Heart》Yumark [ ✔ ]

『1』『1』

    ,, Marku ? " zavolal jsem na svého syna.
,, Marku, kde jsi ? " nahlédl jsem do jeho pokojíčku, ale tam nebyl.

Znova jsem na něj zavolal a chvíli na to jsem uslyšel rachot z mého pokoje. Vydal jsem se tam a spatřil Marka na stoličce, jak si prohlíží mé fotky.

,, Tak tady jsi. " opřel jsem se o futra a překřížil ruce na hrudi.
,, Co tady děláš, hm ? " nadzvedl jsem obočí.

,, Prohlížím si fotky. " usmál se na mě a jeden rámeček s fotkou si vzal.
,, Tahle se mi líbí nejvíc. " slezl dolů a šel za mnou.

Fotku mi podal a já si ji vzal. Na fotce jsem byl já a WinWin, jak ležíme na dece.

Pousmál jsem se.
,, Opravdu ? A proč ? " zeptal jsem se ho a koukl na něj.

,, Líbí se mi ten kluk. " ukázal na WinWina.
,, Chtěl bych se s ním potkat. " díval se na mě.

Tohle mi vehnalo slzy do očí, ale já je rychle rozmrkal, aby Mark neměl starost.

,, Víš kdo to je ? " pousmál jsem se a Mark zakroutil nesouhlasně hlavou.
,, Tohle je můj přítel, který ti daroval srdíčko. " vysvětlil jsem mu.

Mark vykulil oči a na fotku se znova podíval.

,, To je on ? " nevěřil tomu.
,, Je opravdu nádherný. " vydechl.

,, To ano. " souhlasil jsem.

,, On je pořád pryč ? " podíval se na mě Mark.

,, Bohužel ano, Zlatíčko. " smutně jsem se pousmál.
,, Pročpak ? "

,, Chtěl bych mu osobně poděkovat. " odpověděl.

Kývl jsem.
,, Možná by to šlo. "

,, Vážně ? "

,, Ano. " uchechtl jsem se nad jeho nadšením.
,, Ale nebude to tak úplně osobně. "

,, Co ? " Mark nahl hlavu na stranu, protože nechápal co jsem mu teď pověděl.

,, To nic. " mávl jsem nad tím rukou.
,, Pochopíš to až dorazíme na místo. "

,, Dobře. " Mark kývl a odešel do svého pokojíčku, aby se mohl nachystat.

Já jsem mezitím vrátil fotku na místo, a také se převlékl. Když jsme byli oba hotový, nasedli jsme do auta a já vyjel na hřbitov za WinWinem.

Po nějakých dvaceti minutách jsme dorazili na místo a vysedli z auta.

,, Kde to jsme ? " otázal se mě Mark a chytil mě za ruku.

,, Tady jsou posvátné kameny, přes které můžeš mluvit na lidi, kteří splnili svůj úkol a museli odjet daleko pryč. " odpověděl jsem mu lži. Přece mu neřeknu, že jsme na hřbitově.

Mark přikývl a společně jsme prošli starou a vrzavou bránou. Zavedl jsem nás až dozadu, kde se nacházel náhrobní kámen WinWina.

,, Tady si s ním můžeš povykládat. " oznámil jsem Markovi.
,, Ale on ti neodpoví, protože musí šetřit síly. " dodal jsem, aby zbytečně nečekal na odpověď.

,, Dobře. " kývl a sedl si před hrob.
,, Ahoj, jmenuji se Mark. " představil se s úsměvem na tváři.
,, Jsem tady, abych ti poděkoval za tvé srdíčko, které mi zachránilo život. "

Stoupl jsem si za Marka a poslouchal ho. Také jsem si tam stoupl proto, aby Mark neviděl mé slzy.

,, Vím, že jsi přítel Yuty, který mi o tobě řekl a ukázal tvou fotku, jsi moc nádherný. Přál bych si, aby si byl moje maminka. " řekl upřímně a trochu smutně.
,, Každopádně ti mockrát děkuji za srdíčko, protože bez něj bych nenašel Yutu, který si mě adoptoval. Ještě jednou děkuji. "

Slzy mi tekly proudem a držel jsem v sobě vzlyk. To, co Mark řekl bylo opravdu nádherné.

Také bych si přál, aby byl WinWin jeho maminkou.

,, Doufám, že tě někdy potkám. " zvedl se a otočil na mě. Já si rychle utřel slzy a usmál se.

,, Hotovo ? "

,, Ano. " Mark přikývl.
,, Můžeme za ním chodit častěji ? Chtěl bych mu říkat tolik věcí. " široce se usmíval.

,, Samozřejmě, Zlatíčko. " povolil jsem mu to a objal ho.
,, Moc tě miluji. " zašeptal jsem a dal mu pusu do vlasů.

I tebe WinWine, moc mi tady chybíš.
I Markovi.

,, Já tebe taky. " Mark mi pusu oplatil, ale místo do vlasů, mi ji dal na tvář.

Vzal jsem si ho na ruce a šel s ním zpět k autu. Jakmile jsem k němu došel, posadil jsem Marka do sedačky a já si sedl na místo řidiče.

,, Uděláme si ještě takový malý výlet, jo ? " podíval jsem se na Marka zpětným zrcádkem. On přikývl a já vyjel.

Po nějaké době jsem dorazil na místo a pomohl Markovi z auta.

,, Proč jsme tady ? " podíval se na mě, a pak na rozlehlou louku.

,, Protože tohle bylo místo mě a mého přítele. " odpověděl jsem mu, chytil ho za ruku a vzal ho k lavičce, kterou jsme si sem já a WinWin přinesli.

,, To je to místo z fotky ! " vykřikl nadšeně, že na to přišel.

,, Přesně tak. " usmál jsem se a posadil se na již zmíněnou lavičku. Mark si sedl vedle mě.

,, Je tady hezky. " poznamenal a začal houpat nožičkama, které mu vysely.

Souhlasně jsem přikývl.
,, Od teď tady budu brát tebe a uděláme si úžasné vzpomínky. "

,, Joooo. " Mark se zasmál.

,, A začneme teď. " vytáhl jsem mobil a najel na kameru.
,, Pořádný úsměv. " řekl jsem Markovi a objal ho kolem ramen. Mark se usmál, já také, a vyfotil jsem nás.

,, Ukaž. " řekl Mark, když jsem najel do galerie, abych si mohl fotku prohlédnout. Fotku jsem mu ukázal a on se ještě víc usmál.
,, Jsme tam nádherní ! "

,, Souhlasím. " usmál jsem se a koukl na fotku.

Už se nemůžu dočkat až si ji vystavím u sebe v pokoji.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Tohle je poslední kapitola...

Doufám, že se příběh líbil a uvidíme se u dalšího, který bude na ship Kunten ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere