ᴏʟᴅᴇʀ ✓

<<14<<

,, S kým? " zavrčel naštvaně.

Ja neodpovídal a koukl na zem.
,, Svého kluka přivedeš na oběd a já pak zvážím jestli si tě zaslouží. Nelíbí se mi to! Vůbec! Ale pokud to nebude kretén..." dořekl naštvaně a na konci pokrčil rameny jakože je to  nejspíše v pohodě.

,, Nelíbí se mi, že jsi mi o tom nic neřekl protože si slíbil, že ano.
Nechci aby se ti něco stalo a to co se stalo synovi sousedky od naproti, ti nepřeji."

Ano sousedčin syn.

Ználsilněn, ubodám a to svým kamarádem.

,, Zítra ho přivedeš." řekl přísně, koukající na mě s úsměvem, že to bude v pohodě, ale pořád je lehce nakrklý.

Já určitě zbledl a vykulil oči.

Koho mám jako Sakra do zítra najít? Všechny mé přátelé zná aspoň jeden z mých bratrů a Harryho o to žádat nemůžu.

Nebo můžu, ale proč by se on zahajoval s takovouhle prkotinou a mnou.
Taky co bych mu řekl?

Nappchodoval bych si to do jeho kanceláře a vybalil na něj ať jde se mnou na rodinný oběd?

,, J-jo. " odpověděl jsem roztřešeně, což byla obrovská chyba.
Liam by musel být debil nebo úplně slepej, aby si nevšiml mého vykolejení.

,, Ty žádného přítele nemáš, že jo?" zavrčel více naštvaně než před tím.

,, Bože Louisi! " Vyjekl a já se začal díval na svoje prsty u nohou.
,, Chodili jste spolu aspoň?! "

Neodpovídal jsem a když jsem se měl k tomu říct ano, znova mi skočil do řeči.

,, Znám tě sedmnáct let, vím kdy lžeš takže mi teď neříkej, že jste spolu chodili. " vyšťekl.

,, Někdo tě ošukal a ty ses nechal! Nechodíte spolu ten kluk tě jen využil pro jeho potřeby a tebe teď odkopne nebo už odkopnul jako kus hadru!" řval jako smyslů zbavený.

A já si to v tu chvíli uvědomil.

Harry může mít koho chce, nepadla ani zmínka o schůzce, náklonnosti jen to, že spolu budeme spát.

Ale já bych bral i tohle, pro toho muže bych šel i nakonec světa, jo dětská naivita  které překypuji je vážně na nic.

Ale stejně co by udělal on.
Nic, co by pro mě dělal?
Může si najít nekoho nového.

Vzlykl jsem a to protnulo Liamův řev.
Ztichl a já tam jen tak stál a brečel.

,, Já to vím. " řekl jsem nakřáplým hlasem.

Koukl jsem se do očí mému bratrovy a utekl do pokoje.
Tam se rozbrečel úplně, lehl si na postel jako pytel neštěstí a jen tam ležel.

Od malička jsem byl velký snílek, do všeho jsem dával naděje a to mi zůstalo stejně jako naivita.

Upřímně jsem věřil, že s Harrym třeba budeme spolu nebo nějak tak.
Až teď jsem si uvědomil, že to je to co celou dobu chci.

Chci, abych byl jeho a on můj.

Ale to se nikdy nestane, Liam ma pravdu až si najde někoho lepšího, vyhodí mě.

Z přemýšlení nad tím co vlastně chci, což je v této chvíli se nikdy nevidět s nikým mi zapípal mobil.

Přes uslezené oči jsem otevřel zprávu a přečetl ji.
Naběhl mi lehký úsměv, když jsem zjistil od koho je.

Divňoch: Ahoj?

Babe: Ahoj

Divňoch: Jsi v pořádku?

Babe: Proč bych nebyl?

Usmál jsem se nad tím, že aspoň on má starost a to se vůbec neznáme.

Divňoch: No, nepsal jsi

Babe: Jsem v pořádku. Jsem trošku smutný

Divňoch: Z čeho je můj chlapec smutný?

Babe: Můj bratr zjistil, že jsem se s někým vyspal a já si uvědomil, že mě ten muž nechce

Divňoch: Aha, já myslel, že by nám to klaplo spolu.

Nobody view

Louis se ve svém pokoji rozbrečel.
Nikdy nad tím nepřemýšlel takto.
Zradil člověka, který o něj měl zájem.

Zatímco Harry se také topil ve svých myšlenkách.
Kde zjistil, že by s ním nechtěl něco mít a také jak mu po tomhle má říct, že je to on.