teacher😔❤️ h.s. / copleted

18

,,Aha..?" Můj pohled musel stát za to.

,,Co je?" zeptal se.

,,Nic, nic... jen.. To nechápu,"

,,Přece tě tu nenechám samotnou," ušklíbl se.

.

,,Ha-harry, p-pros-prosím přestaň!" vyjekla jsem. Harry přišel na to, že jsem lechtivá a využívá toho. Už se ani nesměju, jen vydávám podivné zvuky a bolí mě břicho.

Konečně toho Harry nechal a já se svalila na postel.

,,Ach jo," povzdechl si Harry.

,,Co?" zvedla jsem svoji úplně rudou hlavu a zapřela se o lokty.

,,Tvoji rodiče se vrátí už zítra," posmutněl.

S Harrym jsme se velice sblížili. Hodně si rozumíme i přesto, že náš věk je tak moc rozdílný. Jsem si teď na sto procent jistá, že k němu něco cítím. Harry už mi i řekl, že mě má rád, ale myslím, že ke mně také cítí něco více. Známe se krátkou dobu a je můj učitel, ale i přesto je tak, jak to je.

,,To je pravda. Myslíš, že se budeme méně vídat?" teď jsem posmutněla i já.

Harry

,,To je pravda. Myslíš, že se budeme méně vídat?" z tváře jí zmizel úsměv a nahradil ho pochybovačný pohled.

Sakra! Jak jí mám jen říci, že se budu stěhovat?

To jí mám jako říct ,Hele, promiň, ale budu se stěhovat i když tě mám moc rád, - možná i něco víc - tak už se nikdy neuvidíme.,?

No, to asi fakt jako ne.

,,Budeme se vídat tak, jak to nejvíc půjde,"

Trošku se pousmála a já byl na sebe naštvanej, že nedokážu bejt natolik chlap, abych jí řekl pravdu.

Doprdele! Musím jí to říct.

,,Emm....Bell?"

,,Jo?"

,,Měl bych ti něco říct," začal jsem zlehka.

,,Povídej," tenhle pohled znám. Zase mě z něčeho podezírá.

A vlastně na to má právo, vzhledem k tomu, co jsem nucen jí říct.

,,Víš, já se budu za dva týdny stěhovat,"

,,C-Co?" do očí se jí nahrnuly slzy a já jsem proklínal své rozhodnutí, které jsem učinil před tím, než jsem Bell poznal.

,,Za dva týdny letím do Číny," doplnil jsem se.

Bell

Snažila jsem se všechny ty informace zpracovat.

,,Proč jsi mi to neřekl dříve?" zašeptala jsem.

,,Nevěděl jsem, jak ti to mám říct. Rozhodl jsem se proto ještě dřív, než jsem tě poznal a pak jsem to prostě už nezrušil," sklopil pohled a já začala naplno brečet. ,,Nevěděl jsem, že to bude mezi námi takové, jaké to je," dodal.

,,Aha, takže jsi si jen chtěl najít jen nějakou rádoby kamarádku, které nakecáš, jak ti na ní záleží, budeš jí líbat a pak ji jen sprostě opustíš?!" teď jsem byla spíše naštvaná.

,,Ne! Mně na tobě opravdu záleží!" zakřičel.

,,Odejdi," šeptla jsem. Jen se na mě podíval a z pod oka se mu vykutálela slza. Tak strašně ráda bych ho teď objala a řekla, že to bude v pořádku. Že to zruší a my budeme spolu. Jenže to nešlo, protože on se očividně rozhodl jinak.

,,Vypadni!" teď už jsem zařvala. Vypadám jako nějaká hysterka. Začal vzlykat a pak se rozešel ke vchodovým dveřím. Bylo mi ho hrozně líto.

Naposledy se na mě s uslzenýma očima podíval a pak za sebou zavřel. Rozeběhla jsem se ke dveřím, chtěla je otevřít, ale na poslední chvíli jsem si to rozmyslela. Svezla jsem se po nich zády a s brekem vytáhla mobil z kapsy.

,,Ahoj, Li," vzlykla jsem do telefonu.

,,Ahoj Bell. Stalo se něco?" 

,,Ne, neměj strach jen........ prosím, mohl bys přijet?" zeptala jsem se s více vyrovnaným hlasem.

,,Jo, dobře. Za chvíli jsem tam,"

,,Děkuji. Tak zatím ahoj,"

,,Ahoj," s těmito slovy Liam ukončil hovor a já se jako duch šourala do postele. 

.

.

.

.

Tématicky - I have loved you since we were 18 

One Directon - 18

Osmnáctá kapitola.

Ano, přesně toto je kapitola, u které si začínám uvědomovat, že se nám to krátí.😢

Snad to dobře dopadne! 😍

Paa❤