Zobrazeno /vkook/ •|czech|•

*°•¹⁴•°*

Taehyung's Pov
Když Jimin a Jungkook přišli do obýváku, tak jsem to vůbec nečekal. Říkal, že je tlustý, ale vůbec není. Jo, má pár kil navíc, ale je roztomilý. Hlavně ty jeho tvářičky, které by člověk rád pomačkal.

Ale o to víc mě překvapilo, když Jimin řekl, že je hluchý. Tolik mě to mrzí. Asi se kvůli němu naučím znakovou řeč. Ne asi, ale určitě. Všichni čtyři jsme seděli na gauči. Teda Jimin na Yoongim, ale to je maličkost. Dívali jsme se na nějaký romantický film do, kterého byl Jimim úplně zažraný a kvůli Jungkookovi, tam Yoongi nějak nastavil i titulky. A že nám to dalo zabrat. Ale Jungkook vypadal, že ho to moc nezajímalo, což se ani nedivím, a spíš vypadal, že přemýšlel. Snad celou dobu jsem ho pozoroval. Zmínil jsem se už, že má vážně roztomilý nosánek a nádherné oči? Asi ne. A i jeho rty jsou vážně úžasné. Najednou se otočil a díval se mi přímo do očí. Já na něj koukal spíš překvapeně. Najednou z kapsy vytáhl nějaký kus papíru. No spíš menší bloček takových těch růžových a malou propisku, kterou něco napsal a ukázal mi to.

Jen... Kde je tady koupelna?

Jen jsem hlavou pokýval ať mě následuje a radši jsem ho vzal za ruku. Šli jsme po schodech nahoru a já zastavil před koupelnou do, které on následně vešel. Slyšel jsem, jak pustil vodu. Najednou jsem z koupelny uslyšel divný zvuk. Jen jsem rychle otevřel dveře a Jungkook ležel ve vaně.

Otevřel jsem pusu, že něco řeknu, ale stejně by mě neslyšel. Tak jsem k němu přešel a pomohl mu na nohy. Všiml jsem si jeho zaschlých slz a lítostně se na něj podíval. On se radši díval na zem. Palcem jsem mu ty slzy začal utírat a on na mě zvedl ty jeho očka, ve kterých chybí jiskra, ale přesto je nádherný. Usmál jsem se na něj a doufal, že na to nějak zareaguje. On jen sklopil pohled a jeho tváře se začaly jemně červenat. Ucítil jsem ruce okolo mého pasu a hlavu zavrtanou v mé hrudi. Přišlo mi to jako roztomilé gesto a já se musel znovu usmát. Ruce jsem si obmotal kolem jeho ramen a víc si ho k sobě přitiskl. Hlavu jsem si položil na tu jeho a vdechoval tu úžasnou vůni. Voní jako skořice a mandarinky dohromady.

Najednou se Jungkook odtáhl a podíval se mi do očí a já, jakoby viděl všechny emoce v jeho očích, no najednou se usmál a já málem umřel. Když se usměje je tak dokonalý. Jako malý králíček.

„Ty jsi tak strašně roztomilý," řekl jsem, i když jsem věděl, že mě neuslyší. On jen vykulil oči a zčervenal. Takže mi rozuměl. Usmál jsem se a dal mu dětskou pusu na čelo.