Park

812 43 19
                                    

Když se konečně zachumlám do postele čekajíc, že hned odejdu do říše snů (protože co si budem, jsou 2 ráno), tak neusnu.
Musím pořád přemýšlet.

Jsem taková kráva.
Není to Tomova chyba, že mě nemá rád.
Nemůžu na něj být naštvaná za jeho city.
Kvůli mýmu idiotskýmu plánu -  ignorovat ho za to, že se mu nelíbím - měl nehodu.

Teď musí jít moje city stranou. Tom mě potřebuje jako kamarádku.
Musím na něj zapomenout, jako na někoho kdo se mi líbí. Musím se posunout dál.

S tím v hlavě usnu.

*

[úterý - 13:30]
Bzzz bzzz

Vzbudím se do oznámení smsky mého telefonu.
To je už půl jedné ?
Kdo mi vůbec píše-?

ONDŘEJ?!

-Ondřej-
Ahoj Gabs, máš kolem 17:00 čas? Potřeboval bych s tebou mluvit...

-Gabriela-
Ehm... asi jo. Kde?

-Ondřej-
Co v parku?

-Gabriela-
Ok

Zajímalo by mě, co chce.
To abych vyrazila za Tomem rovnou, slíbila jsem mu, že se stavím.
Hodím rychlou sprchu a obleču se.

Vyjedu z domu směrem k nemocnici

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vyjedu z domu směrem k nemocnici.

Zrovna projíždím kolem květinářství.
Co mu koupit kytku? Ne, to by bylo debilní a dělal by si ze mě prdel.

Lol, koupim ji. Alespoň bude sranda.

Ale jakou? Nebudu mu brát žádnou rudou růži, ale zase nechci brát nějakou konvalinku žejo.
Když zaparkuju a dorazím do květinky, tak mou pozornost přiláká dlouhý stojan s květinami.
Každá váza nese lístek s významem květin.

Rudá růže     
[miluji tě]      

Gerbera
[jsem upřímný]

Kapradí
[miluji tě od prvního spatření]

Chvíli se pročítám danými květomluvami, než mou pozornost přitáhnou:

Žlutá růže
[povzbuzení, omluva]

Modrá růže
[pouto]

My neighbor |T.H.|Kde žijí příběhy. Začni objevovat