Heart》Yumark [ ✔ ]

『1』『0』

    Šel jsem ke dveřím a otevřel je, protože na ně někdo začal klepat. Celkem brzo ráno, ale naštěstí jsem byl už vzhůru a oblečený do normálního oděvu.

,, Dobrý den. " pozdravil jsem mladou slečnu, která je viníkem klepání na dveře.

,, Dobrý den. " pozdrav mi oplatila.
,, Vy jste Nakamoto Yuta ? "

,, Ano, to jsem. " potvrdil jsem ji to.
,, A vy jste ? "

,, Moje jméno je Wendy. " představila.
,, Přišla jsem sem za Markem. "

,, Za Markem ? " divil jsem se. Nikdy za ním nikdo jiný nechodil, jenom já a kluci s Haechanem.
,, Mohu vědět proč ? "

,, Jsem jeho matka. "

Vykulil jsem na slečnu oči.
,, C-co prosím ? " lehce jsem se zakoktal, protože jsem byl vážně překvapený.

Co když si bude chtít vzít Marka zpět ?
To bych nezvládl... Přijít o dalšího milovaného člověka.

,, Můžu jít dovnitř ? " ignorovala mou otázku a místo toho položila svou.

,, Jo, j-jistě. " přikývl jsem a pustil ji dál.

Slečna, Wendy, vešla dovnitř a zamířila rovnou do obýváku. Já za ní zavřel a přišel k ní.

,, Dáte si něco k pití ? " zeptal jsem se, načež ona s díkem zakroutila nesouhlasně hlavou.

Oba jsme si sedli na pohovku a chvíli mezi námi bylo ticho, dokud jsem ho ja neprolomil.

,, Proč chcete vidět Marka ? " otázal jsem se, i když jsem se asi měl zeptat na něco jiného, ale to nevím jestli mohu.

,, Chtěla bych vidět, jak vypadá. " odpověděla.

Přikývl jsem.
,, Teď momentálně spí a nerad bych ho budil, takže jestli chcete počkat ? "

,, Pokud vám to nevadí. " podívala se na mě a kousla se do rtu.

,, Vůbec ne. " trochu jsem se pousmál, aby mi věřila, že mi to opravdu nevadí.

,, Děkuji. " poděkovala a sklopila pohled.

,, Můžu se vás na něco zeptat ? " promluvil jsem opět já.
,, Jestli nechcete, nemusíte odpovídat. " ujistil jsem ji, že tohle není žádný výslech a nemusí odpovídat na nic, co ji je nepříjemné.

,, Ptejte se. " zvedla ke mně pohled a dala mi souhlas.

,, Zajímalo by mě, proč jste dala Marka pryč. "

,, Čekala jsem, že se na to zeptáte. " řekla a nadechla se.

,, Jak jsem řekl, nemusíte odpovídat. " připomněl jsem ji má slova.

,, To je v pořádku. " pousmála se.
,, Před necelými osmi lety jsem byla na oslavě narozenin jednoho mého kamaráda. Oslava se trochu víc protáhla a já šla domů až druhý den ráno, asi kolem druhé. Domů jsem šla pěšky, protože jsem to neměla moc daleko, ale to byla chyba. " odmlčela se.

Chytil jsem ji za ruku a trochu ji zmáčkl na náznak, že se nemusí bát, a že je vše v pořádku.

,, Šla jsem kolem jedné uličky, který bývají ožralí kluci, někteří i zdrogovaní. V tu chvíli mi nedošlo, že bych tama jít neměla, a také jsem za to zaplatila. Dva kluci mě odtáhli a znásilnili. " do očí se jí nahrnuly slzy.

Rychle jsem se natáhl pro kapesníky a podal ji je. Ona je s díkem příjmula, pár si jich vzala a utřela si oči.

,, Hádám, že jste potom zjistila, že čekáte Marka. "

,, Přesně tak. " potvrdila mi to.
,, Bylo mi teprve osmnáct a já byla sama. Má rodina žije v Kanadě, takže jsem jim o tom ani neměla jak říct. Chtěla jsem si ho nechat, ale rozhodla jsem se, že bude lepší, když ho dám pryč. " odpověděla svůj příběh.

,, To je mi moc líto. " znova jsem ji stiskl ruku.

,, Také jsem měla strach, že pokaždé, když se na Marka podívám, tak uvidím ty dva a on mi to bude nevědomě připomínat. " přiznala se a sklopila pohled.

,, Vždyť to je pochopitelné. " nechtěl jsem, aby se kvůli tomu, že dala Marka pryč, cítila špatně.

Přikývla.
,, Proto jsem teď tady. Chci vidět, jak vypadá a celkově ho vidět. "

Já jenom kývl.

Co když zjistí, že nevypadá, jak oni ?
Co když ho bude chtít zpátky ?

,, Nemusíte mít strach. " vyřídila je z myšlenek.
,, Nevezmu vám ho. "

,, Ehm... "

,, Vidím vám na obličeji, že máte strach, že si ho budu chtít vzít. " pousmála se.
,, To bych neudělala. Vzdala jsem se ho a vidím, že teď má nádherný domov a určitě úžasného otce. " víc se usmála.

,, Děkuji. " také jsem se usmál.
,, Mark pro mě hodně znamená, víte ? Před několika měsíci se můj přítel dostal do autonehody a na sále jim umřel, ale oni jeho srdce dali Markovi. " řekl jsem zase svůj příběh.

,, Opravdu ? " Wendy nadzvedla obočí.
,, No páni. " vydechla.

,, Já vím. " kývl jsem.
,, Zní to neuvěřitelně. "

,, A je Mark v pořádku ? " otázala se.

,, To ano, nebojte. " usmál jsem se.
,, Je velice čilý a pořád by něco dělal nebo si hrál se svým kamarádem Haechanem. "

Wendy se zasmála.
,, Tak ti velice ráda slyším. "

,, Hele... Pojďme si tykat. " navrhl jsem ji a ona souhlasila.
,, Bezva. " pořád jsem se usmíval.

Po nějaké době se Mark vzbudil a přišel za námi dolů.

,, Dobré ráno Markie. " usmál jsem se na něj.

,, Dobré. " rukou si protřel oči a přišel ke mně blíž.
,, Kdo je to ? " ukázal na Wendy, která seděla kousek ode mě.

,, Tohle je Wendy. " představil jsem ji.
,, Ona je-

,, Kamarádka. " přerušila mě a odpověděla tak za mé.

,, Aha. " kývl.
,, Moc rád vás poznávám. " Mark před sebe natáhl ruku. Wendy a udělala to samé a oba si potřásli.

,, No nic. " Wendy se zvedla.
,, Už bych měla jít. "

,, Tak brzy ? " nadzvedl jsem obočí, a také se zvedl.

,, Ano. " přikývla a šla ke dveřím. Já šel hned za ní.
,, Marka už jsem viděla, takže nebudu dál rušit. "

,, Nerušíš. " pověděl jsem.
,, A taky chci, aby jsi věděla, že můžeš kdykoliv přijít. "

,, To myslíš vážně ? " nemohla tomu uvěřit.

,, Samozřejmě. " usmál jsem se.

Wendy mě objala a poděkovala mi. Poté odešla a já se začal věnovat svému Markovi.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Tak už víme kdo je matkou Marka 😊 A také víme její příběh, proč se Marka vzdala.

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere