Vím, že za to stojíš - POZASTAVENO

8. kapitola

Hermiona se probudila úplně zmatená. Byla zadýchaná, zpocená a hlavně rudá. Rudá rozpaky. Často se jí zdály takové sny, že pochybovala, zda by neměla vyhledat odbornou pomoc, ale vždy si nakonec řekla, že je to z únavy a přepracování a víc se tím nezabývala.

Tento sen byl ale úplně jiný. Byl až děsivě reálný a navíc v něm vystupoval Fred. Na tom by také nebylo nic divného, o přátelích se jí zdávalo velmi často, vždy to ale byly sny, ve kterých byli všichni účastníci oblečení. A rozhodně se nenacházeli v její posteli a nelíbali ji. Jenže tentokrát to bylo úplně jiné. A jí se ten sen velmi líbil. Nebo to možná spíš než samotný sen byla představa, že sdílí s Fredem postel.

Ano, kdysi dávno do Freda byla zamilovaná, ale to už přece bylo za ní, ne? Bylo jí 15 a teď je o 11 let starší. Přestala ho milovat už před dávnou dobou! Stačilo jí, že byli přátelé a že jí byl nablízku.

Nebo si to celou dobu možná jen namlouvala?

'Jsem nemožná!' pokárala sama sebe. 'Fred by nikdy necítil to samé, probůh, kde se to v té hlavě vzalo?' posadila se na posteli, opřela se o zeď a dala obličej do dlaní. 'Jak se mu teď mám podívat do očí?'

Naštěstí měla dost času vymyslet, co bude dělat, až se s ním uvidí, protože neočekávala, že se potkají ještě ten den. Vstala a rozhodla se pro vanu ještě před snídaní, protože na koupel neměla předchozí noci, když se vrátila z večírku, ani pomyšlení.

Vodou napustila vanu skoro doplna a přidala pěnu do koupele. Potřebovala relax a na chvíli vypnout. Dovolila si na chvíli vzpomínat.

Flashback

Hermiona, Ron a Harry navštěvovali v Bradavicích 6. ročník. Fred s Georgem už v Bradavicích nestudovali déle než tři čtvrtě roku a Hermioně chyběly rozhovory s Fredem. Naštěstí se blížily Vánoce a to znamenalo, že se zase potkají v Brlohu. To, že se nemohou dočkat oba dva, až se uvidí, dokazovaly Hermioně Fredovy dopisy.

'Ahoj šprťounko,

to je dost, že sis našla čas na starého kamaráda a ozvala se! Už jsem myslel, že sis místo mě našla náhradu. Skoro jsem začal být smutný. Máš štěstí, žes to napravila, haha.

Fakt mě mrzí, že tam nejsem a ty si Harryho stavama musíš procházet sama. Je mi jasné, že Ron ti v hledání moc nepomůže a nikoho jiného o pomoc poprosit nemůžeš, pokud chceme, aby vše zůstalo v tajnosti. Snažím se na něco přijít tady doma. Musím ale říct, že nám s Georgem dávají Kejkle dost zabrat. Kéž bys už mohla vidět, jak se nám daří! Teď před Vánoci je to masakr, rodiče nakupují jak diví, budeš mít, hádám, po prázdninách dost práce s pořádkem, primusko!

Vezmu Tě sem, až přijedete na prázdniny. Máme novinky, o kterých jsem Ti ještě nestihl říct. Tobě se budou líbit, jsem si jistý, jsi snad jediná, kdo ocení a pochopí naši práci. Mamka má pořád strach, že jsme si ukousli moc velké sousto a zkrachujeme dřív, než splatíme to, co jsme si do začátku museli půjčit. Plete se, Mio! Daří se nám víc, než jsme oba čekali.

Už vím, co se Tobě bude líbit nejvíc! Odpočítávám dny, kdy přijedete. S Georgem už si občas lezeme na nervy, ačkoli se toho moc nezměnilo. Naopak spolu trávíme míň času než kdy dřív. Koukáš, co? No jo, samostatné bydlení udělá svoje.

Nebudu Tě dýl zdržovat od úkolů, šprťounko, utíkej je dodělat a nezapomeň Zmijozelu sebrat nějaké body, jo?

Obejmi se za mě,

F.

P.S. fakt se těším, až přijedeš!

Hermiona přečetla ten dopis snad dvacetkrát. Každé Fredovo psaní ji pozvedlo nad pomyslnou hladinu a ona se mohla zase v klidu nadechnout. Tak moc jí chyběl! Věděla, že zamilovat se do svého kamaráda je průšvih, obvzlášť, když to ten druhý neopětuje, ale copak srdci poručíte?