Two sides (Cz Tododeku) ✔

84.

⏭

Uběhly tři dlouhé dny plné plánování a "nutného" odpočinku, alespoň podle Hawkse, a my jsme se konečně odhodlali vyrazit do hradu. Celé ty tři dny jsem byl jak na trní, jelikož jsem nevěděl co s Izukem je, ale domů nepřišel. Jakmile se setmělo, tak se naše tříčlenná skupinka nenápadně dostala k hradbám a následně jsme se skrz bludiště v zahradě dostali až do mého pokoje. Tohle byla ta lehčí část. V mém pokoji bylo všechno tak, jak před mým odchodem. Nechal jsem všechno být, jen jsem ze skříně v koupelně vyhrabal nějaké obvazy a léky, které by se mohli hodit. Hawks mezitím poslouchal na chodbě a když jsem měl všechno potřebné, začala druhá část. Naším nejhlavnějším úkolem bylo získat Midoriyu a nejlépe se vyhnout otci. Pokud by se nám ale nepoštěstilo, přešli by jsme na náhradní plán. Dabi s Hawksem by se postarali o Midoriyu a já s Noroim o otce. Téhle části jsme se chtěli vyhnout kvůli riziku, které je po přeměně a prokletí.

Hawks vletěl na jednu z chodeb a nalákal k nám dva členy stráže, které jsme s Dabim jednoduše složili. Následně jsme se navlékli do jejich brnění a jejich těla nechali na místě. Jestli na to někdo přijde, alespoň to na chvíli přiláká pozornost. Blonďák letěl u stropu a hlídal nám záda, aby jsme se nedostali do zbytečných problémů. Dostali jsme se až ke vstupu do katakomb, kam jsme zrovna měli namířeno, ale něco nám do toho samozřejmě muselo vlézt. ,,Nemáte být na hlídce v levém křídle ?" Otočili jsme se za jedním z velitelů hlídek. Já si odkašlal a snažil se trochu prohloubit hlas. ,,Král nás posílá zkontroloval toho kluka. Prý má nějaké podezření na vetřelce." Ten chlápek si mě nedůvěřivě prohlédl. Poznal mě ? Je tam vůbec Midoriya ? Co když tam zrovna otec je a já plácl nějakou blbost... ,,Dobrá, tak běžte. Ale příště to koukejte nahlásit, tohle už nehodlám tolerovat, pak jsem to já kdo má problémy u krále." Řekl přísně, ale i tak se mírně pousmál. ,,Jistě pane." Prohodili jsme s Dabim jednohlasně a já si neskutečně oddechl.

Ten chlap odešel a Hawks sletěl mezi nás. ,,To bylo těsný." Hlesl a my kývli. Vešli jsme do dveří a já se ujal vedení. Vedlo tudy čtyřicet cest. Dvacet z nich bylo slepých. Na konci pěti bylo propadliště, na konci sedmi vás to zamřížovalo, osm z nich bylo napuštěno jedem,  v dalších devíti se nacházely různé jiné pasti a teprve ta poslední vedla tam kam měla. Noroi, necítíš jeho přítomnost ? Krále ? Ne, ale byl tady minimálně před hodinou, ten puch z něj se tu furt drží. Dobře... ,,Už tam budem ?" Zabručel Touya a se na něj nezaujatě podíval. ,,Ještě kousek, až projdeme kolem stoky, tak to bude hned za rohem." ,,Ts, nechápu proč je to tady tak rozlehlý když tu nic není." Prohodil Hawks a já si povzdechl. ,,Otec mě někam musel zavírat když mě Noroi ovládl. Myslel si, že mě to tady udrží, ale opak byl pravdou. Mimo velikost tohodle podzemí, je to tu i hlukotěsný, což bylo důležitý." Vysvětlil jsem a následně jsem zatočil. Jdu si pro tebe Midoriyo, ještě chvíli vydrž...