Telmarínská Bojovnice

V.

Od bitvy uběhl přesně den. Já seděla na boku chrámu a přemýšlela co se za těch pár dní událo. Někdo se posadil vedle mě.
,, Co děláš? "
Ozval se Kaspianuv hlas. Od včerejšího setkání s čarodějkou se každému vyhýbal.
,, Přemýšlím."
Odpovím neutrálně a chci dál pokračovat v přemýšlení.
,, A ty to umíš? "
Praštila jsem ho do ramene až nadával jak to hrozně bolí. Citlivka.
,, Ovšem že ano... Nemůžu přestat myslet na pohled mého otce, když jsem bojovala po boku Narnianů. Vzal si mě k sobě postaral se o mě. Věřil mi a já... "
Povzdechnu si a schovam si hlavu do dlani i pár slz mi ukapne.
,, Maddy takhle to nesmíš brát. Vybrala sis stranu stejně jako on nebo já."
Řekne soucitně. Položí mi ruku na záda a pohladí mě po nich.
,, Asi máš pravdu ale je to těžké. "
Oddělám ruce z obličeje a podívám se na něj smutně.
,, Taky bych se ti chtěla omluvit. "
Řeknu opatrně. Necítila jsem se jako správná kamarádka.
,, Za co?"
Nechápavě se zamračí. Vlastně jsme si otevřeně nic neudělali.
,, Celou dobu jsem to věděla, to o tvém otci, ale bála jsem se ti to říct. Myslím že by si mi ani nevěřil. Jenže jakmile ses to dozvěděl při útoku na hrad. Byla jsem na tebe naštvaná že ses nechal hnát pomstou. Pak mě ale napadlo co bych udělala asi já. Nechala bych to jen tak být? Podle mě ne. Na to mám až moc ostrý meč a ne moc bystrou hlavu. "
Nad poslední poznámkou se spolu se mnou zasmál.
,, Měla jsem tě podržet jako přítel přítele, ale selhala jsem."
Omluvně se na něj kouknu. Můžete to brát jako omluvu.
,, Ne neselhalas. Si ten nejlepší přítel jakého by si kdykoli mohl přát. Teď je jen špatná doba. Nevyměnil bych tě nikdy."
Jeho slova mi vykouzlí úsměv na tváři a než se nadá tak po něm skočím. Sice sedí, ale neudrží rovnováhu, takže spadne na záda. To u nás vyvolá smích. Snažím se z něj nějak slezt, ale spíš ho přitom ohrožuji na životě. Nakonec se mi to povede. Vysílením ležím vedle něj a nemůžu se přestat smát. Na to jaká je doba a my se tu smějeme. Nejspíše vypovídá o horším duševním zdraví.

Naráz se ale u nás objeví Zuzka. Nechci vědět co si o nás v tuhle chvíli myslí.
,, Je rada měli byste jít. Zahlédli armádu Telmarínů mířící sem. "
Sdělí nám informace než odejde. Vstaneme a následuje ji do chodeb.

Po dlouhém dohadování nakonec na něco přijdeme. A to že naše jediná naděje je Aslan. Moc se mi to nelíbí, protože jsem na něj nikdy moc nevěřila. Jenže co jiného nám zbývá.
,, Tohle je náš plán poslat malou holku do nejhlubšího lesa?! "
Rozkřikne se Dynýl, který s plánem dvakrát nesouhlasí.
,, Jinou možnost nemáme."
Povzdechne si Petr, kterému se to také moc nezamlouvá.
,, A sama nepojede. Pojedu s ní. "
Snaží se uklidnit Dynýla Zuzka. Je vidět že mu na Lucince hodně záleží. Někdy přemýšlím jestli v ní třeba nevidí mě. Byl a je pořád ohledně mě hodně ochranářský, i když to už dávno nepotřebuju.
,, Copak nás neumřelo už víc než dost"
Smutně se na ni podívá. Nojo přezdívka MMP na něj sedí.
,, Neboj se Dynýle Zuzka se o Lucinku postará. Je tu však jeden problém. Budou potřebovat čas."
Podívám se po ostatních, kteří jsou v místnosti.
,, Jenže kde ho máme najít už tak nás je polovina. Proti nim nemáme šanci."
Povzdechne si Petr a opře se o stůl. Nikdo v místnosti se neozývá nikoho nic nenapadá. Všem je jasné že šance je naprosto minimální. Jediný kdo v místnosti mluví je Kaspian s profesorem. Nejspíše se o něčem radí.
,, Možná bych měl jeden návrh."
Ozve se za celou dobu schůze poprvé Kaspian.
,, Miraz je možná hrubián a bratrovrah, ale jako král musí dodržovat zvyky a tradice jeho národa. A jedna z nich by nám mohla pomoct."

Dohodlo se že Edmund půjde do tábora Miraze a podá mi Petrův návrh souboje. Šel se proto nachystat. Jako správný posel si musel vzít brnění. Jenže jak se obléká nejspíše zapomněl.

 Pozoruji ho ode dveří už nějakou chvíli a mám problém se nesmát.
,, To si za tu dobu co jste byli pryč zapomněl, jak se nasazuje brnění? "
Řeknu s posměchem. Povytáhnu obočí a založím si ruce na hrudi.
,, Když řeknu že ano, budeš se smát?"
Zeptá se s výrazem, který jasně říká že si neví rady.
,, Dost možná... Nebo ti taky pomůžu."
Souhlasím ale ještě něco dodám. Je vidět že můj návrh zvažuje.
,, V tom případě jsem naprosto ztracen."
Rozhodí rukama, ve kterých má brnění. Já se jen krátce zasměju než ho na něj začnu upevňovat.