9. Chapter

90 6 0
                                    

Jen tak jsem tam stála a neřekla vůbec nic Sarah se na mě upřeně dívala a já nebyla schopná slova. Několikrát jsem se zhluboka nadechla a řekla jen nevím musím si to rozmyslet. Vyběhla jsem ze dveří a nezvládla jsem se za ní ani otočit byla jsem tak zbrklá. Dojela jsem na hotel a lehla si do postele všechny věci jsem si nechala u Sarah takže jsem neměla v čem spát.

Ráno jsem se probudila a zjistila jsem, že jsem zaspala. Rychle jsem se nachystala a nastoupila do taxíku byla jsem nervózní nevěděla jsem co mám Sarah říct, ale jedno jsem věděla jistě určitě tento měsíc nedostanu prémie, protože už teď meškám 20 minut.

Ahoj kde jsi prosím přijeď za hodinu máme focení a já potřebuji být perfektně nalíčená. Sarah

Už jedu zaspala jsem. Elen

Po nekonečné cestě jsem dorazila do ateliérů kde jsem narazila na šéfku. To snad nemyslíte vážně jdete pozdě o půl hodiny na nějáké prémie můžete rovnou zapomenout. Trochu jsem se pousmála, protože přesně tohle jsem čekala jeden měsíc bez prémií klidně přežiju. Šla jsem do maskérny kde jse zahlédla Sarah hned jsem k ní přišla a pozdravila jí. Začala jsem s klasickým líčením které dělám vždycky. Mezi námi panovalo obrovské dusno neměli jsme si co říct a ani výsledný make-up nevypadal moc dobře. Jediné co mi řekla ať přijdu ve 13:00 před kavárnu Winnie.

Stála jsem před kavárnou dneska jsem výjmečně nemeškala a dokonce tam byla o 10 minut dřív. Najednou se tam zjevila Sarah která okamžitě vplula do kavárny a ani si mě nevšimla. Otevřela jsem dveře a rozhlédla se po kavárně kde se Sarah usadila u posledního stolu a číšník už ji obsluhoval okamžitě jsem si k ní přisedla a objednala si latte

Elen vím bylo to na tebe asi moc rychle, ale já doopravdy chci vědět jak to mezi námi bude pokud se rozhodneš odjet a zapomenout na mě chápu to, ale prosím rozhodni se co nejdřív já už nevydržím čekat. Zvedla se ze židle a odešla nedala mi ani prostor mluvit.

Z pohledu Sarah

Byla jsem až moc rozhozená nechtěla jsem s ní mluvit měla jsem tušení, že to takhle dopadne ani nevím proč jsem byla tak zklamaná však chtěla jen čas na rozhodnutí, ale bála jsem se toho že mě opustí. Poprvé jsem někoho takhle moc milovala věděla jsem, že ji nechci ztratit.

Z pohledu Elen

Posmutněle jsem sledovala seriál v televizi, kterou jsem si zapla jen abych se trochu odrágovala. Přemýšlela jsem na plné obrátky byla jsem si jistá že ji chci že ji moc miluji a musím to vyřešit teď.

Běžela jsem ulicemi New Yorku přímo k ní domů zazvonila jsem na zvonek a čekala byla jsem plná napětí. Sarah otevřela a pohlédla na mě chvilku jsme tam takhle jen stáli. Po několika minutách kdy jsme si neřekli ani pozdrav jsem jí zatáhla dovnitř a sedla si s ní ke stolu. Řekla jsem jí že s ní chci zůstat v New Yorku, ale zároveň musím letět v březnu za svou rodinou. Na tváři se jí objevil úsměv takže tu chceš zůstat a myslíš to se mnou vážně ? Ano myslím to smrtelně vážně. Sarah mi řekla že nám zabukuje na březen letenky, abychom to měli z krku. Počkej ty letíš se mnou já myslela že poletím sama a hlavně let tam budu mít zaplacený od firmy. Myslím si že babičce to nejlépe vysvětlíme, když tam budeme obě určitě to lépe pochopí.

Ahoj doufám že vám nevadí ten pohled ze strany Sarah, ale přijde mi to zajímavější a příběh to obohatí takže to asi budu dělat častěji ;)

Falling loveKde žijí příběhy. Začni objevovat