Ples pokračoval ve velmi veselé náladě. Jak čas přibýval, zdálo se, že přibývají také značně opilí studenti. Narcissa si byla jistá, že někdo něco tajně přilil do toho dýňového džusu, protože i ona teď měla nutkání se všemu bláznivě smát a svět jí najednou připadal jako naprosto úžasné místo. Několikrát tančila s Luciusem, kterého ještě nikdy neviděla tak uvolněného. Odvázal se dokonce natolik, že si s bojovým křikem roztrhl košili na hrudi a řval cosi o kulatém stolu a Excaliburu.
Za normálních okolností by pravděpodobně profesorský sbor zakročil, jenže po pravdě řečeno na tom nebyl o moc lépe, než studenti. Minerva McGonagallová se držela s profesorkou Prýtovou kolem ramen a svorně pěly bradavickou hymnu. Kratiknot jim dirigoval hůlkou a na zádech se mu přitom třepotaly látková křídla. Merlinví, kde je sebral. Nebo možná už sem jako víla přišel. Byla to zkrátka tak divoká legální párty, jakou ještě Bradavice nezažily. Těch nelegálních v prefektské koupelně už samozřejmě bylo nepočítaně, ačkoliv Cissa se jich nikdy neúčastnila (věděla to však od Bellatrix).
Narcissa se ještě nikdy tak dobře nebavila. Bylo jí zkrátka skvěle. Nemusela si na nic hrát a nikdo na ni nekoukal jako na tu Blackovou, před kterou je třeba se mít na pozoru. Dokonce ani Polly Nottová jí nepřipadala tak otravná jako obvykle. Usmířila se díky tomu s Bastim a během dojemného ploužáku se mu omluvila, že se chovala tak hloupě.
Jediná věc, která jí trochu kazila náladu byl fakt, že ten švarný rytíř Lancelot se zatím neobjevil. Ne že by se i bez něj nebavila dobře, ale musela myslet na to, kdo asi je.
Třeba má tajného ctitele!
Zrovna okusovala masové taštičky a uvažovala o něm, když tu se najednou objevil přímo před ní.
„Bavíte se dobře, lady?" spiklenecky na ni mrkl a naznačil hlubokou úklonu. Měl na sobě stále tu pitomou masku, takže mu neviděla do tváře. Uchichtla se, což už samo o sobě značilo, že je opilá. Normálně se nikdy takhle hloupě nechichotala.
„Ale jistě, ty můj udatný ctiteli. Bavím se přímo úúúžasně!" přisvědčila a divoce se rozmáchla rukama, takže málem urazila hlavu nějakému drakovi.
Lancelot si ji měřil pobaveným pohledem. „Vidím, že tady někdo vypil spoustu dýňové šťávy," poznamenal.
Narcissa se zazubila. Takže měla pravdu, někdo do ní určitě něco přidal. Pozvedla svou číši do vzduchu. „Ano! Je to opravdu lahoda. Dovolte, ať si na vás připiju, drahý Lancelote!" pronesla slavnostním tónem, ale rytíř se pouze usmál a jemně jí pohár vypáčil z ruky.
„Myslím, že už bys to pít neměla," opáčil pevným hlasem.
Cissa se nelibě zamračila. Ani trochu se jí nelíbilo, že ji takhle okrádá o zábavu, a mohl být hezký jak chtěl.
„Hej, to je moje! Neber mi to. Já to náhodou pít chci!" pustila se do něj rázně. Lancelot si frustrovaně povzdechl a něco si sám pro sebe zamumlal.
„Chtěl jsem si s tebou zatančit, ale ne v tomhle stavu," řekl nahlas, uchopil ji za paži a začal ji někam odvádět. Narcissa zjistila, že je za jeho pevný úchop ráda, protože podlaha ve Velké síni se jí najednou zdála nějak vratká.
„Kam mě vedeš?" chtěla vědět. „Na Kamelot?" Opět se pobaveně zahihňala. Rytíř obrátil oči v sloup.
„Merline, kolik jsi jich měla? Kéž bys byla takhle milá i normálně," ušklíbl se.
„Já nejsem Merlin, ten je támhle," odvětila hloupě a ukázala na místo, kde zrovna Lucius předváděl nějaký podivný tanec s Xenofiliem Láskorádem z šestého ročníku. Vypadalo to, jako by odháněli nějaké neviditelné mouchy. „Chceš s ním mluvit?" optala se.
ČTEŠ
Černý narcis (HP FF)
Fanfiction❝Jméno Blacková s sebou může nést určité výhody, ale také prokletí. V jejím případě to byla ta druhá možnost.❝ Narcissa Blacková nastupuje do pátého ročníku v Bradavicích. Těší se tam více, než na cokoliv jiného, protože konečně unikne ze spárů svýc...
