Hned jak si Jimin přečetl zprávu, vzal do ruky mobil a začal volat mámě Jungkooka a mezitím se rychle oblékl. Proto má triko naopak a každou ponožku jinou. Ani mikinu si nedal, jen si rychle vzal nějaké jeho boty, což měl taky každou botu jinou a rychle utíkal k domu Jeonových.
Jungkookova máma mu to v půli cestě zvedla a zeptala se ho proč volá.
„J-Jungkook! O-On!" nemusel nic dalšího říkat a ona hned pochopila, jelikož hovor ukončila.
Jimin už byl u jejich domu a odemčel si, protože má od nich klíče a letěl do pokoje Jungkooka.
Viděl, jak Jungkook bezvládně leží na posteli a paní Jeonová zavolala sanitku.
„Teto," zašeptal Jimin „bude v pohodě?" zeptal se a v jeho očích se začaly objevovat slzy.
„Určitě bude, bude," zašeptala mezi vzlyky.
Jimin k ní přišel a obejmul ji.
Po chvíli slyšeli sanitku a už sem šli záchranáři.
Vzali Jungkooka na lehátko a šli s ním rychle do záchranky.
Samozřejmě, že jeho matka jela s nimi, a i Jimin jel.
Jungkook musel rychle na operační sál a oni dva čekali jak to vše dopadne.
Jimin chtěl napsat Taemu, ale to radši nechá na Kookovi.
Seděli tam ještě dlouho. Oba byli unavení, ale i přes to by neusli.
Jimin pořád utěšoval Jungkookovu mámu.
Po asi dvou hodinách vyšel doktor.
„Mám dobrou i špatnou zprávu," řekl doktor.
„Zachránili jsme ho v čas, takže neumřel hned. Ale jeho zdravotní stav se zhorší a nevím, jak dlouho to vydrží. Naštěstí se nám povedlo mu dát čas navíc, ale bude muset zůstat tu v nemocnici," pověděl soucitně doktor a Jimin sevřel Kookovu mámu v náruči mezitím, co vzlykala.
🦋🦋🦋
Posloucháte někdo i TxT?
ČTEŠ
Zobrazeno /vkook/ •|czech|•
RandomZačíná to "Ahoj." Končí to "Zobrazeno." Přepsaná verze moji starší fanfikce z jara 2017 Start: 2/4/2021 End: 15/4/2021