Otevřel jsem oči a ihned spatřil Taehyunga, který se nade mnou skláněl a přímo na mě zíral. Kvůli přirozenému instinktu jsem lehce ucukl a ani jsem nestačil cokoliv říct, jelikož si mě černovlásek za zátylek přitáhl do procítěného polibku. Já mu ho s velkou chutí opětoval a více se do polibku zapojil. ,,Vyspal ses dobře?" zeptal se mě starší hned po tom, co se odtáhl ,,Ano, moc." odpověděl jsem a více se zahleděl do jeho očí ,,Copak?" pousmál se ,,Nic jenom..máš tak nádherné oči. Mohl bych se na ně dívat pořád." s úžasem jsem se rozplýval nad mým králem a jeho tváře se zbarvily díky mé lichotce do růžového odstínu.
,,Miluji tě." řekl Taehyung a já se opět vrhl na jeho rty ,,Já tebe taky." zamumlal jsem mezi polibky. Asi bych ho zlíbal dočista celého, kdyby nás někdo nevyrušil. ,,Tak vstávat, vy hrdličky!" zvolal Jin, který nakoukl do našeho stanu ,,Příště nás radši upozorni, než vejdeš!" zamrmlal naštvaně černovlásek a Jin se uchechtl. ,,No dobrá, ale ty nás příště radši upozorni, že hodláš být hlučný tady s Jungkookem, nemohl jsem ani spát!" zanadával Jin a zmizel za ostatními ven. Já jsem celý zčervenal, když jsem si uvědomil, že nás asi všichni museli slyšet. ,,To nic." řekl starší a věnoval mi polibek na tvář. Poté jsme se už přesunuli za ostatními, abychom mohli společně posnídat. ~ Všichni jsme v klidu dojedli a teď nastal čas na ujasnění si, jaké máme vlastně dnes plány. ,,Takže, pro dnešní den jsme se myslím shodli na túře, která povede skalním městem a nedalekými lesy, je to tak?" zeptal se Namjoon a my ostatní jsme na znamení souhlasu pokývli hlavou. Následně jsme si šli do menších batůžků sbalit všechny potřebné věci, mezi které patřila například svačina, čutora s vodou či náhradní oděv.
Jakmile jsme byli všichni nachystaní, mohli jsme pod Namjoonovým vedením vyrazit. On byl totiž asi jediný z nás, který se dokázal pořádně vyznat v mapách. Cesta byla dlouhá a tak jsme se rozhodli, že si ji zpříjemníme vyprávěním všemožných historek a příhod z dětství. Nejvíc mě pobavila Hobiho příhoda o tom, jak se poprvé snažil upéct kuře. Jeho rodiče zrovna nebyli doma a on si proto musel poradit se zabitím kuřete sám. Nejprve mu oškubal peří a poté jako statný mladík usekl hlavu. To však netušil, že tímhle se mu kuře nepodaří tak úplně usmrtit. Z nějakého důvodu bylo stále na živu a jako bezhlavý rytíř mu začalo pobíhat po celé kuchyni a tím za sebou zanechávalo spoušť v podobě krve. Bezbraný Hoseok se kuře snažil chytit, ale bohužel marně. Naštěstí ho nakonec polil kýblem studené vody a tím se mu ho konečně podařilo uklidnit. ~ Už se začínalo pomaličku stmívat a my prošli celým skalním městem a teď už nám pouze zbývalo vrátit se zpátky skrz hustý les. Asi v půlce naší cesty houštím vysokých jehličnanů nám Namjoon oznámil, že jsme se asi tak trošku ztratili. Proto jsme se domluvili, že se rozdělíme a uvidíme, jestli někdo z nás nenajde správnou cestu. Shodli jsme se na tom, že nebudeme chodit nikam daleko a za chvilku se sejdeme zase na místě rozchodu.
Já jsem se směle rozešel lesem a doufal, že budu ten, který najde správnou cestu. I když jsem věděl, že nemám chodit moc daleko, zamířil jsem hlouběji do lesa a stále pátral po té Ariadnině niti v podobě široké pěšiny. Pak mi ale došlo, že už bych se nejspíše měl vrátit, ale když jsem se o to pokusil, došlo mi, že nevím, kudy mám vlastně zpátky jít. ,,Kluci! Taehyungu?" zakřičel jsem, ale nedostalo se mi žádné odpovědi. ~ TAEHYUNG'S POV
Všichni kromě Jungkooka jsme se "s prázdnou" vrátili na sraz. Já se o něj začínal dost bát, ale ostatní mě uklidňovali tím, že se určitě za chvilku vrátí. Chvilka ale uběhla a můj milý stále nikde. Teď už jsme začali panikařit tak nějak všichni a rozdělili jsme se do dvou skupinek po třech. Společně s Jiminem a Yoongim jsme se vydali na opačnou stranu té, kterou se vydal hledat Jungkooka Jin, Hoseok a Namjoon.
,,Jungkookie, tady jsme!" křičeli jsme nahlas s mými společníky. Teď už byla tma jako v pytli a já začínal přímo bláznit z toho, jak strašně moc jsem se o něj bál. Po chvilce jsem však dálce zahlédl obrys těla ležícího na zemi. Houkl jsem na Jimina a Yoongiho a rychle se rozběhl směrem k tomuto tělu. ,,P-pane bože Jungkookie..." ~ Ahojkyy!! <33 chtěla bych vám moc poděkovat za veškerou podporu, moc si vážím každého přečtení, nebo třeba komentáře🥺💗 jinak, ta story s kuřetem není vymyšlená, ale přihodila se mým prarodičům :D
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
JO A TOHLE JSEM VYTVOŘILA, KDYŽ JSEM SE NUDILA, SNAD SE VÁM TO LÍBÍ HEH :D🤚🏻
