Vlčí vytí

Prolog

Běžela jsem od hranicí a v tlamě jsem držela své mládě, které bojovalo o život. Nikde kolem žádný jiný vlk nebyl, aby se o ní dokázal postarat. 

Otočila jsem se a koukla se na hranice smečky od kterých jsem běžela. kdybych nebyla tak blbá, jsem pořád ve smečce a nemusím se bát o ní. 

Chtěla jsem pokračovat v cestě, ale byla to jenom bahnitá cesta, nikde nikdo. 

Otočila jsem se a rozeběhla se zpátky. Možná to bude můj poslední den, můj poslední pohled na ní, možná nikdy neuslyším její hlas. 

Musím jí zachránit. Zrychlila jsem.

Na mé tlapky se lepilo bahno, párkrát jsem i sklouzla, ale nezastavilo mě to. Šlo mi jen, abych zachránila tu malou kuličku. 

Vběhla jsem za hranice. Velikou rychlostí jsem předběhla hlídku, která se mě snažila marně dohnat. 

Zastavila jsem v táboře a pohledy se obrátily na mě. Já se jen dívala Alfovi do očí. Ten se na mě díval naštvaným pohledem. 

Prosila jsem ho, aby se o ní postaral. On se na mě pořád díval jen naštvaným pohledem. Pochopila jsem to, já jsem ta špatná a to vlče bude taky. 

Podívala jsem se ještě na Betu, která to smutným pohledem sledovala. Nakonec souhlasila, že se o to vlče postará. Věnovala jsem jí děkovný pohled a položila jsem na zem to malé rozkošné vlčátko, které se na mě dívalo krásnýma oceánově modrýma očima.

Já se jen na ní celou dobu sledovala, něž se její tělíčko zbarvilo do ruda mojí krví. 

***

Viděla jsem to, viděla jsem, jak moje mamka umírá a Alfa se směje, nemohla jsem nic dělat. Byla jsem ještě malé vlče, které nic neumělo.

Jednou se jim pomstím a bude je to bolet! Budou litovat, že my zabily mamku! 

Prology mi moc nejdouuuu, ale to nevadí. 

Jinak O-E-Black je to do soutěže. 

Snad se vám prolog líbil (Zvlášť tobě Andí :3) a budu ráda za velkýýý názooor! 

Loučí se s vámi vaše milovaná Ellie! 💖