The Extraordinary Life of the Billionaire's Daughter || CZ Avengers

1. Part

Taak kde, začneme? Už vím :

Přeskočíme tvé dětství, a je tu první den v nové škole.

,, Sam! Vstávej, je tvůj první den v nové škole! " řekla mi máma když přišla ke mě do pokoje.

,, Jo, už vstávám. Mohla bys prosím odejít abych se mohla převléknout?" zeptala jsem se jí.

,, Jasně, promiň. " řekla mi, a odcházela z mého pokoje.

měla jsem chuť si ještě lehnout do postele, a prospat se ještě alespoň hodinu.

,, Tak nic no,jdu si teda nachystat věci. " zašeptala jsem.

vešla jsem do koupelny a udělala hygienu,a prevlékla se. sešla jsem dolů po schodech a vzala si snídani z kuchyně a namířila si to rovnou do obýváku, kde už seděl táta i s mamou a koukali na telku.

,, Dobrý ráno." řekla jsem.

,, Dobré." řekl táta a postavil se. přišel ke mě a silně mě objal.

,, Za co to objetí? " zeptala jsem se.

,, Jen nemůžu uvěřit že má malá holčička už jde na střední." řekl s menšími slzami v očích.

já se jen zasmála, a šla se posadit. když jsem dojedla snídani, šla jsem odnest nádobí do kuchyně.

,, Už bych asi měla jít. " řekla jsem když jsem se koukala na hodiny.

,, Vezmu tě do školy, mám to cestou. " řekl táta, vzal si klíče od auta a šel ke dveřím. ja si jen vzala batoh, a vydala se za ním. nasedli jsme do auta a jen si povídali a pouštěli písničky

,, Jak se vlastně těšíš?" zeptal se mě.

,, Ale jo, sice to tam neznam ale těším se na nové lidi. "odpověděla jsem mu.

přijeli jsme k velké budově a já vystoupila z auta a vydala se ke vchodu.

nic zajímavého se nedělo, jen křik studentů. nekoukala jsem na cestu, a narazila do vyššího kluka s hnědými vlasy.

,, Promiň, já nekoukala na cestu." řekla jsem mu.

,, V pohodě, já taky ne. Ty jsi ta nová že?" řekl.

,, Jo, to jsem já, jmenuju se Sam. " odpověděla jsem mu a trochu se usmála.

,, Těší mě, jsem Peter Parker." řekl a usmál se.

,, Hele, můžu se tě zeptat kde je učebna Matematiky? neznám to tu a asi bych se ztratila." zeptala jsem se ho.

,, v pohodě, já mám taky matiku, tak pojď za mnou a po škole ti klidně ukážu, kde co je. Teda jestli chceš. " řekl a já se usmála.

,, Jo jasně, to by bylo fajn. Jen musim zavolat tátovi ať na mě nečeká. " odpověděla jsem.

,, Už by jsme asi měli jít, ať to vůbec stihneme." řekl, a začal pomalu odcházet, já jen přikývla, a šla za ním.

vešli jsme do třídy, ještě tam nebyla učitelka takže jsem byla celkem ráda. šla jsem si sednout vedle Petera a čekala, až přijde učitelka.

,, Dobrý den studenti. Dnes jsem chtěla přivítat Sam, je tady nová, tak doufám že spolu budete vycházet. " řekla, a naznačila mi, abych šla k ní.

,, Řekni nám tedy něco o sobě." podívala se na mě a já trochu znervozněla.

,, Jmenuju se Sam, je mi 15 let a do tohohle města jsme se nastěhovali nedávno. " řekla jsem trochu vyklepaným hlasem.

,, Děkujeme Sam, běž se posadit zpátky vedle Petera, a můžeme začít. " řekla klidným hlasem, na první pohled se zdála být milá, takže jsem si myslela, že by nemusela být tolik přísná.