Telmarínská Bojovnice

X.

Byli jsme den vyplutí od poslední zastávky. Neměla jsem co dělat, protože nic nikde nebylo třeba a když bylo nechtěli mě k tomu pustit. Edmund si každou volnou vteřinu kurýroval meč. Lucka si zase přešívala nějaké mé oblečení, protože ji bylo velké, tak si je musela upravit. Kaspian byl beztak zase na můstku spolu s Drimianem. Ripčíp dneska hlídal zásoby a já se rozhodla pro kreslení. Vytáhla jsem si tužku a blok a rozhodla se nakreslit Edmunda. Přeci jen jeho poslední portrét mám ještě z bitvy o Narnii. Za ten rok co to byl pro něj, se ale změnil.

Dočrtávala poslední detaily když se v kajutě objevil Edmund.
,, Ahoj, potřebuješ něco? "
Zeptám se tázavě a zvednu oči od bloku. Dneska jsem ho ještě ani neviděla.
,, No já dokončil čištění meče a chtěl jsem si ho vyzkoušet. Kaspian nemůže, tak mě poslal za tebou, že prý budeš ráda."
Řekne a bylo vidět, že si není jistý jestli měl zmiňovat, že kdyby ho neposlal Kaspian, tak tu vlastně ani není.
,, Kaspian měl pravdu. Jsem ráda."
Mile se usměju a vstanu z postele. Viditelně si oddechl, že neřekl nic špatně. Blok nechám ležet na posteli a dojdu si pro meč, který visí přes opěradlo židle. Vytáhnu jej z pochvy a otočím se na Edmunda.
,, Můžem-e?"
Zeptám se ale v půlce se zaseknu. Edmund v ruce drží můj blok a lituje v něm.
,, Páni. Umíš krásně kreslit."
Řekne obdivně a dal zaujatě listuje.
,, Je to od tebe sice milé, ale nesnáším, když se mi někdo dívá do bloku, takže ho hned vrať. "
Pobídnu ho smrtelně vážně a přejdu k němu blíž. Nastavím ruku, ale nic. Dál v něm listuje ani se na mě nekoukne.
,, Nemůžu, teď je to zajímavý. Hele tady jsem já a vážně mi to sekne. "
Mrkne na mě a než se stačí nadat machám rukama kolem něj ve snaze vzít si zpátky můj ukradený blok. Připomene mi to incident před pár dny, kdy si zase zabavil moji vodu. On se asi v zabavování mých věcí přímo vyžívá.
,, Okamžitě to vrať pokud se chceš dožít zítřka!"
Začnu vztekle vyhrožovat a nepřestávám se natahovat po jeho rukou nahoře ve vzduchu. Sice tam nemám žádné nepřístojnosti, ale nemusí vědět že kreslím hlavně jeho.
,, Co za to?"
Zeptá se se smíchem a hodí na mě šibalský úsměv. To nesvědčí o ničem dobrém.
,, Co chceš. Jen mi ho už prosím vrať."
Vzdám své snažení a použiji dokonce i kouzelné slůvko, které ode mě nikdo neslyšel už pár let.
,, Chci pusu. "
Řekne naprosto vážně. Hledám v jeho obličeji známky po smíchu, ale nikde žádné nejsou.
,, Tak to v žádném případě. Zapomněl si snad, že jsem zasnoubená?"
Zamítnu rázně a využiji jeho zranitelnosti po vyslovení pravdy a výskokem mu obmotám nohy kolem pasu. Tím se můžu natáhnout pro blok a konečně ho mít zpět ve svých rukou. Bohužel, jsem to špatně vypočítala. Než by se kdokoli stihl nadát, ležíme na posteli na sobě, protože Ed ztratil balanc. Plus se mi stejně nepodařilo získat blok zpět, protože pád byl skoro okamžitý.

Sedím na něm obkročmo a snažím se natáhnout pro blok. Chytnu mu ruce nad hlavou a vytáhnu z nich blok. Ten spokojeně uložím vedle nás na postel a ani si neuvědomím, že na něm pořád sedím. Sklopím oči níž a tak se setkají s těmi jeho. Při určitém cíli jsem si ani nevšimla, jak moc jsme si blízko. To pociťuju až teď. Jeho dech mě lechtá na tváři. Je to jako tenkrát vpíjím se do jeho oči a pomale se k němu začnu přibližovat.

Možná by se i něco stalo, kdyby do pokoje nevlítla Lucka. Jak nejrychleji to šlo slezla jsem z Edmunda a jen se vedle něj posadila. Edmund mě napodobit a dělám jakože nic.
Lucka, která čekala, že tu budu sama se na nás překvapeně podívá.
,, Ehm to není jak to vypadá. Ed mi vzal blok, tak jsme se o něj prali. Vždyť nás znáš. "
Začnu se hned bránit, aby si neudělala nějakou nesprávnou teorii co se tu asi dělo. Můj nervózní smích a mávnutí rukou nad tím jaká je to dětinskost na důvěryhodnosti asi moc nedodá.
,, Právě, že vás znám. Nechtěla jsem sem vytrhnout, ale na palubě se objevila další dívka. Je to ta dcera toho rybáře byla schovaná v koši a souboj Rípa s Eustácem ji prozradil. "
Vysvětluje a hledá ve skříni nějaké menší oblečení.
,, Souboj?"
Ozve se poprvé Edmund. Je vidět že ho představa vidět jejich souboj nadchla. Mě také a je mi líto, že jsem o to přišla.
,, No souboj se to nazvat nedalo. Ripčíp ho našel krást zásoby a jeho trest využil jako skvělou příležitost udělat z něj šermíře."
Zasmála se nad představou Eustáce jako šermíře. Musela jsem se k ní přidat. Opravdu vtipná představa.