ᴏʟᴅᴇʀ ✓

<<1<<

Louis

Je právě 29.sprpna a můj nejstarší bratr Liam slaví své dvacáté-sedmé narozeniny.

,, Louisi! Pojď už! " zákříčí na mě z kuchyně Zayn a já bez dárku, protože jsme mu je všechny dali už včera, šel dolů.

,, Už jdu!" zakřičím nazpět a jdu do naší kuchyně.

Aby jsme si rozuměli, máme velký byt 6+1.

Naši rodiče zemřeli při auto nehodě, kterou nezavinili.

Auto za nimi dostalo smyk, protože byla zmrzlá a kluzká silnice a nějak najelo do nich.

Nikdo to nepřežil.

Když zemřeli byli moji bratři ještě docela mladí, aby se o všechno starali. Proto jim naše babička pomáhala. Teda hlavně se mnou.
Měl jsem v té době sedm a věřím, že to se mnou vůbec nebylo lehký.

Babička nám jako jediná zůstala.
Děda zemřel už dávno před tím než jsme se narodili a naši druzí příbuzní z máminy strany nebyli.

Máma byla z děcáku a naše babička dělala vše proto, aby jsme tam neskončili taky.

Z tátovi strany pak byli samí alkoholici a k nim jsme nechtěli a i kdyby, sociálka by to zavrhla taky.

Do mých desíti tu babička byla. Byla to jedna z nejmoudřejších a nejlepších lidi cojsem kdy znal.

Bohužel svět není fér a v mých desíti si vzala smrt i jí.

Doteď o ní nikdo nemluví, protože kdyby jsme začali, plakali by jsme tři dny jako v ten den co jsme to zjistili.

Byla to ta nejlepší babička na světě.

Pamatuju si to, jak nás poprvé vzala do ZOO. Já jsem z toho byl úplně nadšený, protože jsem tam byl úplně poprvé.

I po sedmi a desíti letech je to pořád otevřená rána. A nemyslím si, že se někdy zahojí.

Po její smrti jsme neměli nikoho.
Proto mí bratři chodili do práce dnem i nocí, aby jsme měli kde bydlet, co jíst a co si obléknout.

Nehorázně je za to obdivuji.

Vyšel jsem z mého pokoje a přes chodbu, kde jsou dveře do dalších pokojů se vydal do obýváku-jídelny.

Zasedl jsem s úsměvem za stůl a čekal až si kluci doberou své porce, abych si nabral já.

,, Proč se tak usmíváš, jsi snad rád, že jsem o rok starší? " zeptal se mě Liam, který seděl naproti mě.

,, Ne" odpověděl jsem a pokroutil nad tím hlavou.

,, Nebo sis našel nějakou slečnu? " zeptal se se zájmem Niall.

,, Na to je ještě mladej." odpověděl Liam.
A já se musel zamračit.,, Je mi sedmnáct. " argumentoval jsem.

,, No a? Louis máš ještě čas. Radši se uč a dělej nějaký teenegerovský kraviny." vysvětlil Liam.

,, Hlavně žádný cigarety, drogy nebo alkohol." řekl mi pro změnu tvrdě Niall.

,,Tak jsem to nemyslel." protočil očima Liam " Já myslel třeba ať jde se svými kamarády stanovat. "

Dopověděl a já se začal smát.
Hned jsem se setkal s třemi otazníkovými pohledy.

,, Představte si, že bych jel stanovat. " vysvětlil jsem a začal se smát znova a oni taky.

Až jsme se dosmáli a znova se pustili do jídla jsem začal být nervózní a beze slova jsem dojel svou porci a čekal až dojí i oni.

Napjatě a určitě strnule jsem seděl a Liam si toho všiml jako první.

,, Co se děje Lou? " zeptal se.

,, Já-já musím vám něco říct." klepal se mi hlas.

Oni se na mě koukli a Niall promluvil.
,, Můžeš nám říct všechno. "

,, Jsem. Jsem g-gay."