Dnes byl den, kdy tam měli jít všichni tři.
Jeho máma, nejlepší kamarád a přítel.
Jenže přišli dřív. Kolem třetí hodiny ráno.
„Chci ho vidět! Kde je? Co se mu stalo?" hysterčila jeho máma.
„Nejdřív se prosím uklidněte " uklidňoval ji doktor.
„Mám bohužel špatné zprávy. Váš syn... Nepřežil to," zašeptal doktor, ale všichni to slyšeli.
„N-Ne!" vykřikl Tae „O-On nemůže!" začal brečet.
Objal Jimina.
Pevně.
Matka se zhroutila, takže ji museli odvézt na pokoj.
„Jimine. Já... Tohle se nemohlo stát... Řekni, že je to jen blbý sen. Jimine," nezvládal to Tae.
Jimin...
Chtěl být silný a nebrečet.
Ale když viděl Taeho...
Nemohl.
I on se začal třást pod návaly vzlyků.
Taky nemohl uvěřit, že jeho nejlepší kamarád se, kterým se zná... Znal šestnáct let, umřel.
Nechtěl tomu věřit.
Věděli, že je to bude bolet.
Ale nevěděli, že až tak.
Nechtěli to.
Chtěli vrátit čas.
„Tae... No tak... Vzpomeň si na slib co jsi mu dal..." usmíval se se slzami v očích Jimin.
„Musím být silný kvůli němu," usmál se se slzami v očích Tae.
ČTEŠ
Zobrazeno /vkook/ •|czech|•
De TodoZačíná to "Ahoj." Končí to "Zobrazeno." Přepsaná verze moji starší fanfikce z jara 2017 Start: 2/4/2021 End: 15/4/2021