SNY A NOČNÍ MŮRY(fanfikce Nik Tendo)✔️

27.

Nora

Mám pocit, že můj svět zase zalilo slunce. Poslední tři měsíce jsem neskutečně šťastná. Po boku mi stojí Nik, který mi dělá milujícího přítele a Amálce milujícího otce. Nikdy bych nečekala, že se takové role zhostí tak dokonale, ale je to tak. Společně jsme oslavili Amálky páté narozeniny.  Následně mé třicáté a Nikovi třicáté čtvrté. Momentálně se nic zajímavého neděje, snad kromě jedné maličkosti a to té, že v tuto chvíli čekám na výsledky těhotenského testu. Přišlo to z nenadání. S Dominikem jsme se o tom bavili, ale nečekala jsem, že by to mohlo přijít tak brzo. Do rozklepaných rukou vezmu plastovou tyčinku a s hlubokým nádechem a výdechem ji otočím. Do očí se mi nahrnou slzy a pod náporem emocí si sednu na kraj vany.

,,Ježíš,"řeknu si sama pro sebe. Je pozitivní. Čekám další miminko. S uslzeným úsměvem si sáhnu na bříško. Logicky je ještě ploché, ale uvnitř je s velkou pravděpodobností malé stvoření. Moje a Dominikovo stvoření. Otřu si slzy a rozhodnu se zavolat Aničce.

,,Ano?"zvedne to snad do třetího vyzvánění. Ví, že s Dominikem už měsíc plánujeme další dítě a moc nám drží palce.

,,Ahoj Ani. Hádej co,"řeknu s úsměvem na tváři a do očí se mi nahrnou další slzy štěstí.

,,Copak?"zajímá se.

,,Vyšel mi pozitivní. Ten test mi vyšel pozitivní!"zajásám a u toho si poskočím.

,,Děláš si srandu? Okamžitě sem našvihej, ať se můžu přesvědčit."vyjekne radostně do telefonu.

,,Dobře. Budu tam do deseti minut."přikývnu a běžím do předsíně se obout.

,,Tak jo. Uvidíme se za deset minut. Zatím čau."

,,Pa pa."típnu to a pomalu až běžím do auta. Do deseti minut opravdu stojím před porodnicí a jdu dovnitř. V čekárně hned zaklepu na ordinaci a Anička mě pustí dovnitř.

,,Nojo holka. To snad ani nemusím dělat ultrazvuk. Na tobě je to těhotenství úplně poznat, jak moc záříš."obejme mě s úsměvem, který je nakažlivý, takže se taky usmívám od ucha k uchu. Je to poprvé, co sem jdu s podezřením na těhotenství a jsem za to ráda a nejsem zděšená z toho, co na to řekne Dominik.

,,Díky, že si mě vzala tak rychle."poděkuju jí, když se odtáhneme.

,,To je přece samozřejmost. Ale teď rychle na křeslo. Chci se přesvědčit, že je to pravda."pobídne mě do křesla. Lehnu si a ona mi na břicho dá zase ten gel a chvíli po něm přejíždí sonem.

,,Tak co?"zeptám se jí s nadějí v hlase.

,,Je tam. Holka, gratuluju ti."usměje se a ukáže na monitor na malou fazolku.

,,Ježíš,"nahrnou se mi slzy do očí.

,,Jenom je tu problém. Není nějak velký, ale tenhle plod je narozdíl u Amálky špatně uchycený."řekne se starostí v hlase.

,,To znamená co?"znejistím.

,,Skoro nic. Jediné co budeš muset dodržovat je klidový režim. Žádný sport, stres a tahání těžkých věcí, ale jinak by mělo být všechno v pořádku. Jo a sex taky nebude úplně ideální."povzbudivě se na mě usměje.

,,Dobře."přikývnu s úsměvem. Pak ji ještě požádám o fotku ultrazvuku a pak už odcházím domů. Cestou přemýšlím, jak to vlastně Dominikovi řeknu. Nechci kolem toho dělat nějaké haló. Já a myslím, že ani Nik na tohle moc nejsme, takže se nakonec rozhodnu pro obyčejné předání testu a fotky. Dojedu tedy domů a zaparkuju vedle Dominikova auta, které tu před tím nestálo. Vylezu ven a jsem rozhodnutá mu to všechno říct. Najdu ho na terase, jak kouří. Hned jak mě zpozoruje, típne ještě tu půlku cigarety, která mu zbývala a usměje se na mě způsobem, který mi pomalu podlamuje kolena.

,,Jak si se měla, princezno?"vtáhne si mě do objetí na klín.

,,Víc než dobře."přitulím se mu na hrudník a poslouchám jeho srdce.

,,A co se stalo tak úžasnýho?"vyzvídá dál. Zhluboka se nadechnu a odtáhnu. Z kapsy u mikiny vytáhnu test i s fotkou a obojí mu podám. Chvíli obě věci zkoumá, než mu to dojde.

,,To je,"podívá se na mě překvapeně.

,,Jsem těhotná."řeknu nadšeně.

,,To je úžasný."rozesměje se a vtáhne si mě do toho nejpevnějšího objetí, které jsem kdy zažila. Cítím, jak pláče štěstím a to spustí i můj pláč. Upřímně doufám, že semnou ty hormony tentokrát tolik třískat nebudou, protože by mě jinak asi zabil.

,,Miluju tě."zašeptám mu do kůže na krku.

,,Já tebe taky. A to malý tam v tobě,"odtáhne se a podívá se směrem na moje bříško ,,To miluju taky."

,,Nezapomeň na Amálku."upozorním ho.

,,Nojo, ale ta tady teď neni."zaculí se a položí mi ruku na bříško ,,Miluju tě, Noro a moc si vážim toho, že mě tentokrát u toho všeho chceš."vím, že tím na nic nenaráží a jen to tak říká. Na jeho místě bych udělala to stejný. Chvíli jen tak sedíme a užíváme si společné chvilky o samotě. S Amálií to totiž moc nejde. Stala se z ní tatínkova holčička a řekněme, že je dost těžké ji od něj odlepit, takže čas kdy je ve školce, si užíváme na maximum.