Černý narcis (HP FF)

•9• První zápas

V následujícím týdnu se v Bradavicích nemluvilo o ničem jiném, než nadcházejícím plesu. Tvořily se také první páry, na chodbách se tvořily hloučky chichotajících se dívek a chlapci s nervózními výrazy čekali, až na vhodnou chvíli, kdy pozvat tu svoji vyvolenou.

Aria málem omdlela radostí, když ji pozval Evan Rosier, zmijozelský student z šestého ročníku. Ačkoliv na začátku roku tvrdila, že tu není nikdo, kdo by stál za její pozornost, bylo naprosto zjevné, že Evan si ji přece jen vysloužil. Do plesu sice zbývaly ještě tři týdny, ale ona už přesto vymyslela, jak si upraví vlasy a jaké použije líčení. Narcissu už z jejího žvatlání bolela hlava, a navíc měla špatnou náladu.

Čekala, že ji pozve Basti a půjdou jako kamarádi. Vždycky, když se konala nějaká akce, chodili tam spolu. Její předpoklad byl však evidentně úplně mimo. Hned druhý den po oznámení plesu, jim Basti u snídaně s červenými tvářemi sdělil, že pozval Polly Nottovou. Narcissa na něj zůstala nevěřícně zírat, s ústy dokořán.

„Polly Nottovou? To myslíš vážně?“ pustila se do něj rozčileným šeptem. Basti nechápavě zamrkal.

„Jasně, co je na tom?“

„Co je na tom?“ zopakovala po něm a odfrkla si. „Moc dobře víš, že já a Polly se od prvního okamžiku nenávidíme a nenapadne tě nic lepšího, než ji pozvat na ples?“ Polly Nottová byla dívka z jejich ročníku. Už od prváku dávala Narcisse dost jasně najevo, že jméno není všechno a ona, Polly Nottová je mnohem lepší a chytřejší, než Narcissa Blacková. Jejich vzájemná nenávist se sice roky pomalu otupila, ale jen natolik, že se teď obě dvě vzájemně naprosto ignorovaly.

„Je moje věc koho pozvu na ples, Narcisso, nepotřebuju tvoje svolení!“ odsekl Basti hrubě.

Narcissa namáhavě polkla. Nemohla přece říct, že doufala, že pozve na ples ji. To jí hrdost nedovolila. A tak jen bez dalšího slova vstala od stolu a od té doby s Rabastanem nemluvila. Aria s Oliverem se snažili dělat, jako by se nic nestalo a stále se bavili s oběma, ale vznikalo z toho spoustu trapných situací, takže před nimi Narcissa zase začala utíkat do knihovny.

Na konci týdne aspoň na jeden den všichni zapomněli na nadcházející ples. Měl se totiž konat první zápas ve famfrpálu, a to mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Rivalita mezi oběma kolejemi byla už snad od počátku věků, takže v zápase šlo o mnoho víc, než jen body do tabulky. Díky tomu se na zápas připravovali i Havraspárští a Mrzimorští. Věděli, že se dočkají skvělé podívané a ve velkém uzavírali sázky, kdo vyhraje.

Nezvykle se více studentů klonilo na stranu Zmijozelu. Všichni už věděli, že Nebelvír přišel o svého brankáře a ještě k tomu měli nového chytače, nějakého druháka jménem Potter. Narcissa věděla, že je to ten kluk, se kterým se přátelí její bratranec, takže na chodbě odchytila Reguluse a zvědavě se ho vyptávala, jestli o něm náhodou něco neví. Nevěděl. Vysvětloval, že na něj Sirius jen stěží kdy promluví.

Ráno v den zápasu se Narcissa vděčně posadila ke Callumovi, který na snídani shromažďoval celý tým, aby ještě mohli doladit strategii a navzájem si dodat sebevědomí. Byla ráda, že nemusí strávit další trapné chvilky vedle Bastiho. A byla si jistá, že on je tomu také rád. Když se na něj ohlédla, viděla, jak se zrovna vesele směje něčemu, co řekla Polly. Basti se nikdy takhle naplno nesmál. Ne s nikým jiným, než s ní. Bolestně ji z toho píchlo u srdce, ale snažila se stát nad věcí. To on ji zradil, když pozval tu mrchu na ples, aniž by jí předtím něco řekl! Proč by si tedy kvůli němu měla dělat těžkou hlavu? Stejně by se teď měla soustředit na zápas, ten je důležitější.