Vyvolená

4.část

Melanie:

Vojáci mě zavedli na pokoj. Pokoj byl malý, ale útulný. Byla tu malá jednolůžková postel a stolek. Už si ani nepamatuju kdy jsem naposledy spala na měkké posteli.

Někdo zaklepal. ,,slečno Melanie musíme začít s výukou, ve které jste velmi pozadu". Tímhle začala moje noční můra. škola.

.

.

Když skončila moje pětihodinová výuka bez přestavek, tak jsem si šla projit budovu ve které budu dočasně bydlet. Jen co vyjdu z pokoje hned na mě zakřičí. ,,Ahoj!" zakřičela na mě zatím neznámá osoba. ,,Promin, nechtěla jsem tě vylekat". ,,To je dobrý, jinak jsem Melanie" usmála jsem se na ní. ,,Já jsem Nikola".

,,Chceš provést?" jen jsem kývla na náznak, že ano.

Nikola má dlouhé kaštanové vlasy a hnědé oči. Její postava je hubená a vysoká. Působí bláznivě, což asi bude.

,,Mel" z mého přemýšlení mě probudila Nikol. ,,Tak tady je hlavní síň, kde nás vždy svolají když se bude pořádat třeba bál nebo když se něco stane. V druhém patře jsou pokoje což už víš, protože ho tam máš taky. Sprchy jsou tady v přízemí". Tentokrát šla směrem ke dveřím, které vedli ven. ,,Máme tu samozřejmě i zahradu, aby jsme se tu nezbláznily". zasmála se. Proč mi přijde, že ty jsi se už zbláznila. ,,No jdeme dál, je tu altánek kde učí slečna Mindersonová, už teď ti řeknu, že je to naprostá kráva. No a myslím, že to je všechno".

Začaly zvonit zvony. ,,Pojď je oběd" rozešli jsme se zpátky do budovy. Sedla jsem si vedle Nikoli.

,,Mel tohle jsou další pacientky tohohle ústavu" zasmály se . ,,Holky tohle je Melanie, Melanie tohle Kiara a Michel(mišel)".

,,Rády tě poznáváme Melanie". Nějaká starší paní zacinkala lžíci o sklenici na víno.

,,To je ta Mindersonová jak jsem ti říkala" zašeptala mi do ucha Nikol.

,,Mladé dámy hned jak skončí oběd tak příjděte do altánku. Začne vám nová výuka a to je tanec".

Všichni začali jíst. Dnes tu byly brambory s nějakým masem.

.

.

Všichni už byli v altánku a jen jsme čekali kdy příjde madam Mindersonová. ,,Kde je ta rašple?" podivila se Nikol. Já se snažila vždy moc nemluvit. Maminka říkávala, že za slova se někdy i platí. Tak jsem přestala částečně mluvit.

,, dámy rozdělte se do dvojic" ani jsem si nevšimla že už paní Mindersonová přišla. Šla jsem za Nikol a Kiara s Michel byli spolu.

Hodina začala...

Bolely mě nohy jako čert. Byla jsem ráda že jsem vůbec došla na svůj pokoj. Měla bych se jít ještě vykoupat, ale na to jsem byla příliš unavená tak jsem usnula.

Tak jaký máte názor na Nikol a tuhle kapitolu? Tuhle kapitolu jsem psala docela dlouho, protože mi nějak došly nápady.