Telmarínská Bojovnice

VIII.

Brzy ráno jsem se vydala na palubu. Vzala si sebou tužku a blok, ve kterém jsou snad úplně všichni co jsem kdy znala. Sedla na schody a začala kreslit obrázek Rípa. Jakoby jeho kreseb nebyl už plný blok. Stejně furt v počtu vede Edmund.

Ani nevím kolik času mi to zabralo. Přišli kolem mě snad všichni členové posádky, takže nejspíše hodně. Rozhodla jsem se si skočit pro vodu. Přeci jen bylo letní počasí a na sluníčku bylo opravdu teplo. Blok jsem si odnesla do pokoje a již se zmíněným kelímkem vody se vydala zpět.

Hned jak jsem vyšla ze dveří musela jsem odskočit. Jinak by mi nejspíše Kaspian s Edmundem při jejich souboji jednu natáhli. Procpala jsem se mezi davem pozorujících námořníků až k Lucce, která seděla na sudu a pozorovala je.
,, Kdo zatím vede? "
Zeptám se zvědavě a neodtrhávám zrak od boje.
,, Nevím je to hodně vyrovnané."
Odpoví mi nadšeně a také dál sleduje.

Ještě chvilku se ozývá cinkáni mečů. Než oběma skončí špičky meče toho druhého u krku.
,, Tak jo konec zábavy a do práce! "
Rozkaze Drimian a posádka ač s protočením oči poslechne.
,, Za ten rok si nabral na síle. "
Poplácá Kaspian Eda po zádech. Ten se jenom usměje a vydá se k nám. Kaspian se vydá na můstek k Drimianovi.

Edmund přijde a vezme mi z rukou můj kelímek vody a napije se. Je fajn, že mě po včerejšku neignoruje.
,, Hele!"
Vyjeknu a trochu do něj zduchnu.
,, Co? Máš nějaký problém?"
Zeptá se s lišáckým úsměvem a mrkně na mě. Já i když jsem trochu vyrostla stále jsem o hlavu nižší jak on proto když se natáhnu po kelímku a on dá ruku nad hlavu nemám šanci.
Chvilku se o to snažím. Mé snažení ale přeruší Lucka.
,, Je to jako sen, že jsme zase tady. "
Zasněně vydechne a dal upíra pohled na moře. Přestanu poskakovat a začnu ji věnovat pozornost.
,, Jo jsem ráda, že jste tu. Jen mě děsí co asi přijde. Pokud Narnie potřebuje vaší pomoct."
Řeknu myšlenku, která mě trápí. Edmund se nadechuje k odpovědi, když se otevře podpalubí a vyjde s něj Eustác.

Chvilku mu trvalo než si zvykl na pohyb lodi a následně došel až ke kraji kde jsme stáli.
,, Už se cítíš lépe?"
Zeptala se Lucka mile.
,, Ano, ale ne díky tobě! Ještěže mám tuhý kořínek."
Odsekne hned naštvaně. S někým jako je Eustác bych nechtěla mít nic společného je rozmazleny až to hezké není. Lituji Edmund s Luckou. Určitě je zvyklý být ve všem nejlepší.
Lucka ať už se měla k odpovědi či ne předběhl ji Ripčíp. Podle mého si chtěl z Eustáce udělat nového přítele. Bude to mít ale těžké.
,, Výbušný jako vždy. Získal jste balanc? "
Zeptal se zvědavě Ripčíp a vyskočil na zábradlí.
,, Nechyběl mi. Byl jsem jen zaskočený. Mám k tomu akutní dispozice díky inteligenci."
Jakmile to Eustác vypustí z úst. Neodolám a začnu se smát. Edmund, který zrovna pije vyprskne vodu zpátky do kelímku.

Eustácovi se asi naše společnost nelíbí, protože odejde. Lucka ho zachvilku následuje a já zůstanu s Edmundem sama. Sice je všude kolem nás jen moře, ale ten pohled na něj mě nikdy neomrzí.
,, Víš já přemýšlel o tom co si mi včera říkala a máš pravdu. Jen jsem to všechno kolem tebe a Kaspina musel zpracovat. "
Prolomí ticho Ed. Otočím na něj hlavu a pokývu, že rozumím. Nechtěla jsem nijak odpovídat.
,, Včera si říkala, že si vrchní generálka. Gratuluji. Zasloužila sis to."
Odvede téma někam jinam. Jsem mu za to vděčná.
,, Díky jsem za to ráda. Sice jsem se měla stát princeznou, ale odmítla jsem šaty a boty na podpatku si ráda odpustím. Však víš, že mi to v tom moc nejde. Další co mi dělá problém je etiketa. Proto raději uvítám celé dny po boku vojáků na cvičišti. "
Při mé poznámce o tom že mi to na vysokých botách moc nejde si musel vzpomenout na mé neustále pády, protože se začal smát.

Povídali jsme si ještě dlouho. Tyto chvíle s ním mi chyběli. Ano měla jsem Kaspiana, ale jeho královské záležitosti ho velmi zaměstnávaly.