Bratři

179 9 4
                                    

Uběhlo pár dní, kdy škola byla zavřená. Dala jsem se dohromady celkem rychle. Každý den jsem šmírovala protější dům, zda tam někoho neuvidím ale bez šance. Týden utekl jako voda. Na konci týdne jsme měli naplánované setkání s máminou kamarádkou. Něco jako dvojí rodinná grilovačka. Mamka mi připravila ty nejvíc panenské šaty, co jsme kdy viděla. Byly bílé s krajkama na rukávech a lemu sukně zapnuté až ke krku, takže vršek byl vysoký jak rolák.

,,Má syny takže doufám že uděláš dojem. Mohla by, jsi už konečně koho přivést domů. Ahhhh kéž by to byl jeden z jejich synů. Jeden je skoro stejně starý jako ty." Mrkne na mě a já se otřesu znechucením. Prohlížela jsme se v šatech v zrcadle a musela jsme uznat, že mi sluší. Až na ten kyselí výraz v mém obličeji to šlo.

V autě si všimla že i její sestřička je narvaná v slušňáckých šatech a musím se pro sebe usmát. Mamka to bere fakt vážně. Zastavili jsme před velkým domem, který vážně ale vážně nevypadá jako by tam žila rodina s tolika chlapama.

Při vstupu dovnitř jsme se seznámili s Máminou kamarádkou. Moc milá žena furt se usmívá. Jak, to tak bývá hned se všichni zakecali, a tak jsem využila příležitosti a zdrhla do kuchyně. Upřímně jsme ani nevěděla kam jdu, ale jak se říká žaludek ví.

Uprostřed kuchyně je posazen velký stůl plný jídla a mě zakručí v břiše hned jak mě při vstupu praští vůně do nosu. Od jídla mě odpoutá pozornost až pohyb dvou osob u stolu. Dva muži no spíše okolo mého věku. Oba mají tmavé vlasy jeden ale hnědé a druhý fakt tmavě černé s šátkem. Nebudu lhát ta chvíle ticha, když se s nima měřím očima trvala pro mě snad věčnost. Situaci zachrání až sestra a mamka co vlítnou do místnosti, a tak se pohnu trochu bokem blíž k jídlu dál od toho hnědovlasého sportovce a černovlasého boha. Vešla dokonce i mámina kamarádka. Myslím, že se jmenuje Rae. ,,Prosím tě Bee neboj se moji kluci nekoušou." Očividně jsem musela vypadat dost zaraženě. Sakra, co to se mnou je, aby mě rozhodili pěkní kluci. ,,No jenom jeden." Promluví hlubokým, fakt hlubokým hlasem tmavovlasý bůh. Na to hnědovlasý sportovec propukne ve smích a náhle vypadá spíš roztomile. Nervozně se usměji a pozdravím je úklonem a sednu si. Mamka si sedne vedle mě po pravé straně a kopne mě pod stolem. Nečekám to, a tak vykulím oči jak mimoň. O co jí jde. Kopnu jí zpátky a ona se málem zadusí vodou co zrovna pila. Začalo se jíst a já opravdu nevím, zda mám jíst v bílých šatech před nima. Chápeme se umažu se a budu vypadat jak prase. Abych se neumazala musím si dávat pozor. Odfrknu si a začnu se nípat v jídle. Mezitím, co ostatní jedí a povídají si tak si je prohlížím. Teprve jsme začali jíst a matka těch dvou kluků zaječí. ,,Yoo!! Pojď už jíst proboha" Usměje se na nás. ,,Nejstarší syn." Usměje se omluvně. ,,Nesnáší lidi takže pochybuju že si pohne." Řekne ten s hlubokým hlasem. Sportovec vedle něj se jen culí jak sluníčko. Sakra, jestli takhle vypadají dva mladší tak jak asi musí vypadat ten nejstarší. Pousměji se. Rae se znova rozohní a její vrásčitá tvář se skřivý do grimasy matky co kárá své dítě. ,, Tak šup šup už jsme tu všichni." Znova zahuláká. Zpoza otevřených dveří do jiné místnosti se ozve. ,,Já vím." Celkem sexy hluboký hlas. Uznale pokývnu. Otočím se na dveře odkud má vyjít se sklenkou u rtů a tam vyjde brejlatý blonďatý sexy... moment .. cože? Zakuckám se a začnu se dusit. Matka mě začne pomáhat ranama do zad. To snad ne. Učitel Min? Celá rudá kuckající popadám dech. Postava se mezitím posadila ke stolu. Když budu dělat že tu nejsme třeba si mě nevšimne. Je tucta holek, co mají tmavé vlasy. ,,Nebuď nezdvořák pozdrav dámy." Řekne ten zatracený tmavovlasý kluk. Očividně se snažil pokárat staršího, ale místi odpovědi mu jedna přiletěla. Jo sleduju to, protože jsem opustila pohled na talíř a brejlím teď na ně. Naše pohledy se setkají. Já musím vypadat jak vyděšené mládě zatím co s ním to ani nepohlo. ,,Aha." Přejede pohledem i mojí mamku. Oběma se nám ukloní. ,,Trochu úcty v mém domě." Zabrblá Rae a štípne Mina do tváře. Vykulím oči a začnu se jemně usmívat. Začne ho štípat do obou tváří a on ji do jedné z rukou kousne. Ne moc jen jemně ale donutí to Rae stáhnou ruku. Rae se začne smát a pozornost zase stočí ke mně a matce. ,, No Luno tohle jsou moji synové Yoongi 28 let" Ukáže na Mina. Pak ukáže na tmavovlasého kluka. ,, Tae 24 let. A nejmladší ale rozhodně v ničem né poslední Jungkook je mu 22. Víš, jak jsem na střední vždy říkala, že chci mít velkou rodinu no tak se povedlo. Jsou to zlatíčka." Usměje se na mojí, mamku. Moje mamka celá bez sebe. ,,Bože ty ale vyrostli pamatuji si jen na Jungkooka když si hrál jako malinký s Bee když jsme se sem tam sešli když kluci byli ve škole." Já zajedu ještě víc do židle. Snad si mě nikdo nebude všímat a já tohle prostě z, bušícím srdcem přežiju. Rozhodnu se narvat pusu rýží, protože mám fakt hlad a je to jediná věc pop které se neušpiním ale to zrovna mamka stočí řeč ke mně. ,,Moje dcera Bee se moc nezměnila pořád to je moje malá holčička." Já s plnou pusou rýže se obličejem obrátím na celou rodinu Minů a s napuchlíma tvářema se usměju. Sakra to je divné musím něco říct. ,,Těším mě." mávnu jim s plnou pusou. ,,To je pravda hráli si spolu. To jsi Bee jen o dva roky mladší než náš Jungkook třeba by, jste si rozuměli." Usměje se Rae na mě a pak se otočí na Jungkook a on vykulí oči a zaboří pohled do talíře. Hej to je moje taktika. Pak začal zdlouhavý rozhovor o mé sestře a jak se jí vede.

Po dojedení konverzace pokračovala na zážitky ze střední. ,,Tak jo dáme si moučník." Zavelí Rae rozdá každému s pomocí kluků moučník. Tolik jídla. Odfouknu si vlas z čela. ,,Jen si vezmu prášek." Řekne Min a odskočí si do skřínky a vytáhne prášek co zapije. Rae se usměje. ,, To víte alergie. Učitel boilogie a nemůže poznat, že má alergii." Zasměje se. ,,Ty by jsi potřebovala trochu adrenalinu ubrat." Odpoví jí Min a sedne si ke stolu. Moje mamka se znova usměje. Neee bude na něj mluvit. ,,Ty jsi učitel?" Vyjekne nadšeně on se na ní podívá s vážnou tváří. ,,Jo nebyla jste na třídních schůzkách." A sakra. Mamce sklapne a podívá se na něj vyjeveně. On má stále pohled kamenný a prázdný. ,,Jsem třídní vaší dcery." Všichni zmlknou a vypadají překvapený. Já sjedu po židli ještě níž. Bože může to být horší? ,,No .. to jsem nevěděla. To je skvělé a jaká je studentka?" Ooo né. Kouknu se skoro zpoza stolu na něj. Jestli jí něco vyklopí jsem mrtvá. ,,To by jste se dozvěděla kdyby jste přišla na třídní schůzku." Řekne zle. Něco ve mně si uleví to je ten učitel, kterého znám. ,,Ale .. nebuď bručoun." Rae se usmívá jako, by to nebrala vážně. Tae se nakloní přes stůl k nám. ,,On je takový odmalička. Někdy jsme si s JK mysleli že ho posedl démon." Min se na něj otočí s vražedným pohledem. ,, Jo přesně.. přesně kvůli tomuhle obličeji." Ukáže na Minův obličej mezitím co se Jungkook směje. Rozhodnu se to utnout. ,,No učí nás jen dočasně než nám někoho najdou." Uvedu to na pravou míru. ,,Vážně?" Mamka se otočí na Mina a ten bezeslov vstane a odejde od stolu. Co mu je? Zachraňuji nás oba před otázkama. Na konci večera jsme se rozloučili už jen s Taem, Jungkookem a samotnou Rae. 



Uběhl nějaký čas a jsem zpět. Omlouvám se práce mi dává zabrat po psychické stránce takže nejsem tak aktivní. Pokusím se teď víc soustředit na Učitele ať se někam dostaneme. Protože mi věřte že nebudete čekat jak se to rozjede. Můra

UčitelKde žijí příběhy. Začni objevovat