Telmarínská Bojovnice

XV.

Zachvilku už doplujeme k tomu děsivé u ostrovu. Mám vážně strach co nás tam čeká. Možná jedeme na smrt a možná je ta mlha neškodná. No takové namlouvani si asi není na místě všichni víme co mlha dokáže.

S Luckou se chystáme v naší kajutě.

,, Ať se stane cokoli jsem ráda že jsem mohla mít sestru jako jsi ty Lucko. Vaším příchodem do Narnie jste toho hodně změnili k lepšímu. No a já jsem jedna z těch věcí, které jste změnili. Jsem za to ráda. Díky vám jsem se naučila aspoň částečně důvěřovat lidem. "
Řeknu a podívám se na Lucku. Ta se usměje.
,, Já jsem taky ráda Maddy. V mnoha věcech nevím co bych si bez tebe dělala. A důvěru si měla ke všem už dřív jen jsme ti pomohli, aby sis uvědomila že všichni nejsou stejní. Jste si se Zuzkou tolik podobné a zároveň vůbec. "
Řekne a úsměv mi vrátí. Doufám že ještě ne naposledy ji objemu a vydám se na palubu. Je mi jasné že Lucka se chce ještě rozloučit s Gael. Hodně se za ten čas na lodi sblížily.

,, Co myslíte že tam je?"
Zeptá se strachem Lucka dívají i se na ostrov, ke kterému se kvapem blížíme.
,, Naše nejhorší noční můry. "
,, Naše nejtemnější přání. "
,, Čiré zlo."

Čím blíž jsme byli tím horší pocit jsem měla. Pokaždé když se kolem mě mihla mlha jsem viděla tvář jednoho z vojáků, který šeptal nezabíjej mě. Pokud to takhle bude celou dobu myslím že se zachvilku nejspíše zhroutím. Ne. Musím být silná.

Kaspian předstoupí přede všechny a začne proslov.
,, Každý jste byl řádným celém této výpravy. Naše výprava nebyla marná. Chceme najít ztracené a zachránit Narnii. Bojujeme za ni a za Aslana. Přeju nám hodně štěstí. "
Dokončil to a všude bylo hrobové ticho než se ozvalo...
,, Za Narnii!"
,, Za Aslana! "

Pokud do boje tak jen s těmi nejbližšími po boku. Jsem proto ráda, že tu mám někoho jako je Kaspian, Lucka, Edmund a Ripčíp, který teď ale dělá oporu Eustácovi.

,, Rozsviťte lucerny! "
Dá rozkaz Kaspian když se naráz setmí. U ostrova jsou takové mraky přes které ne pronikají sluneční paprsky, proto i když je teprve ráno je tu tma jak v noci.
,, Ouuuu! Plujte pryč! "
Ozve se z pravé strany lodě mužský hlas.
,, Kdo je tam?!"
Zeptá se Edmund a smaží se baterkou najít ve tmě majitele hlasu stejně jako my.
,, Jsem strašidelný a zlý... Ouuu! "
Ozve se znovu. Jsme čím dál tím blíže tě osobě.
,, Nebojíme se tě!"
Odpoví mi pevné Kaspian a více se vykloní z lodi.
,, Lord Rhoop..."
Překvapeně vydechnu když světlo Edmudovy baterky najde majitele hlasu.
,, Zmizte démoni! "
Křičí a ukazuje na nás mečem. Asi aby to nahnalo strach, ale ten meč to je přece...
,, Kaspiane ten meč."
Upozorním Kaspiana aby si všiml zdobeného meče. Pro který jsme sem jeli.
,, Dostaňte ho na loď!"
Rozkaze Kaspian a než stačí námořníci vyplnit rozkazy Eustác ho chytne do pařátů a hodí ho na palubu.
,, Nechte mě! "
Se strachem se ukáže mečem na každého kdo se jen přiblíží.
,, Nic vám neuděláme. Jsem Kaspian desátý. "
Udělá jeden krok blíže Kaspian ve snaze ho uklidnit.
,, Můj pane, nemyslete nikdo na nic. Vaše nejhorší můry se potom okamžitě zhmotni! "
Už se sice uklidnil, ale upozornil nás na něco mnohem horšího. Tuhle podstatnou informací už nám mohla říct ta zářivá nádhera. Třeba by se potom nestalo přesně tohle.
,, Ede? Na co si pomyslel?"
Zeptá se zděšeně Lucka bratra, který se zatváří stejně jako ona, zděšeně.
,, Já moc se omlouvám."
Provinile řekne než se rozběhne k boku lodi. Všichni jo napodobíme.
,, Mořský had?! Nic horšího tě nenapadlo? ! "
Rozkčím se na něj když na nás had začne útočit. Blízko lodi se moc nedostane, protože na něj zaútočí Eustác. Had řve bolesti pod drakovými plameny, které chrlí. Tím ho zažene pod hladinu.
,, Zmizni příšero! "
Lord si to ale vyloží jinak a když se Eustác přiblíží hodí po něm mečem, který se mu závodně do ramene.
,, Eustáci ne!"
Zakřičíme všichni když se drak otočí a odlétne. Teď jsme v tom sami. Jak se totiž ukáže had se s porážkou nespokojil a začal znovu útočit. Narážel do lodi čím dál tím více a snažil se jí nejspíše otočit. Drželi jsme se čeho jsme mohli, ale ještě chvíli a loď bude potopena.
,, Kaspiane?! Co ho rozdrtit o skálu?!"
Napadne mě když si všimnu skály vyčnívající z moře.
,, Dobře, držte ho na levoboku!"
Rozkáže a rozběhne se ke kormidlu.
,, Nalákám ho k přídi! "
Chytne se plánu i Edmund.
,, Edmunde? Buď opatrný."
Já ho ale zastavím rukou na jeho zápěstí.
,, Já vždycky. "
Řekne tím svým sebevědomím hlasem dá mi pusu na tvář než odběhne k dračí hlavě na přídi lodi.
,, Tak pojď zkus mě zabít! "
Rozkřičí se na draka a svítí mu do očí, aby ho na sebe upozornil. Hadovi se to po chvilce přestane líbit a zaútočí na Edmunda tak, že tlamou ukousne část hlavy, ve které leží Edmund.
,, Ede! "
Vykřikneme s Kaspianem zděšeně a když si všimneme, že Ed je stále na živu a že had ukousl jen vrchní část vrací možnosti se uklidníme. To nás ale hned přejde až se hadovo tělo otevře a ukáže zvláštní chapadla uvnitř sebe. Když chce had znovu zaútočit na Edmunda všimnu si šípů, který kolem mě proletí. Otočím se za lučištníkem, který ho vypustil. Šíp mi byl totiž velmi známý. Za mnou stala Lucka a v rukou držela Zuzčin luk a šípy. Hada trefila přišlo do oka. Do toho ho akorát Kaspian nabral do skal. Had se sesunul pod hladinu.
,, Takhle už mě neděs. "
Přiběhnu k Edmudovy a vrhnu se mu kolem krku. Ten se jen strhaně usměje a objetí mi vrátí. Než se ale nadané příšera je zpět. Tu asi jen tak nezabijeme. Kolik má asi životů? Se divím že už nemá dost. Obmotá své tělo kolem lodi. Vytáhneme meče a začneme na ni útočit. Moc dobře to nejde až po chvíli se podaří Kaspianově uříznout jedno chapadlo, které se změní zpět v zelenou mlhu.
,, Dá se to porazit! "
Vykřikuje nadějně Kaspian. Už jsme naději pomale ztráceli. Tedy aspoň já.
,, Musíme se k tomu dostat blíž. "
Řekne Edmund a s Kaspinem si vymění vševědoucný pohled. Asi je napadlo to samé. Edmund začne lézt na lanový.
,, Harpuny připravit!"
Začne dávat rozkazy Kaspian. Posádka donese harpuny a namíří je na hada. Jednu z nich držím i já.
,, Připraveni?! "
Podívá se po všech. Posádka mu odpoví kývnutím.
,, Tak teď! "
Vykřikne když se had dostatečně přiblíží. Všichni vystřelíme.
,, Stáhněte mu hlavu dolů!"
Pokračuje v rozkazování. Snažím se tahat co nejvíc, ale příšera je vážně silná.
,, Táhněte!"
Povzbuzovat dál. Had se dostal dostatečně nízko. Teď šel na řadu nejspíše Edmund, který mezi tím vylezl až do strážního koše, kde měl hada nejspíše probodnout.
,, Edmunde! Teď!"
Zakřičí na něj Kaspian, ale Edmund nereaguje a dal se kouká na opačnou stranu. Mlha je to jasné. Z toho se ale jen tak sám neprobere.
,, Tauriusi! Vem to za mě!"
Otočím se na Tauriuse a hodím mu moji harpunu, kterou jsem držela a začnu lézt nahoru po lanový.
,, Ede koukni se na mě. Edmunde. Noták."
V koši se snažím Edmunda přimět, aby se na mě podíval, ale vůbec nereaguje. Vím, že bych asi měla správně nejdříve zneškodnit tu příšeru, ale to bych nebyla já. Přesněji se tolik bojím o Eda že nemůžu myslet na nic jiného. Jenom něco mumlá a vůbec mě nevnímá. Rozhodnu se tedy pro jiný způsob probuzení. Vrazím mu silnou dávku až se mu hlava otočí na druhou stranu.
,, Au! Maddy sakra. "
Probudí se konečně a chytne se za tvář.
,, Pozor!"
Než stačím říct něco jako omluvu musím vykřiknou, protože si nás had všiml a hodlal nás zakousnout. Edmund si ale pohotově všimne modře zářícího Petrova meče, jak jsem stihla zjistit a vrazi ho hadovi přímo do vrchní dásně. Já se jen po jeho boku přikrčím a pevně ho obejmu. Had se naráz vypaří a vzduchem začne prostupovat silná magie a hned na to sluneční paprsky drající se přes mračna, které pomalu mizí.

Posádka se začne radovat a já ji musím napodobit. Když se probudím z tranzu radostně Eda políbím a je mi jedno jestli nás někdo bude vidět. Momentálně jsme unikli smrti. Mohla jsem ho ztratit znovu. Je zajímavé že ho líbám vlastně jen když jej málem ztratím. Vím, že by to takhle být nemělo.
,, Počkej, víš že nás může kdokoliv vidět?"
Od táhne se a zeptá se opatrně jakoby se bál že se hned z jeho objetí odtáhnu. Normálně bych to udělala, ale potom kolikrát jsem ho už málem ztratila se rozhodnu zůstat.
,, Vím a je mi to jedno."
Drobně se usměju a než se nadám radostně mě políbí. Polibky mu oplácím. Dopadne to ta,k že se tam hodnou chvíli líbáme než se rozhodneme konečně slézt dolů.

Hned jak seskočím z posledního úseku lanový si mě do obětí vtáhne Kaspian.
,, Jsem rád že si v pořádku. "
Zašeptá mi do ucha. Já se nad tím usměju opravdový ochranářsky a starostlivý bratr.
,, Nápodobně bratříčku."
Odpovím mu a přejdu k Lucce. kterou taky s radostí obejmu. S Ripčípem si jenom plácnu, protože nemá rád objímání. Říká že si pak připadá jako domácí mazlíček a ne jako bojovník.

,, Ale to není možné někdo nám musel pomoct."
Řeknu když se rozhlížím kolem vše je zase v normálu.
,, Myslíš že... "
Nestihne svůj nápad doříct Lucka když se z moře ozve hlas.
,, Lucko! Edmunde! "
Tázavé pohledy si vyměníme navzájem se všemi a rozejdeme se k boku lodi.
Ve vodě plave Eustác a je zase kluk.
,, Eustáci!"
Řekne překvapeně Lucka. Nevěřící svým očím. Jsme na tom podobně málo kdy se stalo, že se někdo z kletby dračího pokladů proměnil zpět.
,, Jsem zase kluk!"
Radostně vykřikuje a máchá kolem sebe rukama.
,, Eustáci! Takže ti přistřihly křidýlka."
Řekne Ripčíp štěstím bez sebe za ním dokonce skočí do vody.
,, Počkat, ta voda je sladká!"
Vykřikne hned na to udiveně Ripčím. Pak začne prozpěvovat úryvek z písně, kterou mu jako malému myšákovi zpívala driáda.
,, Musíme být blízko Aslanovy země."
Uvědomím si šťastně. Nikdy jsem moc nevěřila, ale už jen kvůli svému nejlepšímu příteli myšákovi jsem doufala, že opravdu existuje. Je přeci důležité sdílet sny se svými přáteli.
,, To ale znamená že jsme na konci světa."
Řekne udiveně Edmund. Jo nikomu se jen tak ne poštěstí se dostat na konec světa.

Od posádky se ozvou překvapeně a radostně výkřiky. Podívám se tím směrem a nemůžu uvěřit ztraceni, které zvala mlha připlouvají na loďkách zpět.
,, Heleno!"
,, Mami! "
Ozvou se dva radostně hlasy a hned na to Gael s jejím otcem skočí do vody a plavou naproti té, kvůli které pluli s námi.
Lucka vedle mě se smutně za Gael podívá. Ani se nestihl rozloučit. Obejmu ji kolem ramen na znamení že jsem tu sní. Jsme vlastně stejně vysoké. Položí si hlavu na mě rameno a pozoruje radostné vítáni celé rodiny.
,, Pomozte jim na břeh! "
Rozkaze Kaspian a posádka začne pracovat.

My se jdeme převléct a hned na to vyrážíme jen já, Eustác, Edmund, Lucka a Ripčíp na loďce směr Aslanova země.