ᴏʟᴅᴇʀ ✓

<<11<<

,, Ty už jdeš? " zeptal se mě Zedd před školou, dnes jsem vážně spěchal, protože se nám protáhlo vyučování a já spěchal ke Stylesovi.

,, Musím jít do práce!" vykřikl jsem odpověď, běžící k sídlu jeho firmy.

,, Ahoj! " rozloučil jsem se, utíkající pryč, Zedda jsem už ani neposlouchal a dával jen pozor na to, aby jsem se někde nerozsekal.

Asi za deset minut jsem tam doběhl, ovšem úplně vyřízený.

Vběhl jsem dovnitř, pozdravil Eleanor a už jel výtahem do patra k panu Stylesovi.

Přede dveřmi jsem se zastavil, chvíli se snažil vydýchat, ikdyž si myslím, že to vůbec nepomohlo a otevřel dveře, jakože nic.

Můj červený obličej a udýchané, tišené hekaní, říkali svoje.

,, Dobrý den, Harry. " pozdravil jsem ho, přecházející k němu.

,, Pojď blíže Louisi. " řekl nebezpečne a koukal na mě tvrdým pohledem.
Nic jsem nenamítal a se skloněnou hlavou jsem k němu došel.

Stál jsem od něj asi metr, on vstal, přitáhl si mě blíž a když dosedal zpět na židli položil si mě břichem na jeho nohy.

Vlastně si mě ohnul přes stehna a já byl vylekaný, jak rychle to dokázal a taky co to dělá.

,, P-pane Stylesi, co to děláte?" Zeptal jsem a hned na to mi začal sundávat kalhoty.

,, Kde jsi byl? " zeptal se načež jsem ucítil první ránu.
Vyjekl jsem a začal se více zmítat.

Najednou jsem si vzpomněl, co jsem si dnes vzal a naneštěstí si toho všiml i pan Styles.

,, To samé si vezmeš i zítra, že prdelko. " zeptal se mě, ikdyž to znělo a nejspíš i byl rozkaz.

Než jsem stihl protestovat, ucítil jsem kousnutí na mé pravé půlce.

Bylo vážně silné a já vyjekl bolestí a bohužel i slastí.

,, Nezmítej tak s sebou." Řekl varovně a silněji mě přidržel rukama.

Já už byl vysílený a svůj boj jsem začínal vzdávat. Přeci jen takové párátko jako já, nemá moc velkou šanci proti mu samotnému a jeho síle.

,, Ve škole. " odpověl jsem na jeho předešlo otázku.

,, Stejně jsi přišel pozdě a to neomlouvám, proto dostaneš dalších deset ran." Oznámil mi a já hned cítil další ránu.

,, V pořádku, zlato? " Zeptá se mě před druhou ránou a kdybych nebyl v této situaci začal bych se smát.

Sám mi tu ubližuje a pak se ptá jestli je to v pořádku.

Nejhorší však na tom bylo, že to v pořádku bylo a mě se to líbilo.

,, Hmm." Zamumlal jsem a více se položil na jeho stehna.

Vlastně to nebyly ani rány, jen jemně bil mé pozadí a mě se to líbilo.

Z toho, že jsem cítil jeho problém na břiše, jsem usoudil, že jemu také.

Najednou přišla další a za ní ještě jedna. Ty byly, ale o něco silnější a tak jsem začal naříkat.

Jenže to se panu Stylesovi líbilo více než mé plácání po zadku a tak se rozhodl přestat s tím co doposud dělal.

Opřel si mě o jeho stůl v tváři v tvář „ Mužů? " jemně mi zašeptal do ucha.

Koukal na můj stopořený penis. Byl jsem strašně nervózní, ale byl jsem okouzlen, jak jím tak okamžikem, proto jsem nejistě kývl.

On mě rychle obrátil, skrčil se na úroveň mého pasu a zubami mi roztrhl má světle růžová tanga.

______________________

Ahoj, po delší době aktualizují tento příběh a děkuji pandiklk , že tento díl se mnou sepsala..

Krásný večer .

Ale the Love. L