Niku? ✓

~ 29 ~

,,Tak my jedeme." Kuba obejme mě a Dominika, vezme tašku a s Nikol ruku v ruce odchází.

Momentálně Kuba odjel s Niky k jejím rodičům do Prahy. Prý je na čase ho představit.

,,Co teď?" Podívám se na Dominika.

,,No, dneska má přijet Viktor s malou a já jdu do studia, ale první by se hodil oběd." Během jeho popisování dnešního programu jsme přešli do kuchyně.

,,Vařit se mi moc nechce." Opřu se o linku.

,,Caffetterie?" Tahle restaurace je univerzální řešení na problémy ohledně jídla.

,,Dobře." Kývnu a jdu se převléct.

-

,,Tak co to bude?" Zeptá se nás drobnější brunetka.

,,Tady ty těstoviny, dvakrát." Ukážu do jídelního lístku. Číšnice si to zapíše a odchází.

,,Dobrá." Usměje se Nik.

Chci mu říct nějakou moji skvělou poznámku, ale jsem přerušena holkou, která si nejspíš přišla pro fotku.

Po focení nám číšnice donese jídlo a my se do něj pustíme.

-

,,Ahoj." Obejmu Viktora, když přijedeme do studia.

,,Ahoj." Objetí a pozdrav mi oplatí.

,,Mohla bys ji vzít ven, potřeboval bych něco nahrát."

,,Jasně, půjdeš s tetou ven?" Dřepnu si k malé. Z gauče vezmu bundu a obleču ji. Následně opouštíme studio. Jdeme do nejbližšího parku, kde se nachází i dětské hřiště. Malá si hraje a já ji pozoruju.

Viky si hraje na pískovišti s nějakou holčičkou. Za mnou si přisedne žena okolo třicítky.

,,Máte krásnou dceru." Prohlásí žena.

,,Není moje, je to dcera mého kamaráda."

,,Promiňte." Omlouvá se.

,,To je v pořádku." Usměju se na ni.

Ještě si asi hodinu povídáme a já pak beru malou zpátky do studia.

,,Kde jste byly?" Ptá se mě Viktor, když si ji bere do náruče.

,,Tady kousek v parku na hřišti." Usměju se na malou.

,,Viktore?" Ozve se Radek z nahrávací místnosti.

,,Promiň, pohlídáš ji ještě? Nejvíc půl hodiny."

,,Jo, jasně." Vzala jsem si malou do náručí.

-

,,Tak ahoj." Obejmu Viktora. Hned jak se zabouchnou dveře, tak si sedám na gauč vedle Radka, který hraje. V nahrávací místnosti je Dominik a Dan. Tomáš jako vždy sedí u počítače.

,,Čau." Otevřou se dveře.

,,Ahoj, Andy." Otočím se na něj.

,,Přinesl jsem jídlo." Zvedne do vzduchu několik tašek. Naposledy jsem měla oběd, takže se jídlo hodilo.

,,Co tam máš?" Ptám se zvědavě.

,,Myslel jsem na tebe a vzal jsem i čínu." Podá mi jednu tašku.

,,Děkuju." Usměju se na něj.

-

,,Tak jdem." Prohlásí Tomáš. Obléknu si bundu, s klukama scházím schody a nasedáme do aut směrem k paneláku, kde bydlí Tomáš.

Za chvíli parkujeme, vysedáme a stoupáme do schodů. Tomáš odemyká dveře a my obsazujeme byt. Konkrétně jsem tady já, Dominik, Radek, Dan, Tomáš a Andy.

Otvírá se jedna flaška za druhou a tekutina v nás mizí.

,,Terezka." Sedne si vedle mě podnapilý Dan a dá si ruku okolo mých ramen. Někteří z nás jsou totálně na plech. Třeba takový Tomáš to dlouho nevydržel.

,,Ano, Dane?" Podívám se na něj.

,,Ty si taká pekná baba."

,,A na to se musíme napít." Taky slušně nalitá beru vlašku a přikládám ji ke rtům. Následně ji předávám Danovi, zvedám se z gauče a jdu do kuchyně, kde je zbytek.

,,Dáš si?" Natahuje ke mně Andy ruku, v které má brko. Moje střízlivé já by to nikdy nedovolilo, ale alkohol byl silnější.

Samozřejmě, že se po potáhnutí rozkašlu, protože nejsem logicky zvyklá. Brko předávám dál a beru láhev vodky, která byla na stole.

Takhle piju ještě pár minut a pak už si nic nepamatuju.

.
.
.
⚠️ Chyby ⚠️

Myslím, že se brzy dočkáme toho, na co tak dlouho čekáme a co si od této knížky slibujeme. 👀

586 slov ✨