"No už to bude asi půl roku. Obarvit jsem si ji v Polsku" Usmál se Tae a Jungkook se zamyslel.
"V Polsku?"
"No to je kousek od Česka" Zasmál se Tae a Jungkook kýval v souhlas.
"Já vím" Řekl nakonec a opřel se celý do sedačky.
"Jak jsi se vůbec za ty dva roky 4 týdny 5 dnů a 16 hodin měl?" Jungkook se na něj nevěřícně podíval.
"Ty si to pamatuješ do minuty?" Zeptal se.
"Noo.. Ano pamatuju" Nervózně se podrbal na zátylku Tae.
"No až na ten první půl rok.. To bylo fajn"
"První půl rok?" Taehyung se na něj podíval.
"Hmm" Zamerčel, podíval se na něj a jemu to hned došlo. Jungkook který měl slzy v očích se na něj jen tiše koukal.
"Nevěděl jsem proč si to udělal.. A bál jsem se, že by jsi to udělal znovu.. Proto jsem chtěl pryč. Jedinej Hobi s Kiki věděli kde jsem.." Tae se najednou zamračil.
"Proč mi to sakra neřekli? Mohl jsem tě najít už dávno" Tae se najednou koukal před sebe s docela naštvaným výrazem.
"Oni mi slíbili že ti to neřeknou" Jungkook sklopil hlavu a Tae se na něj zase podíval.
"No to už je jedno, teď jsme spolu a já už tě nikam nepustím" Posmutněl Tae a Jungkook se lehce usmál.
"Ale já musím ještě do Česka.. Mám tam nejlepšího kamaráda, kterému jsem slíbil že přijedu"
"Tak já pojedu s tebou a pak ho vezmeme sebou a budete bydlet tady s námi"
"Ještě uvidím jak to dopadne až přijedeme" Odvětil Jungkook, otočil hlavu ke klukům a všiml si, že spí. Taky zavřel oči a po chvíli nevěděl o světě.
Bude to trošku kratší 🥺 mám hodinu občanky.. 🤣🤦🏻♀️
ČTEŠ
Najdu Tě Vůbec?
FanfictionPokračování knížky: Neznámý číslo Kim Taehyung po své chybě hledá svého manžela i 2 děti.. Nemůže je najít a nakonec mu zbývá jen poslední místo. Upozornění: Žádné není 😁 Možná jedno.. A to, že se zde objeví občas i vulgární slova..