Niku? ✓

~ 38 ~

O půl rok později:

S Dominikem máme krásný vztah. Lepšího kluka jsem si nemohla přát. Bylo pár hádek, ale ty se rychle vyřešily. Niky vypadá, že by měla každým dnem porodit.

Všichni sedíme ve studiu. Venku je strašné horko, ale čemu se divit, když je konec června.

,,Ještě tři tracky a můžeme jít." Řekne mi Dominik, který si sedne vedle mě na gauč, ruku si hodí přes moje rameno a pozoruje, jak se snažím vyhrát nad Tomášem.

,,Jo." Řeknu šťastně, když vyhraju.

,,Můžu Tomáši?" Zeptá se ho Nik.

,,Jo, jasně." Podá mu ovladač.

,,Chceš prohrát?" Řeknu provokativně. Jen nasadí úšklebek.

,,Prohrála." Usměje se na mě. Začnu hrát uraženou, protože to mi jde dobře.

,,Zlato, no tak." Položí ovladač a obejme mě.

,,Dominiku, jsi na řadě." Vyjde z nahrávací místnosti Pepa.

,,Teď nemůžu." Odpoví a nepřestává mě objímat. Svoje ruce obtočím okolo jeho trupu a hlavu mu zabořím do hrudi.

,,Je fajn, že máš dneska objímací náladu, ale já potřebuju jít nahrávat." Šeptá mi do ucha. Neochotně ho pustím a on odchází.

-

,,Co budeme dělat?" Je nás tady jen pár. Konkrétně Já, Nik, Kuba, Niky, Adéla, Pepa, Radek, Tomáš a Dan.

,,Bazén?" Podívá se na mě Kuba. Hned se mi rozzáří oči, ale pak si vzpomenu na Niky, která má bříško. Nebylo by to fér, kdyby byla doma.

,,A co Niky? S námi jít nemůže a doma ji nechat nemůžeme." Podívám se na ní.

,,V pořádku. Dneska přijede sestra. Kdyby něco, tak by zavolala." Jen kývnu.

,,Já bych šel taky." Řekl Tomáš. Nakonec to odsouhlasili všichni.

,,Dobře, teď pojedeme domů a potom se sejdeme v aquaparku." Prohlásí Jakub. Všichni se zvedneme a jdeme do aut.

Doma jsme vzali všechny potřebné věci a byt jsme opustili, až přišla Nikolina sestra.

-

Paní u kasy byla celkem v šoku, ale na to si člověk zvykne. Po vstupu jsme se v kabinkách převlékli a jako malé děti skočili do vody.

Vynořila jsem se a sotva jsem se nadechla, tak jsem byla znovu pod vodou. Opět jsem se vynořila a vedle mě se smál Jakub. Jen jsem se na něj ironicky usmála a očima jsem něco naznačila Dominikovi. Jako můj milovaný přítel potopil Kubu.

,,Dobře tě má vycvičeného." Řekne, když se vynoří. Potom, už jenom různě plaveme a smějeme se.

-

,,Konečně doma." Prohlásím, když sundám boty. Niky se svou sestrou sedí na gauči a povídají si.

Dojdu do pokoje, kde si vezmu Nikovo tričko a odcházím si dát sprchu. Za chvíli slyším, že někdo otvírá dveře a přibližuje se ke mně. Po pár sekundách do sprchy vchází Dominik. První, co udělá, tak je to, že si mě vezme pod stehnama, zádama opře o kachličky a začne mě líbat.

-

Je sedm večer, já s Dominikem ležím u něj v pokoji a sledujeme film.

,,Nikol rodí!" Vtrhne do pokoje Kuba. S Nikem se lekneme a začneme se sbírat. Já si do pokoje doběhnu pro tepláky a s Dominikem si rychle obujeme boty. Já začnu uklidňovat Nikolinu setru a následně i Nikol, že to bude dobré. Kuba běhá po celém bytě a jako poslední bere tašku.

Řídí Nik a Kuba obvolává kluky z labelu. Do porodnice dojedeme včas. Na recepci stojí Tomáš, Radek, Andy, Dan, Hasan, Adéla a se setrou se o něčem dohadují.

Když si sestra všimne Nikol, tak se začne věnovat nám a kluci nás následují. Niky si berou do jedné z místností. Za chvíli přijde do čekárny sestra a je celkem zaražená. Taky bych byla, kdyby tam bylo sedm potetovaných kluků.

,,Který je otec?" Řekne trochu vystrašeně.

,,Já." Řekne Kuba.

,,Dobře, vy můžete jít dovnitř." Opět řekne trochu s obavami a Kuba mizí ve dveřích.

-

O tři dny později:

Kuba chodil do porodnice každý den. Dneska jdeme na návštěvu jako celý label. Opět jsme se nevyhnuli pohledům setřiček a doktorů.

Když jsme dorazili na pokoj, tak jsem poprvé viděla toho drobečka.

,,Jak se jmenuje?" Zeptá se Adél.

,,Jakub." Usměje se Niky a podá mi ho do rukou. Za mnou stojí Dominik a přes mé rameno se na něj dívá.

,,Miminko by vám slušelo." Řekne Tomáš. S Dominikem se na sebe usmějeme a on mi dá pusu na spánek.

.
.
.
⚠️ Chyby ⚠️

Tak dočkali jsme se konce. Snad vás tato knížka bavila, tak jako mě. Děkuju vám, že jste tento příběh četli, a že jste mě v psaní podporovali. Děkuju vám za všechny hlasy a komentáře. Třeba si to ještě někdy jednou přečtete. 💞

Zítra se uvidíme u nové knížky, tak zatím ahoj. 🔥

739 slov ✨