Jednou ráno jsem se vzbudila u mě doma v pokoji, rychle jsem vztala a utíkala že mámou ale když jsem seběhla schody viděla jsem před sebou rakev ve které ležela moje máma mrtvá. Pak jsem se vzbudila se šokem a zjistila že to byl jen sen a jsem furt u bratrů Sakamaki. Labutí se mě zeptal jestli jsem v pořádku tak jsem mu vše řekla a on se usmál.

Řekla jsem si že to řešit raději nebudu, přece to byl jen sen. Uběhl skoro celý den který jsem prolezela s kšiltem v posteli. Nastal večer a začla jsem se oblékat do školní uniformy (v tom čase co uběhl, začla jsem chodit do upíři školy). Laito se taky oblekl a vyrazily jsme.

Laito:
Od rána se moje mrška chová jinak. Myslím že by jsme si měli zase užít dobrodružství aby se odreagovala od toho všeho.

Katana:
Byly jsme ve škole a už uběhly 2 hodiny, laito na mě zavolal a zavedl mě po dlouhé chodbě plně obrazu v druhém patře k dveřím , starým dubovým dveřím  a otevřel je. Já osobně čekala že za zemi dveřmi bude klub něco nějaký bar jak znám laita ale místo toho tam byla knihovna plná khin které jsme v životě neviděla.

Šli jsme do uličky číslo 18 v té uličce byly samé černé knihy které byly očíslované. Laito se zastavil a vzal knihu s číslem 27, knihu mi podal a řekl ať si ji přečtu. Prosedela jsem pak zpátky v sídle čtením téhle knihy dny a dny byla to velmi velká kniha. Když jsem ji konečně po týdnu dočetla. Šla jsem ji s Laitem jeden školní den zase vrátit zpátky.

Poté ve jsme zavřely dveře od knihovny jsem laita obejmula a začala brečet. Laito mi zvednul hlavu a začal povídat.

Laito:
Chápu chapu je mi tě líto ale není to tak špatné a jestli budeš někdy chtít tu semnou zůstat navždy, stačí rict vím jak z tebe udělat upíra. Ale varuju tě nejde to vrátit zpět a dokonce života budeš potřebovat krev k tomu aby jsi přežila.

Katana:
Uvažovala jsem nad tím měsíc a půl a pak jsem 19.10.přišla za Laitem a zeptala se ho zda mě může proměnit.