SNY A NOČNÍ MŮRY(fanfikce Nik Tendo)✔️

14.

Nora

Dominik ráno zase zmizel do studia a já tu zůstala sama až do odpoledne, když se zase vrátil. Zaklaply vchodové dveře a ve chvíli se objevil v obýváku.

,,Ahoj lásko."pozdraví mě a já jeho taky.

,,Jak si se měl?"zeptám se ho.

,,Úžasný. Řekl bych, že to bude do měsíce venku."zazubil se a odhodil svojí bundu někam do rohu místnosti ,,A napadlo mě, že bychom měli navštívit naše. Už jsme spolu dost dlouho a zatím se ještě neznáte."

,,Dominiku, musim ti něco říct."ukázala jsem jsem na místo vedle sebe na gauči. Přešel ke mně a sednul si.

,,Co se děje?"staral se.

,,Já jen že si nemyslim, že je dobrej nápad se setkat s tvými rodiči."

,,Proč? Jsou hodní. Určitě tě přijmou."chytne mě za ruce.

,,Já se- já se s tebou chci rozejít."vykoktám.

,,Co?"vykulí oči a stiskne moje ruce ještě pevněji.

,,Rozchod. Chci se s tebou rozejít."

,,Ne, ne, ne, ne, ne. Jak rozejít? Vždyť se milujeme. Já tě miluju. Tohle mi nemůžeš udělat!"vystřelí na nohy a začne zběsile přecházet ze strany na stranu.

,,Věř mi, že je to pro dobro nás obou."

,,Jak pro dobro nás obou? Co to meleš?"uhodí naštvaně pěstí do zdi.

,,Já, já-"

,,Co jsem udělal špatně? Řekni mi to a já to napravim."je vidět, jak se přemáhá, aby nevybouchnul úplně.

,,Ty si neudělal špatně nic."kuňknu.

,,Tys chrápala s někým jiným. Že je to tak!?"zahřměl. Už se přestával ovládat. Původně jsem měla v plánu ho opustit bez důvodu, ale touhle domněnkou mi nahrál do karet.

,,Jo."vydechnu.

,,Víš co jsi, Noro? Kurva. Normální děvka. I po tom, co jsem se ti svěřil, mi uděláš tohle? Posrala si to!"zařve a já lituju sousedy.

,,Já vim."sklopim zrak k podlaze.

,,Zbal se a vypadni. Už tě nikdy nechci vidět."řekne až děsivě klidně ,,Táhni do prdele!"zakřičí. Já se slzami v očích utíkám k němu do ložnice a balim si všechno co je moje. Do pěti minut jsem venku z bytu na čerstvém vzduchu. Zhluboka se nadechnu a nechám slzy týct proudem. Jsem strašná. Jsem ta nejhorší ženská pod sluncem. Za tohle pro mě mají v pekle speciální místo. Vydechnu a pomalu se rozejdu do mýho bytu. Cesta trvá chvíli a dveře mi otevře brácha. Jakmile mě spatří, tak se zděsí a obejme mě.

,,Co se stalo?"zeptá se vyděšeně.

,,Odešla jsem od Dominika."zašeptám.

,,Co ti ten zmrd udělal?"odtáhne se s naštvaným výrazem.

,,Dítě."vydechnu. Už nemá cenu to skrývat a stejně by se to dozvěděl.

,,Cože?"vykulí oči a přeskakuje pohledem mezi mým obličejem a břichem ,,Pojď dovnitř a všechno mi řekneš. Pustí mě dovnitř a vezme moje kufry. Nad hrnkem kafe mu všechno vyklopim. Všechno poslouchá a přikyvuje.

,,Nejhorší je, že jsem mu odsouhlasila tu nevěru. I kdybych chtěla, tak se ke mně po tomhle už nikdy nevrátí."usrknu smutně ze svého hrníčku. Už ani nemám sílu plakat.

,,Nevim co ti na to říct."pokrčí rameny ,,Měla ses s někým poradit."

,,Já vim."přikývnu zoufale.

,,No nic. To už zpátky nevrátíš. Teď mi slib, že si to necháš a já ti slibuju, že ve mně budeš mít vždy oporu. Se vším ti pomůžu a kluci od nás taky."usměje se na mě.

,,Děkuju."oplatim mu úsměv a dopiju svoje kafe.

,,Teď si jdi odpočinout."přikáže mi. Poslušně se zvednu a odejdu k sobě. Lehnu si do postele, ale nejde mi usnout, takže jen přemýšlim. Přemýšlim nad tím, jak strašně jsem to zvorala.

Dominik

Nemůžu uvěřit, že by mi to udělala. Po tom, čím jsme si oba prošli a s čím vším jsme se sobě navzájem svěřili. Jsem nasranej a nevim jak se uklidnit. Do studia se mi teď nechce. Jsou tam kluci a poslední na co mám náladu, je někomu vysvětlovat co se stalo. Nenapadlo mě nic lepšího, než si jít koupit nějakej chlast. Ve večerce u našeho baráku jsem si nabral gin, vodku a víno. Všechno zaplatil a vydal se zpátky. Do mýho pokoje se mi ještě nechce. Moc by mi ji to tam připomínalo. V těch zdech jsou stále slyšet ozvěny jejích stenů, když jsme šukali a jejího smíchu, když jsem ji provokoval. Z tý představy se mi udělalo úzko. Asi si budu muset s Tomášem prohodit pokoj. Okamžitě jsem otevřel láhev ginu a dal si obrovský tři loky. Teď nebude stačit jenom chlast a tráva.  Došel jsem do skříně v předsíni a v jednom z šuplíků vyhrabal zbytek perníku. Na hovno droga. Už jsem ji tak rok neměl, ale nic jinýho krom trávy už tu nemáme. Trochu jsem vysypal na stůl a narýsoval čáru. Ani jsem se neobtěžoval s kartou. Prostě jsem to udělal nehtem. Chvilku jsem zaváhal, ale pak jsem to na jeden zátah celý šňupnul.

ŘEKLA BYCH, ŽE JSEM TOUHLE KAPITOLOU ASI NIKOMU NEUDĚLALA ÚPLNĚ RADOST. NO NIC. JAK SI MYSLÍTE, ŽE TO DOPADNE?