4. Kapitola - Co se to stalo?

37 3 0
                                    

Bylo krásné čtvrteční ráno a studenti už byli na hodinách ve svých tříd. Tedy většina studentů, bylo tu pár výjimek, jako například Hermiona, Ginny, Pansy, Draco, Blaise a pár dalších, kteří se včera nacházeli na veselce ve zmijozelské komnatě. Harry a Ron se nacházeli na hodině celí polámaní a bledí. "Koho to napadlo uprostřed týdne pořádat něco takové?" postěžoval si Ron a ztěžka si položil hlavu na lavici.
My se ale v téhle chvílí zaměříme na zmijozelskou komnatu, na stěžující si Pansy a vyděšeného Blaise.

"Theo, mě je strašně zle." svezla se na pohovku Pansy. "Jo mě taky a k tomu nestiháme hodiny." povzdechl si a promnul si čelo. "Kde je ten Blaise? Vždyť se měl jen převlíct." postěžovala si Pansy a beze slova se zvedla a vydala se za Blaisem do ložnice. Jakmile vstoupila do chlapeckých ložnic, spatřila stát Blaise u Dracovy postele.

"Můžeš mi říct, co to sakra děláš?" zasyčela na něj, ale Blaise se ani nehnul. "Na co tam tak hledíš?" zeptala se a jakmile nahlédla přes jeho rameno, strnula stejně jako on. "Notak, kde jste?" přišel do pokoje Theo a nechápavě hleděl na své přátelé. Pansy ho rukou navedla, aby přistoupil k nim a Theo tak učinil. "Co - to- ?" hlesl. "-doprdele-" přidala se Pansy a Blaise to zakončil: "je?" Tři žáci zmijozelské koleje se dívali na svého nahého nejlepšího přítele a taktéž nahou lvici, jak si to spokojeně v objetí pochrupkávají v posteli a nechávají se unášet do říše snů.

"To nebylo součástí plánu, ne?" prolomil ticho Theo. "To nebylo." Blaise sebou trhl, když se Draco pohnul a přitáhl si Hermionu do objetí. "Ven, teď hned." hnala Pansy ze strachu, že se Draco probudí a bude problém, to bude ale i tak. "Jak se to mohlo stát? A co s vůbec stalo?" nechápal Theo a nemohl se dostat z šoku, který právě měli všichni. "Jak se to vezme, ano nebylo to v plánu, že to dopadne zrovna hned takhle, ale plán nám z určitého hlediska vychází." argumentoval Blaise.

"Z určitého hlediska??! Vždyť oni spolu spali!" křikl Theo jak zavíral dveře od ložnice. "Theo potichu, počkáme, jak se budou chovat a jestli nám to Draco neřekne sám." vložila se do toho Pansy. "Dobrý nápad Pansy. Můžeme je takhle alespoň sledovat a zkoumat." zasmál se Blaise a spolu s přáteli se vydal na začínající třetí hodinu.

"Au" povzdechla si Hermiona, když otevřela své oči a sluneční světlo ji oslnilo. Chytla se za hlavu neboť ji strašlivě třeštila a v tenhle okamžik si to uvědomila. Kolem sebe měla něčí ruku a rozhodně nebyla ve své posteli. Pomalu otočila hlavu a strnula, když zahlédla Draca, jak si vedle ní spokojeně spinká. Celá vyplašená chtěla vstát z postele, ale v tu chvíli přišla další rána, která ji způsobila, že ní přejela vlna zoufalství. Byla nahá stejně jako Draco.

"To ne, to není pravda, to není možné." začala panikařit a opatrně se snažila dostat z postele aniž by ho vzbudila. Snažila se vzpomenout, co se stalo, ale jediné co si pamatovala bylo, jak Draco vytáhl skleničky a oni popíjeli víno. Po celé chlapecké ložnici hledala kusy svého oděvu, aby mohla ložnici opustit a vrátit se do bezpečí svého pokoje. V tenhle okamžik nebrala ohled na její třeštící hlavu a žaludek, který ji dělal snad salta.

"Sakra." zaklela a setřela si neposednou slzu, která ji stékala po tváři. Děkovala Bohu, že nikdo nebyl ve společenské místnosti a dala se na útěk do svého pokoje. Celá uslzená skočila na svou postel a propukla v hlasitý pláč. Vedla v sobě bouři pocitů, smutek, bolest, nechutenství. Cítila se tak lacině jako lehká dívka.

"Kde je Hermiona?" zeptal se Ron, když lvice nedorazila ani na poslední hodinu dnešního dne. "Naposledy jsem ji viděl včera." odpověděl mu Harry a promnul si obličej. "Je mi na nic." zaúpěl Ron. "Třeba Ginny bude vědět, co je s Hermionou." zmínil svou sestru, ale pak si uvědomil, že to není nejlepší nápad. "Nemluv o ni." zašeptal Harry, byl na ní naštvaný neboť mu zatajila důležitou věc. Samozřejmě věděl, že nemá právo být naštvaný, jelikož se to nestalo během jejich vztahu, ale nemohl tak neudělat. Sžíral ho pocit žárlivosti a to se mu moc nelíbilo. Věděl, že nemá právo se zlobit, sám ji neřekl, že už má taky nějaké zkušenosti s dívkou, ale přece Ginny měla být pro něj zcela nevinná.

"Co se stalo? Mezi váma? zase nic nevím!" postěžoval si Ron. Harry se k tomu raději nevyjadřoval a snažil se dávat na hodině pozor, ačkoli to moc nešlo.


"Pane Malfoyi, jaká je příčina vašeho pozdního příchodu?" ozvala se McGonagallová, když Draco vkročil do třídy. "Nevolnost." zamumlal prostě a sedl si o Blaiseovi. "Nechci ti nijak kazit tvé iluze kamaráde, ale mužské pohlaví nemůže mít ranní nevolnosti." zasmál se Blaise. "Nerad to dělám, ale..." odmlčel se Draco a za okamžik se jeho dlaň střela s Blaiseovou zadní části hlavy a ozvalo se plesknutí. Uštědřil mu políček. "Lhal jsem, vlastně to dělám rád." zašklebil se a unaveně se položil na lavici.

"Co budeme dělat teď?" zeptal se zvědavě svých kamarádů Blaise, neboť už s kocovinou dobojoval a teď by rád zábavný program. "Odpočívat a snažit se dojít na poslední hodinu." sdělila prostě Pansy a dál se věnovala cestě do učebny, která pro ní byla snad nekonečná.
" 'ACH' Pansy" zaúpěl čokoládový zmijozel a rozhodl se svou pozornost stočit na blonďáka, který se ocitli v učebně. "Co Hermiona Draco?" zeptal se jakmile dosedli do společné lavice. "Co sní?" nechápavě ale vzpřímeně hleděl svému příteli do očí. Blaise si ho pouze přeměřil pohledem a svou pozornost stočil ke kusu pergamenu, který nechal po chvíli poslal kouzlem Pansy, jako odpověď na její otazku.


'Pamatuje si vůbec co se stalo? Já vás slyšela mluvit.'

P. P.

'Drahá to netuším, ale měl by, přeci se musel probudit vedle ní. Není možné, že by jí přehlédl, nahou ženskou v posteli by přehlédl jen slepý, a to dost obtížně.'

B. Z.

Dopolední i odpolední výuka proběhla dá se říci v naprostém pořádku a studenti Bradavic měli po zbytek dne vytoužené volno. Ale Ginny se rozhodla to vzít ve sportovním duchu a prohnat Draca celou školou.

"Ty parchante!! Cos ji udělal?! Ty! Ty vyperoxidovaná volí hlavo!" chodbou se rozléhal vzteklý hlas Ginny, která se hnala chodbou, jako stíhačka, aby dohnala Draca a jeho kamarády. Pansy společně s Blaisem a Dracem se otočili a nechápavě se dívali na blížící se nebelvírku, která skoro prskala oheň kolem sebe, jak byla vytočená.
"Co se to -?" děje, chtěla říct Pansy, ale jakmile se otočila a zahlédla už jen Dracovy záda. Dal se na útěk. "A doprdele." konečně se rozhodl ozvat Blasie, jakmile se Ginny prohnala kolem něho směrem, kterým pelášil Draco.

"Myslím že to bude ještě pěkně zamotané." zasmál se Blaise. "Myslíš?" zavrčela Pansy sarkastický tónem.
Došlo ji, že se do toho neměli hrnout.
Došlo jí, že to nejhorší ještě přijde a oni s Blaisem budou ti, kteří si tu smetánku slíznou, když se vše vyplaví na povrch. Jen ta myšlenka se jí vůbec nelíbila, co teprve to, co nastane?

__________________________________________

Ahojky, tak je tu další kapitola. Dneska trošku kratší 🤫
Jaký jste měli den?
Trvalo to dlouho, ale mohu zaručit, že kdo si počká ten se dočká. Další kapitola se teprve začne připravovat, až si pořádně promyslím zápletku.
Mějte se krásně.
S láskou
KattAnn❤️

Ztracení v Životě Kde žijí příběhy. Začni objevovat