*°•²⁶•°*

230 20 7
                                    

Hned jak si Jimin přečetl zprávu, vzal do ruky mobil a začal volat mámě Jungkooka a mezitím se rychle oblékl. Proto má triko naopak a každou ponožku jinou. Ani mikinu si nedal, jen si rychle vzal nějaké jeho boty, což měl taky každou botu jinou a rychle utíkal k domu Jeonových.

Jungkookova máma mu to v půli cestě zvedla a zeptala se ho proč volá.

„J-Jungkook! O-On!" nemusel nic dalšího říkat a ona hned pochopila, jelikož hovor ukončila.

Jimin už byl u jejich domu a odemčel si, protože má od nich klíče a letěl do pokoje Jungkooka.

Viděl, jak Jungkook bezvládně leží na posteli a paní Jeonová zavolala sanitku.

„Teto," zašeptal Jimin „bude v pohodě?" zeptal se a v jeho očích se začaly objevovat slzy.

„Určitě bude, bude," zašeptala mezi vzlyky.

Jimin k ní přišel a obejmul ji.

Po chvíli slyšeli sanitku a už sem šli záchranáři.

Vzali Jungkooka na lehátko a šli s ním rychle do záchranky.

Samozřejmě, že jeho matka jela s nimi, a i Jimin jel.

Jungkook musel rychle na operační sál a oni dva čekali jak to vše dopadne.

Jimin chtěl napsat Taemu, ale to radši nechá na Kookovi.

Seděli tam ještě dlouho. Oba byli unavení, ale i přes to by neusli.

Jimin pořád utěšoval Jungkookovu mámu.

Po asi dvou hodinách vyšel doktor.

„Mám dobrou i špatnou zprávu," řekl doktor.

„Zachránili jsme ho v čas, takže neumřel hned. Ale jeho zdravotní stav se zhorší a nevím, jak dlouho to vydrží. Naštěstí se nám povedlo mu dát čas navíc, ale bude muset zůstat tu v nemocnici," pověděl soucitně doktor a Jimin sevřel Kookovu mámu v náruči mezitím, co vzlykala.


🦋🦋🦋
Posloucháte někdo i TxT?

Zobrazeno /vkook/ •|czech|•Kde žijí příběhy. Začni objevovat