ᴏʟᴅᴇʀ ✓

<<4<<

Fuj.

Jak někdo může tohle vůbec napsat.
Zašklebil jsem se nad chováním tohohle člověka a hned si ho bloknul.

Odešel jsem z aplikace, protože mi nikdo jiný nenapsal a projížděl sociální sítě.

Na jednom příspěvku na ig jsem viděl, jak někdo pracuje v restauraci, jako brigádník.

Mohl bych si také najít brigádu.

Věk na to mám, aspoň budu mít nějaké vědomosti, nebo tak o další práce a nebudu z bratrů tahat prachy.

Tenhle nápad mě úplně přemohl a já si začal v Googlu hledat blízké brigády.

Vzhledem k tomu, že bydlíme v centru Londýna, mi brigád vyjelo až až.

Od zahradníka až po asistenta, nějakého Stylese.

Upřímně se mi nejvíc zamlouval ten asistent, ale na to nemám praxi a hlavně nevím, kdo ten Styles je.
Může to být nějaký starý nadržený dědek.

Do pár oken jsem si nechal otevřené nabídky a na dalším si vyhledal toho Stylese.

Na hlavní stránce mi vyjela jeho firma, které mě teď nějak moc nezajímala a já přepl na obrázky.

Když mi naběhly tak mi zaskočila slina a vykulil jsem oči.
Až jsem dokašlal a byl mimo ohrožení života, jsem si ho začal prohlížet blíž.

I pod oblekem bylo vidět, že má svalnaté tělo a jeho tvář vypadala jako by byla stvořená na to, aby ji všichni obdivovali.
Měl kratší, za to nádherné vlasy.

Okno, ve kterém jsem měl Stylese otevřeného jsem zavřel a ještě chvíli rozdýchaval co jsem viděl.

Kvůli němu bych jsem se mohl pokusit o to místo toho asistenta.

Stejně by mě asi nevzali, ale aspoň bych ho viděl. Připadal jsem si jako nějaká bláznivá fanynka.

Otevřel jsem internetovou nabídku a přihlásil se tam.

Za chvíli mi na E-mail přišli informace o tom, kdy, kde bude pohovor.

Až teď jsem začal pociťovat nervozitu, co když to byl blbej nápad?

Určitě to byl blbej nápad! Jeden z nejhloupějších, který jsem kdy měl.
A, že vymyšlím fakt hovadiny.

Práskl jsem  sebou o postel na záda a zůstal ležet.
Rukou jsem si protřel oči a nadával si do volů, že jsem.si to víc nerozmyslel.

Možná bych to mohl zrušit, napadlo mě a hned jsem si znovu začal číst E-mail, jestli někde nebude napsané, že to můžu zrušit.

Pokud nebudete mít závažný důvod musíte se dostavit.

Do prdele to mám, ale štěstí.

Hluboce jsem se nadechl. Vždyť tam jen půjdu řeknu nějakou kravinu a půjdu domů, ty lidi stejně už asi nikdy neuvidím, takže pohoda.

S tím, že mě určitě nepřímou jsem začal hledat další nabídky a v mysli zabloudil k panu Stylesovi.

Bude tam taky? Stejně ho už po schůzce nikdy neuvidím, ale nechci se před ním ztrapnit.

Zamračil jsem se na ostatní nabídky a zaklapp notebook, stejně bych už nic neudělal.

Mám plnou hlavu pana Stylese.

Je to asi první člověk, nad kterým takhle dlouho přemýšlím.
Kdyby to věděl Liam asi by šel Stylese vykastrovat.

Nad tím jsem se zasmál, je to vtipná představa, vždyť on neví ani, že já existuju a Liam by mu šel namlátit.

Z mého přemýšlení nad tím, jak Liam dává panu Stylesovi přes hubu mě vybral zvuk, oznamující, že mám novou zprávu, z té seznamovací aplikace.