Cesta k tobě/Drarry

21.

Poslední týden do odjezdu na Vánoční svátky uteče pro Harryho a Draca velmi rychle. Celou dobu se Harry nemůže dočkat až bude moct být zase s Dracem. Jen co dorazí zpátky do školy vyrazí na jejich místo k lesu kde doufá, že se s Dracem brzy potkají. Za celé prázdniny si s Dracem nenapsal ani jeden blbý dopis. Tak tam Harry stál a čekal. Až když padla tma musel to vzdát. Cestou na kolej se uklidňoval, že asi Draco ještě nedorazil a nebo byl třeba unavený a usnul.

Druhý den ráno Harry stále vyhlížel mezi ostatními spolužáky Draca ale ten nebyl nikde k nalezení. Večer už z toho měl Harry opravdu špatnou náladu, naštěstí se objevili Hermiona s Ronem se zprávou že Hagrid se vrátil. 

Až čtvrtý den Harry konečně zahlédl Draca. Jen co ho viděl chtěl za ním jít a obejmout ho, ale jeho chladný výraz ve tváři ho zmátl. Harry se tedy vydal k lesu a tam čekal na Draca, jenže ten nepřišel. Harry z toho byl rozhozený. Celý další týden se snažil Draca někde zastihnout ale ten se mu vyhýbal a když už se mu povedlo alespoň ho najít o samotě a oslovit Draco se prostě otočil a bez jakéhokoliv náznaku odešel.

Mezitím se Harry plně ponořil do trénování kouzel v komnatě nejvyšší potřeby a už skoro všichni uměli patronovo zaklínadlo. Harry zrovna pozoroval ostatní jak kouzlo znovu a znovu zkouší když se lustr malinko zatřásl a místností se začali ozývat podivné zvuky praskání a lámání. Pak se sesypalo jedno ze zrcadel a v místnosti nastalo naprosté ticho. Ve zdi se udělala díra skrz kterou Harry zahlédl obličej Umbridgeové. Na poslední chvíli stačil poodejít od zni než se celá rozpadla na malé kousky. 

Za zničenou zdí stála Umbridgeová, Filch a pár zmijozelů kterým v čele stál Draco. Harry nemohl uvěřit svým očím. Nejvíc ho ale rozzuřilo jak tam blonďák stál a se samolibým úsměvem na tváři je sledoval. Následujících pár dní po jejich odhalení se věci ještě zhoršovali. Nejdřív byl Brumbál obviněn za jejich cvičení a zmizel bůh ví kam, pak ze školy zmizely všechny dobré věci které Harryho a všechny studenty mohly ještě držet nad vodou. Ve škole zavládla ponurá nálada a nikoho už ani nenapadlo znovu se pokoušet něco podniknout.

Jen deset dní před zkouškami NKÚ se Harry vydal k lesu, nedoufal že tam potká Draca jen chtěl vypadnout z toho hrozného prostředí školy. Byl jen kousek od prvních stromů lesa když zahlédl Draca schovaného za jedním ze stromů. Zmijozel mu naznačil aby k němu Harry došel a zase se schoval víc za strom. Harrymu to bylo divné ale došel až k tomu stromu a tam se zastavil. Nikdo tam už nestál ,,Harry." křikl na něho Draco stojící mnohem dál ,,Musíme jít dál aby nás nikdo neviděl." sděloval mu skoro šeptem.

Harry se nadechoval a chtěl začít Dracovi vyčítat všechno co udělal ale něco v blonďákově výrazu ho zarazilo. Popošli hlouběji do lesa a kolem nich výrazně potemnělo ,,Zlobíš se na mě?" zeptal se hned Draco ,,Jasně že jo." mračil se Harry, ale na víc se nezmohl ,,Vysvětlím ti to." hlesl Draco a čekal odpor a nadávky ale nebelvír jen mlčel ,,Můj táta čekal až přijedu domů aby ze mě dostal co jsem dělal na nebelvírské koleji a ještě s tebou, vymluvil jsem se. Řekl jsem že jsem ti šel něco udělat, ale on mi nevěřil. Vím že mě sleduje, přesněji tady má někoho kdo mě sleduje. Musel jsem udělat něco aby jsem ukázal že se plete." 

Další ticho z Harryho strany a tak Draco znovu začal  ,,Vím, je to špatné ale já neměl jsem jinou možnost..." Harry k němu rychle zamířil a než stačil Draco reagovat popadl ho za kabát a umlčel svými rty. 

Moc se omlouvám, že jsem nemohla kapitolu vydat dřív. Bohužel tenhle týden je toho mnohem víc než sem čekala a jsem ráda že jsem se k psaní dostala alespoň dnes. Už se těším až tenhle týden skončí a já budu zas mít čas soustředit se na psaní. Jinak spolu můžeme oslavit 21. kapitolu, 2.1K přečtení a 214 hvězdiček za což vám vážně moc moc děkuju...                                                                                                                                                                                           ---budouci-spisovatelka---