Two sides (Cz Tododeku) ✔

78.

Vybrečel jsem se mu na rameno a když už jsem se uklidnil, tak jsem se trochu odtáhl. ,,P-Promiň...M-Muselo tě to bolet." Hlesl jsem, ale on jen zavrtěl hlavou. ,,Není ti zima ? Nemáš hlad, nebo žízeň ? Nechceš trochu krve ? Asi by ses měl napít když jsi takhle zraněný..." Mumlal jsem jednu věc za druhou a on mi jemně chytil ruku a zavrtěl na nesouhlas. ,,Ale co mám teda dělat ? Nemůžu tu jen tak sedět." Todoroki si povzdechl a pak začal ukázovat na svůj krk. ,,To že nemůžeš mluvit jsem poznal..." Zamumal jsem a on pak začal něco dělat s rukama. Chvíli mi trvalo než mi to všechno došlo. ,,Aha... Počkej, něco najdu." Řekl jsem a rozeběhl jsem se najít něco na psaní.

Potřeboval jsem mu říct co se stalo. Noroi taky nemluví, vlastně sotva cítím jeho přítomnost. Musel jsem Midoriyovi říct o otci, Touyovi i druhé části Noroiho. Izuku vyštrachal nějaký sešit a tužku, kterou mi následně předal. Pomohl mi se trochu víc posadit a i když to bolelo, snažil jsem se nedávat nic znát. Během toho co jsem psal, si Izuku zase sednul k posteli a položil si hlavu vedle mě. Sepsal jsem všechno potřebné a následně jsem mu to předal. Vypadal ustaraně když si to četl.

Vysvětloval mi tam všechno co sám věděl. Už jsem chápal proč se to všechno stalo, ale stále tu byla jedna věc, kterou jsem pobrat nemohl. ,,Todoroki, jestli máš stejná zranění jako Dab-Ehm...Touya... Proč nemáš i stejně popálený obličej ? Jestliže sdílíte tohle, nemělo by být stejné i tamto ?" Zeptal jsem se a on pokrčil rameny. Nejspíš sám nevěděl. Taky mě trápila ještě jedna věc. Teď malém vykrvácel a to se ho nikdo ani nedotkl. Jejich těla jsou propojená a Dabi žije jen díky Noroimu. Co když se ho ale král pokusí zranit znovu a tentokrát to přežene ? Zabije to i Shouta ?! Podíval jsem se mu do očí, ve kterých byla znát bolest, kterou se snažil zakrýt úsměvem. Naklonil jsem se k němu pro polibek a pak jsem mu položil ruku na tvář. ,,Potřeboval bych si promluvit s Noroim...O samotě." Todoroki se na mě nejistě podíval a pak se natáhl pro sešit. Něco tam naškrábal a pak mi to podal. "Můžu mu předat velení, ale nemluví ani se mnou. Je na tom ještě hůř než teď já, asi ti nebude schopen odpovídat." ,,To ani nemusí, jen mu chci něco říct."

Zavřel jsem oči a začal se soustředit na Noroiho. Jenom budeš poslouchat, nic dělat nemusíš. Hmm ... No tak, Noroi... Nemám náladu. To já na tebe taky ne, jenom si s ním promluv. ... Přestaň si hrát na uraženého. ... No tak ! ... Hele ty paličatý démone, nech- Fajn ! Ale už zavři hubu. Zavrčel a já cítil jak se ujal mého těla a já zůstal v té černé "místnosti" sám. Co mám tady teď dělat ?