Rok se tak táhl strašně rychle. Vlastně každý den bylo to stejné. Jít na snídani, zkulturnit se aby to vyhovalo madam Mindersonové a potom spát.
Několikrát jsem se pokoušela o útěk, ale marně. Jenom co jsem vběhla do lesa tak mě chytily hlídky, které mě hodili do sklepa. Byl to takoví způsob trestu. Dostávala jsem najíst jen jednou za týden, po nějakém čase jsem si na to částečně zvykla tak už jsem nepotřebovala tolik jídla. Moje nohy a můj pas se zmenšil asi tak o dvarkát víc než by bylo třeba.
Vlasy jsem si spletla do copu a vyrazila jsem na snídani. Na snídani bylo to co vždycky. Chleba se šunkou. Na tomhle jídle jsem byla už rok. Sedla jsem si k Nicole a Michel.
,,Kde je Kiara?"
,,Včera řekla svůj názor na jednu učitelku tak předpokládám že je asi někde zavřená" ajaj.
,,Holky nevíte něco o tom obřadu? ,,no na konci Července což je za týden se dívky rozdělí do skupin podle vlasů. Říká se že ohnivé vlasy jako máš ty patří králi, ale to nevím jistě, pak jsou tu blondaté vlasy ty prej patří podřadným řadám. Takže to jsou asi stráže. No a brunetky patří poddaným, ale nevím to jistě. Tohle mi maminka vyprávěla než zemřela" tu poslední větu řekla smutně.
,,Co se stalo tvé mamince?"
,,Do naší vesnice vtrhly stráže od prince, aby vzali všechny dívky. No a moje maminka se mě snažila chránit, ale jeden z vojáku jí bodl a já už jí nemohla nijak zachránit"
,,promiň že jsem se tě na to zeptala"
,,Dívky až skončí snídaně očekávám vás na dvoře tak se nikde nezdržujte" oznámila nám madam Mindersonová
.
.
.
Ještě než půjdu na dvůr tak se ještě převleču . Oblékla jsem si toto:

Když už jsem šla dolů tak mě někdo zastavil a ten někdo byl poslíček madam Mindersonové, kterého z celého srdce nenávidím.
,,Nemáš být už náhodou na dvoře?.... No počkej až se to dozví madam"
,,Ne počkej.... Neříkej ji to prosím" s prosbou jsem na něj koukala
,,A to si jako myslíš co jsem, že podrazím madam Mindersonovou? V žádným případě, jen ať si to odpykáš" Rozběhl se na dvůr a já hned za ním.
,,Madam našel jsem Melanie jak si pochoduje po chodbách v době kdy má být vyučování" Doslova její pohled zabíjel.
,,Moc se omlouvám já se byla jen převléknout a jít hned zpět.. já vám nelžu" blekotala jsem.
,,Pro jednou to předhlédnu, ale jestli se to ještě jednou stane tak už tak lehce nevyvázneš" jen jsem kývla hlavou jakože rozumím.
,,Teď jdi za ostatními děvčaty. Dnes probírame chování jiné rasy a zvyky" No jo vlastně za týden je ten obřad.
Viděla jsem tady různobarevné vlasy, ale nějak částo jsem neviděla zrzavé. Docela jsem se bála toho co mi vyprávěla Nicol. Sedla jsem si na lavičku vedle nějaké holky.
,,Rasa kterou zatím moc neznáme má tři postavení. Jsou poddaní, vojáci a nakonec král. Poddaní vykonávají práce co jim zadá král. Vojáci zase chrání bezpečí svého krále. No a nakonec je král který zařizuje různé věci, které jsou nám zatím neznámé"
,,Další věc je ta že se obřad dělí na 3 skupiny podle barvy vlasů. Blaonďaté vlasy se přidělí poddaným a hnědé zase vojákům" najednou se ozvala dívka hned vedle mě.
,,Proč o nás mluvíte jako o objektu. Nikdo tady nechtěl být tak proč máme poslouchat nějaké vymyšlené příběhy" Mindersonová jen luskla a už se přiřítil stráže a odnesli blondýnku někam pryč.
,,Tak můžeme pokračovat. Polední je král který si vybírá velmi pečlivě svoji dívku. Většinou si vybírá dívky s neobvyklou barvou vlasů, což je třeba zrzavá nebo až červeně rudá" ,,Více o něm nevíme, takže tohle bylo pár věcí které by jsem měly vědět a teď jděte na další výuku" Další hodinu jsme měly s pánem Kleverstonem, který učil téma psychologií a jak by jsme se měly chovat v různých situacích. . . . . . Skončila hodina.
Konečně byl konec. Teď už jenom oběd a potom malovat. Každý den to tu bylo stejné. Nechápu co tady některé dívky mohou dělat dva roky to už bych se asi zabila.
Na oběd byly špagety s nějakou odpornou omáčkou. Rychle jsem to snědla abych to mohla mít už za sebou a šla do místnosti s platný, kde jsem si vybrala velikost a barvy temper.
Dnes jsem chtěla namalovat svoji maminku kterou jsem si už ani skoro nepamatovala, bůh ví kde je teď. Posmutněla jsem.
Začala jsem si nadkreslovat tahy které budu chtít potom namalovat na platno.
Pamatuju si že maminka měla také zrzavé vlasy se zelenomodrýma očima. Její nos byl malý a rty měla plné. Zkrátka byla dokonalá.
Namalovala jsem tohle:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak moc mi chybí.
Takže ahoj chci se omluvit za to že jsem nevydala v pondělí kapitolu. Měla jsem strašně moc učení a také žádné nápady.
Ještě bych vám chtěla doporučit jeden super příběh.
