Záhadný Taehyung

18.

Y/N pov. 

Začalo mě bolet celé tělo. Pak jsem viděla jen bílo a pak jsem uviděla mého dědu. Chtěla jsem se za ním rozběhnout, ale něco ve mě mi říkalo ať to nedělám. Na druhé straně byla celá moje rodina, kamarádi a byl tam Tae, ale byl s nějakým chlapečkem který na mě volal 'mami'. Byla jsem totálně zmatená. Nevěděla jsem kam mám jít, jestli to je opravdové, nebo ne. 

Nakonec jsem si vybrala Rodinu s tím chlapečkem a Taem.

Najednou všechno zhaslo a já slyšela Taeho:

,,Prosím, celou dobu ti chci říct jak moc tě miluju. Tvoje krásný modro-zelený oči, ve kterých se pokaždý strácim, tvoje roztomilá tvářička, když jsi naštvaná. Je strašně cute, když ti někdo řekne, že jsi cute, tak se to snažíš zapírat a pak nafoukneš tvářičky. Opravdu strašně moc tě miluju, nenechávej mě tu samotnýho."

Snažila jsem se mluvit ale ze začátku to moc nešlo. Jediné na co jsem se teď zmohla bylo to že jsem mu stiskla ruku. 

,, T-ta-taky t-tě m-mi-luju" vykoktala jsem ze sebe

jediný co mi teď řekla bylo ,, počkej dojdu pro doktora"

pak odběhl.

Doktor i s Taem přiběhli dopokoje a doktor hned vzal baterku a začal mi s ní svítit do očí.

Bylo to nepříjemné. Ale dalo se to vydržet.

,, To je snad zázrak" vyhrkl doktor, teď jsem byla ještě víc zmatená

,, mysleli jsme, že se neprobudíte a vypadá to, že jste i v pořádku, jen vás vezmeme na pár vyšetření" bylo vidět jak si Taehyung oddychl. Já popravdě taky.

****************************************************************

Tak toto is být konec dnešní kapitoly.

Chci se zeptat, co by jste říkali, že bych začala dělat novou knížku. Přesněji oneshoty. Mohly by to být i 15+ ale nevím jestli by vás to zajímalo, takže budu ráda, když mi napíšete, jestli je to dobrý nápad, nebo ne.