Stále jsem si ho u sebe držel a hladově si bral jeho rty. Midoriya se s chutí zapojoval a i když byl stále červený, lehce se usmíval. Opatrně jsem ho zase položil do trávy tak, abych se nad ním skláněl a jednou rukou mu prozkoumával každý centimetr jeho odhalené kůže. Kvůli vzduchu jsme se odpojili a já se hned vrhl na jeho krček, který jsem jemně slíbával až k jedné z klíčních kostí, do které jsem se jen tak slabě zakousl a udělal mu tam menší znaménko, které jsem následně olízl. Midoriya byl krásně červený a ztěžka oddechoval a trochu se pode mnou svíjel. Zamiloval jsem si tenhle pohled. ,,T-Todoroki-kun..." Vzdychl když jsem se o něj "nechtěně" otřel a trochu jsem se ušklíbl. On ale z ničeho nic zamrkal a shodil mě ze sebe.
,NE NE NE NE NE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ ! NE NE NE..." Blekotal jsem a urychleně jsem se zvedl ze země. ,,N-Ne !" Řekl jsem přísně a ukázal na něj jak na psa. Tak taky právě vypadal, jako týrané štěně... ,,M-Musím pro věci." Hlesl jsem a raději jsem se rozeběhl pryč a Todorokiho nechal sedět na zemi. Moc dobře vím k čemu se schylovalo a neříkám že se mi to nelíbilo...ale ne ! Ještě je moc brzo ! I když... Ne ! Izuku sakra prober se ! A co mám dělat s... Můj bože vážně se mi... musím to vyběhat, tohle není dobrý...
Jen jsem překvapeně a zaraženě sledoval jak mlel jedno přes druhé a pak se rozutekl pryč. A já se těšil že něco bude. Povzdechl si Noroi a já s ním. Midoriya utekl, ale co mám sakra dělat s mým "malým" problémem ? Jako tohle bylo nefér... Budeš si muset jít zaplavat, jestli jsou tady v okolí ty malé potvory, bylo by to asi krapet nevhodné... Myslíš děti ? A to máš asi pravdu. I když bych se toho radši zbavil jinak... Zalez do té vody než bude pozdě ty nadrženče. ... Nesnáším tě Noroi. Vůbec mi nepřeješ. Co to zase meleš ? Uvědomuješ si že sdílíme tělo ? Když to bude bolet tebe, bude to bolet i mě ! Tak si buď někam zalez a dopomož si, nebo se jdi schladit.
Po dlouhé době jsem ty dva mrňouse našel. ,,Koto ! Eri ! Můžete mi vysvětlit proč jste to udělali ?" Řekl jsem vyčítavě když jsem vytrhl Kotovi klacek z ruky. ,,Až nám vysvětlíš proč si se s tím klukek pak pusinkoval." Uculila se Eri a Kota otráveně vyplázl jazyk. Já musel být zase rudý až bůh ví kde. ,,Do toho ti nic není mladá dámo...a teď mi vrať to oblečení a já budu dělat že se nic nestalo, jo ?" ,,Když s tebou už není žádná sranda, furt jsi pryč a netrávíš s náma čas." ,,Jo ! A Ochako je smutná, protože neví co s tebou furt je." Jen jsem si povzdechl. ,,Děcka, slibuju že až bude zase všechno v pohodě tak půjdeme zase na nějaký pořádný výlet jako dřív, ano ?" Usmál jsem se a oba dva se taky uculili. ,,A budeme zase trénovat ?" Zeptal se Kota a nastavil pěstičky. ,,To si piš, dáme si pořádáný chlapácký trénink, ano ?" ,,Jop !" Řekl nadšeně a pak přicupitala Eri s úšklebkem na tváři. ,,A půjde s nami i ten kluk se kterým jste si dávali pusu ? Mohl by hrát prince místo tebe...Ty se moc jako princ chovat neumíš." ,,Ts, no dovol." Zasmál jsem se a pohladil jsem jí ve vlasech. ,,Můžu se ho pak zeptat, jestli by si nechtěl zahrát na prince..."
***
Přeji krásný den a podle toho co občas čtu, tak i krásnou online hodinu 😅😂💕
Btw umírám z toho obrázku nahoře😅😂 chudák malý 😂😂
ČTEŠ
Two sides (Cz Tododeku) ✔
FanficPrinc, člověk by si řekl že je to ve své době velice vážená osoba, ale opak je pravdu. Nikdo si ho neváží, naopak se ho bojí. Stejně jako jeho otec je princ Shouto brán jako bezcitný člověk se záští vůči celému světu. Nikdy se neukazuje na veřejnost...