Telmarínská Bojovnice

XIV.

,, To je modrá hvězda! Lucko, Maddy vstávejte vyšla modrá hvězda! "
Vzbudil mě křik Gael. Podívala jsem se kam ukazovala a opravdu vyšla modrá hvězda.
,, Kaspiane, Edmunde vstávejte!"
Budila ty dva Lucka. Nehodlali totiž vstát.

Už je to dva dny co plujeme za modrou hvězdou. Plujeme se to tedy nazývat nedá. Je velké bezvětří a tak posádka pádluje. Takovým tempem tam určitě nedoplujeme. Vylezu ke kormidlu a než se stačím na cokoli zeptat loď sebou ostře cukne a já sebou na zem vezmu nejbližšího člověka.
,, Ou... ahoj Edmunde. Neviděl si Lucku? "
Začnu se smát na člověka co leží nade mnou a pokouším se zvednout.
,, Neviděl, ale jestli chceš pomůžu ti ji najit."
Zvedne se a pomůže mi na nohy. To co cuklo lodi byl Eustác. Plujeme tak mnohem rychleji. Jako drak má velkou sílu.

Sejdeme schody a projdeme všechny kajuty i balónek na konci lodi. Poslední co zbývá je naše kajuta kam míříme teď. Potom už jen podpalubí. Hádám že bude zase s Gael ty dvě se hodně spřátelily.

Otevřu dveře a vejdu dovnitř, když ji nikde nevidím otočím se že odejdu, ale cvakne zámek. Opřu se zádama o stůl založím si ruce na hrudi a povytáhnu obočí.
,, Co? To si nemůžeme udělat chvilku pro sebe? Dva dny si byla jenom s Luckou ten třetí bez tebe aspoň pár hodin vydrží. "
Vysvětlí a nedá mi možnost k odpovědi. Pár kroky je u mě a věnuje mi polibek. Oplácím mu než ucítím jeho ruku na vázání mé vázací vesty. Rty kousek oddálím.
,, Asi už vím co sis představoval pod pojmem společně strávený čas."
Řeknu s s úsměvem a zkousnu si ret.
,, No co musím využít toho že si taky jednou moje. Než si to zase rozmyslíš."
Začne se bránit a dorozváže vestu. Shodím si ji z ramen a vášnivé ho políbím. Vyskočím a obmotám nohy kolem jeho pasu. Během chvíle se dostaneme do postele kde letí i zbytek našeho oblečení. Něco takového jsem ještě nezažila. Bylo to naprosto úžasné.

Celý den jsme pak leželi v posteli a povídali si o všem možném. Řekl mi o jejich světě a jak to tam chodí. Sice jsem toho moc nechápala, ale vůbec mi to nevadilo. Ráda jsem poslouchala jeho hlas.

Z ničeho nic se ozvala klika a hned na to klepání.
,, Maddy si tam? Modrá hvězda nás zavedla k ostrovu Ramandu. Musíme jít. "
Ozve se za dveřmi Kapsianův hlas. Na nic nečekám a vyletím z postele Edmund mě následuje.
,, Ehm Kaspiane budu tam během chvilky usnula jsem."
Zavolám na zpět a začnu na sebe házet rychle oblečení.
,, Maddy? "
Zeptá se se smíchem Edmund.
,, Co?"
Zamračím se na něj a dál pokračují v oblékání.
,, Máš mou košili."
Uchechtne se a ukáže na velkou bílou košili, kterou mám momentálně oblečenou.
,, Promiň."
Sundám si ji a vrátím ji obléknu si jinou, protože tu co jsem měla před tím nemůžu najít. Už oblečená stojím před Edem.
,, Půjdu první, kdyby tam ještě byl odvedu ho."
Natáhla jsem se k němu a rychle ho políbila.
Kajutu jsem opouštěla oblečená takto.

Na ostrov Ramandu jsme dopluli po tmě. takže nám musel Ed svítit baterkou i modrá hvězda přispěla svou září.

,, Jídlo!"
Vykřikl nadšeně Taurius a hnal se ke stolu plného jídla.
,, Nedotýkej se toho. "
Zastavil jeho ruku nataženou k jídlu Drimian. Já se šla podívat na tři nejspíše mrtvé může sedící u stolu. Přijdu co nejblíž a všimnou si rodového prstenu jednoho z mužů.
,, Edmunde... Posviť sem. Ten prsten. To je erb lorda Reviliana. "
Mávnu rukou na Edmunda a když posvítí na jeho ruku vykřiknu a začnu zkoumat ty dva. Znamenalo by to že jsou to zbylí lordi. Museli doplout až sem.
,, Lord Mavramorn."
Řekne Edmund a ukáže na dalšího. Nevím kde si všiml jeho znaku, ale nejspíše má také prsten.
,, A tohle je lord Argoz. "
Řekne Kaspian a ukáže na štít posledního z nich.
,, On dýchá!"
Vyjekne zděšeně Lucka když se přiblíží k jednomu z nich.
,, Tihle také. Musí to být nějaká kletba."
Posvítí jim do obličeje Edmund a řekne svoji teorii.
,, Je to v jídle! "
Vykřikne Kaspian a tím zastaví Tauriuse, který si akorát chtěl kousnout plus dalších pár námořníků.
,, Počkat, tohle je kamenný nůž. "
Zamračím se na příbor a vezmu ho do ruky. To znamená jediné.
,, Takže tohle musí být Aslanův stůl. "
Zamumlá potichu Kaspian než začne rozkazovat.
,, Jejich meče! Dejte je na stůl! "
Na nic nečekáme a vezmeme těm třem meče a dáme je na stůl. Plus přidáme ještě tři co jsme posbírali po cestě.
,, Šest. Jeden chybí. "
Spočítá je Lucka a nešťastně se na nás koukne. Nevíme kde je ten sedmý. Může být kdekoli. Klidně i ztracen. To by potom kouzlo nepominulo.
,, Koukejte! "
Vyhrkne nahlas a ohromeně Gael. Ukazuje k obloze ze které se snáší modrá hvězda až se promění v krásnou dívku.
,, Poutníci z Narnie, vítejte. "
Mile se usměje a všichni kromě mě, Lucky, Edmunda a Kaspiana. Asi nemusím zmiňovat že bych nejspíše správně měla ale...
,, Povstaňte. Copak nejste hladoví? "
Pobiíne je dívka a vyzve je ke stolu.
,, Kdo jste? "
Zeptal se ohromeně Edmund. Jako fakt je vedle z toho že je hezká a září?
,, Jsem Liliandil, dcera Ramandu. Celou cestu jsem vás vedla. "
Řekla a zase se kouzelně usmála. Myslím si že je to žárlivost, protože mě přímo vytáčela jak je dokonalá a jak se na ni Edmund koukal. Vím měla bych být spíš naštvaná na Kaspiana zkrs to že je můj snoubenec, ale všichni víme jak to je. Ještě jednou se usměje nebo bude dál mluvit tím sametově jemným hlasem, poletí na oblohu dřív než by chtěla.
,, Ty jsi modrá hvězda? Jsi nádherná. "
Zeptá se Kaspian a stejně jako Edmund na ni ohromně zírá. Dokonce ji sklonil i poklonu. I když bych řekla, že z něj vypadla jen tak sama.
,, Pokud chcete, můžu změnit podobu."
Navrhne dívka protože se asi boji aby je náhodou moc nerozptylovala. To měla udělat už na začátku upřímně. Kdo se má na tu dokonalost má celou dobu koukat.
,, Ne! "
Vyjeknou zděšeně ti dva. S Luckou protočíme oči a já ještě Edmunda praštím do boku, aby se zklidnil. Nechápavě se na mě podívá a když mu to dojde jen se usměje a nenápadně mě chytí za ruku. Jsme natočení k posádce bokem, takže nic není vidět.
,, Prosím jeste u Aslanova stolu je vždy dostatek pro ty, co jsou vítáni. "
Pobídne všechny znovu.
,, Počkejte! Co se stalo jim?"
Posádka se už se natahuje, když je zastaví tentokrát Edmund. Musím si zkousnout ret, abych se nezačala smát nad Tauriusovym uraženým pohledem vyslaným k jídlu. Nojo ani se mu nedivím že má hlad i já bych se nejraději pustila do celého stolu.
,, Tihle chudáci dopluli k našim břehům už napůl šílení. Při jídle si vyhrožovali. Násilí je u Aslanova stolu zakázáno, tak byli uspáni."
Vysvětlí jejich kletbu Liliandil.
,, A probudí se někdy?"
Zeptá se Lucka napůl zvědavě a napůl smutně. Zajímalo by mě jestli je na světě někdo koho by nelitovala.
,, Až se vše spraví ano. Pojďte, nemáme moc času. "
Odpoví ji v rychlosti a nám čtyřem ukáže menší cestičku nahoru. Máme ji následovat super. Posádka se může nacpávat a my budeme poslouchat její výklad.
,, Pověděl vám kouzelník Koriakin o Temném ostrově?"
Zeptá se jakmile vyjdeme až na okraj útesu.
,, Ano. "
Odpověděl rozhodně Kaspian. Jako věrný ocásek ji byl v patách.
,, Za chvíly bude temnota nezastavitelná."
Povzdechla si smutně a sklopila oči.
,, Koriakin říkal, že musíme na Aslanuv stůl položit všech sedm mečů, abychom zlomili kletbu."
Zapojil se do rozhovoru i já. Radši budu poslouchat postaršího kouzelníka než okouzlující hvězdu.
,, Přesně tak."
Usměje se na mě mile že si něco pamatuju, ale já ji to nebaštím.
,, Ale my jsme jich našli pouze šest a nevíme kde hledat ten poslední."
Naváže na moji řeč Lucka a bezmocně se koukne na hvězdu.
,, Já to ale vím...tamhle."
Ukáže za sebe kde se rozprostírá velký ostrov zahaleny mraky a mlhou. Opravdu vypadá děsivě. Skvělé proč si na něj nevyrazit na dovolenou přímo ideální. Vyválíme se na pláži a budeme pozorovat mlhu, která se bude prohánět po vodní hladině. Představa úžasné dovolené.

Nemůžu spát a tak ležím u kormidla a koukám na hvězdy. Zajímalo by mě co by tady dělal Glenstorm. Zda by v nich dokázal číst nebo zda by vůbec věděl jaká jsou to souhvězdí. Co asi dělají. Také Dynýl, Lanyžník a Eurike. Je to dlouho kdy jsem je naposledy viděla. Práce vrchní generálky dává zabrat mému času. Taky co Kaspian je na mě naštvaný zkrs to s Edmundem? Já o vlků i když jen v hlavě a vlk vedle mě.
,, Zkoumáš hvězdy? "
Ozve se vedle mě Kaspianuv hlas. Lehne si vedle mě a též sleduje hvězdy.
,, Tak nějak. Hlavně přemýšlím nad domovem co asi dělají. Je to už dlouho co jsme pryč."
Smutně se na něj usměju a pohled vrátím zpět na oblohu, aby nepoznal pravý důvod mého ležení tady.
,, To ano. Zvláštní. "
Odpoví mi a divně se na mě zadívá.
,, Co?"
Zamračím se a otočím se k němu bokem, abych na něj lépe viděla.
,, Kdybych tě neznal řekl bych, že si nervózní. "
Řekne tónem kdy je jasné, že to ví. Ví, že jsem nervózní.
,, Před bitvou nikdy... Tedy možná trochu nevíme co nás tam čeká. Jak jsem probodnout mlhu? Bojím se, že to nezvládnu. Pocítila jsem ve snech co mlha dovede a je toho dost na to, aby mě to děsilo.... Neřekneš to nikomu? "
Dořeknu a se strachem se na něj kouknu. Moje vybudované postavení by bylo ta tam. Navíc by to moc nepřispělo k odvaze námořníků.
,, Ovšem že ne stejně by mi ani nikdo nevěřil. Navíc tě chápu bojím se stejně jako ty, ale někdo to musí udělat. Zastavit mlhu než bude pozdě. Nejspíše jedeme na smrt... Proto bych se ti chtěl omluvit. "
Na začátku se uchechtne ke konci, ale už mluví stejně jako já nejistě.
,, Za co? Nic si mi neudělal. "
Tázavě se na něj podívám a musím si sednou, protože mé zbraně tlačí na boku.
,, Ale ano, pokud se milujete přeji vám to. Chtěl jsem aby si to věděla než zítra vyjedeme. "
Napodobí mě a posadí se. Podívá se na mě a já vím že to myslí upřímně.
,, Díky Kaspiane, vážím si toho zrovna tvé schválení pro mě mnoho znamená."
Drobně se usměju a chytnu jeho ruku na znamení díku.
,, Nemáš za co. Jen možná mě mrzí že prožiješ to co já odchod milované osoby bez návratu. Věř, že při tobě budu stát jako ty při mě."
Řekne lítostivý a i druhou rukou chytne tu mou.
,, Ani nevíš jak tě mam ráda bratře."
Vesele se usměju jsem ráda že ho mám. Nevím co bych bez něj ve většině případech dělala. Objemu ho a nechce se mi ho pouštět, ale jeho slovy dá najevo že je unaven.
,, Ale vím stejně jako já tebe sestři, což mi připomíná že by jsi měla jít spát. Zítra budeš potřebovat energii. "
Od táhne se a postaví se na nohy.
,, Půjdu jen co najdu jméno pro tohle souhvězdí."
Slíbím a ukážu na oblohu na určitě souhvězdí.
,, Snad se ti je podaří najít před úsvitem. Dobrou noc."
Rozloučí se a odejde spát.
,, Dobrou. "
Já jen tiše odpovím a vrátím se do pozorování hvězd.