2.část

510 18 0
                                    

Melanie:

Dnes nebyl na obloze ani mráček tak jsem se vydala na obchůzku, aby jsem si to tu lépe prohlédla.

Slyšela jsem jak zašustilo keř za mnou. Rychle jsme se rozběhla zpátky do mého úkrytu, který jsem přikryla mechem.

Než jsem tam stihla doběhnout někdo na mě skočil.

,,Někoho jsme našly. Doneste ji princi"  jak mě mohli najít.

,,Pusťte mě" kroutila jsem se jako had, to ho asi naštvalo a dál mi facku.

,,Uvidíme co na tebe řekne princ" hodil si mě přes rameno a šel neznámo kam.

Svůj útěk jsem stejně furt nevzdala i když kolem toho může co mě nesl bylo dalších pět mužů.

Hodil mě na zem a přede mnou stál další muž kolem 20ti let.

,,Jak se jmenuješ?" Měl hlubší hlas, který spíš zněl jakoby byl naštvaný.

Neodpověděla jsem mu. Vzal svůj meč a odkryl mi kapuci, kterou jsem měla na hlavě.

Všichni se na mě dívali, bylo to docela nepříjemné.

,,Máš zvláštní vlasy" jen jsem dal mlčela, protože Jsem mu na to neměla co říct.

,,Doufám, že umíš mluvit" řekl to docela pobaveně.
To mě rozhněvalo.

,,Samozřejmě, že umím mluvit a kdyby jste byl tak laskav by jste mohl říct ten svým otrokům, aby mě pustili" ironicky jsem se usmála.

On jen pokyvl hlavou na to aby mě pustili.

Na tom muži bylo něco divného. Měl černé havraní vlasy a zelené oči jako smaragdy. Jeho postava byla vysoká a pevná.

,,Jak se jmenuješ?"
,,Melanie"
,,A dál" to mu už nechci říkat. Poznal by mě.
,,Není to jedno? Jmenuju se Melanie to vám stačí" chytl mi bradu abych se mu dívala do očí.

,,Nebudeš na mě drzá" zase pokývl na vojáky a jeden si mě zase přehodil přes rameno a hodil mě do kočáru kde byl i princ. Zavřeli kočár a rozjel se.

,,Kam mě vezete? Můj domov je tady!"
,,Vezu tě do bezpečí, neboj se"

Přimáčkl se víc na mě a mě to začalo uspávat.

Kapitoly budou vycházet v pondělí a pátek.

Určitě se koukněte na její profil  _cvrcek_.

VyvolenáKde žijí příběhy. Začni objevovat