☆|BAD GIRL|☆ {Yzo, Nik Tendo, STEIN27}

Na Kamila.

Chvíli jsem se jen tak procházela a přemýšlela snad úplně nad vším. Uvažovala jsem jestli má vůbec cenu se tam vracet, ale to by mě pak zase trápilo svědomí, že jsem je tam nechala a ani se nerozloučila. A taky by to ode mě bylo hnusný vůči Kamilovi, slíbila jsem že si s nim dám na oslavu panáka. Takže bylo načase se vydat zpátky. Chvíli mi to trvalo než jsem se zorientovala, po pár krocích jsem si už byla docela jistá kde jsem. Rychle jsem se podívala na hodinky. A hale dokonce to stíhám. Mimochodem to by se mělo zapsat do dějin ,,Anita někde poprvý včas,,

Bylo pár minut do půlnoci a já už jsem byla jen pár kroků od studia, už jsem se natahovala na zvonek, když mi za zády zacinkaly klíče. Rychle jsem se otočila a zádama natiskla na dveře, strašně jsem se lekla. No a kohopak nevidím.

,,Ty vole víš jak jsem se lekla." Vyhrkla jsem.

,,Taky tě po dlouhý době rád vidím." Usmál se. Upřímně byla jsem z něj trochu, hmm jak to říct, vykolejená.

,,Ahoj." Řekla jsem zaraženě. Až teď jsem si pořádně uvědomila, že i když jsem si to nechtěla připustit, vážně mi strašně moc chyběl. A poslední dobou asi víc než by kamarád měl. Co tím naznačuju, vůbec nic samozřejmě.

,,Jdem dovnitř nebo tady na sebe budem čumět." Nadzvedl s úsměvem obočí. A strčil klíče do zámku a otevřel mi dveře.

,,Ehmm jo jasně."

Ve výtahu nastalo to ukrutné ticho, ale s ním mi to ani nevadilo. Protože jak jsem ho dlouho neviděla tak jsem  si ho musela očima pěkně zrengenovat.

,,Jak ses vůbec měla? Zeptal se Jakub, když otvíral dveře od studia.

,,Docela dobře, ale už se mi stýskalo po domově."

,,Už jsme si mysleli, že tam zůstaneš."

,,Dvě minuty." Křičel Dominik po celým studiu. Jakmile jsme vešli do místnosti už nám Toky strkal panáka aby jsme si měli čím připít. Ani bych nečekala jak se za takovou chvíli co jsem byla pryč stihnou ztřískat. Byli úplně vožralí. Ale co si budem už když jsem odcházela, tak to s nima vypadalo špatně. Nejvíc by asi měl slavit Kamil, ale ten to zalomil a teď se ho  Tokáč snažil vzbudit a  narvat skleničku do ruky, aby si aspoň na svý nový album připil. Tomu to byla, ale očividně už jedno ani se mu nedivím, protože stíhat Dominikovi a Radkovi je fakt umění. Docela byl zázrak, že Toky ještě stál na nohách, protože toho taky moc nevydrží.

,,Pět, čtyři, tři, dva, jedna."

,,Na Kamila." Zařval Dominik, hned jsme si všichni začali ťukat.

Už byli asi dvě. A já s Jakubem byla pořád v pohodě, ale oni už toho měli vážně dost, takže jsme si řekli, že je na čase  to ukončit dokud ještě můžou chodit.  Po nekonečným přemáhání jsme Dominika přemluvili aby už šel domů, stálo nás to fakt hodně úsilí. Snad pětkrát jsme ho cestou domů nechali stát na místě, protože protestoval, že nikam nejde. Nakonec jsme museli zavolat taxíka i přes to, že to má domů kousek. Kamila s Radkem a Tokym jsme nechali ve studiu, protože ti dva to tam zalomili a Radek to má domů dál, takže jsme ho tam s nima nechali.

Když jsme dorazili k Dominikovi na byt, Jakub ho šel uložit do posteli. No co uložit, spíš s nim fláknul na postel. Já se mezitím posadila na gauč a poslouchala jak tam Dominik Jakubovi kecá nějaký blbosti.

,,Jestli chceš tak ho nech, můžeš jít spát klidně ke mně." Navrhl, když zavíral dveře od Dominikova pokoje.

,,Ne to je v pohodě, já tu s ním radši zůstanu, abych měla jistotu, že nezačne hořet celej dům." Jasně že bych šla, tak ráda bych šla, ale posledně když jsem s Dominikem chlastala tak málem podpálil kuchyň, protože se rozhodl, že upeče bábovku. Absolutně nechápu jak ho to napadlo. Takže abych měla jistotu, že už bude jen spát, tak tu s nim budu muset zůstat.

,,Víš co tak já ti tu budu dělat společnost." Usmál se.

Já vím já vím zasloužila bych pěkně na hubu za to jak dlouho jsem nepsala.(klidně mi můžete někdo přijít dát). Ale jsem tu s další kapitolou.🥳 Dneska mám už od rána po dlouhý době krásný den, takže přeju i vám krásnou neděli.🤍 Omlouvám se za chyby.☠️ Mám vás ráda.🖤

Vaše A.🥀