ᴏʟᴅᴇʀ ✓

<<16<<

Nepůjdu do práce.

Já ho mám vážně rád.

Po tom co se stalo jsem se usmířil s Liamem a slíbil mi i mým dalším bratrům, že to s ním utnu.

A také to udělám, akorát musím jít ještě do práce podepsat různé papíry.

Doufám, že tam Harry nebude, ale znova se to nestane.

Došel jsem do jeho kanceláře, kde mě poslala jedna nepříjemná ženská.
Má tu papíry, které ona ne.

Když jsem ale otevřel dveře strnul jsem v pohybu.
Muž kvůli kterému odcházím si tu hoví v křesle a když jsem se snažil nenápadně odejít, všiml si mě.

,, Lou. Proč si tady tak brzo? " zeptal se.
Já se zamračil a dodal si odvahu.

,, Jsem tu, abych podal výpověď." řekl jsem narovinu, přecházející k jeho stolu.

,, Cože?! " vykřikl a stoupl si.
,, Slyšel si dobře! Dej mi prosím ty papíry!" zvýšil jsem hlas, on však jen něčině stál a koukal na mě naštvaně, ale zároveň smutně.

,, Ne." řekl pak, obešel stůl a stoupl si přede mě. Měl jsem chuť couvat, ale když už měl že mě srandu, nebudu se ztrapňovat znova.

Proto jsem zůstal stát na místě a zakláněl krk, abych mu viděl do obličeje.

Naše hruďe se dotýkali, když najednou se naklonil a vlepil mi jemný polibek.

Miloval jsem jeho polibky, ale nejsem hračka.

Proto jsem o krok ustoupil.
,, Co se stalo? " Zašeptal a ten krok ke mně přešel tentokrát jsem hlavu sklonil.

,, Nedělej, že nevíš." uchechtl se.
Nejspíše mu to došlo, protože se v postoji napl.

,, Bavilo tě to? " zeptal jsem se a znova mu koukl se slzami do očí.
,, Bavilo tě mě ošukat a pak psát o nudes někomu jinému? "

,, Copak jsem ti nestačil a proto si vyhledával určité vztahy i na internetu?" při téhle větě se mi hlas už klepal a já neměl daleko k tomu se šložit na zem.

,, Takhle to ne-"

,, A jak to teda bylo!?" Rozkřičel jsem se.
,, Víš co? Dej mi padáka já na tohle nemám!" byla poslední věta než jsem rozrazil dveře od jeho kanceláře.

Proběhl jsem celou budovu a doma jsem byl v rekordním čase.

Nikdo tam nebyl, takže jsem své slzy, které jsem potlačovat cestou nechal vyplout napovrch.

Nejdříve jsem začal jemně vzlykat, ovšem za chvíli jsem se skoro dusil svými vzlyky.

Bolelo to tak moc.

Už jsem chápal Liamovi starost, je to děsná bolest a já mu tak naivně věřil.

Asi po půl hodině mého transu se ozval zvonek.
Chtěl jsem to nechal být a vůbec se tím nezabívat, ale ten člověk tam pořád zvonil.

. Trošku jsem se v dýchal a šouravým krokem se vydal je dveřím.
U zrcadla jsem se trošku snažil spravit moji opuchlou tvář, co stejně nepomohlo a chmatal po klice.

Trošku jsem dveře pootevřel a hned po tom co jsem věděl kdo je za dveřmi jsem se je snažil co nejdříve zabouchbout.

Harry tam ovšem stčil nohu a protlačit se dovnitř.
Stál v chodbě a až jsem se na něj přestal dívat jako na Svatý obrázek rozutekl jsem se dovnitr bytu.

Zastavili mě, ale jeho paže obmotané kolem mého pasu.

,, Nech mě! " křičel jsem a smýkal sebou.

,, Věděl jsem, že jsi to ty!"