Cesta k tobě/Drarry

9.

Tři dlouhé dny byl Harry ponořený v myšlenkách a nedokázal se rozhodnout. Až třetí noc kdy ležel sám v posteli to nevydržel a musel svého zmijozela okamžitě najít. Za chvíli už stál před dveřmi jeho pokoje a nervózně přešlapoval. Zaklepal ,,Kdo je tam?" otázal se Draco ,,Já." zmohl se jen na jedno slovo Harry. Ale víc říkat ani nemusel, Draco byl okamžitě na nohou a spěchal mu otevřít.

Dveře se otevřeli a oni tam stáli a toužebně na sebe hleděli a v tu chvíli nepotřebovali slova. Po dlouhém odloučení se jejich rty opět spojily. Dlouho se jen líbají dokud se Draco mírně neodtáhl  a rychlým pohybem nestáhnul Harrymu kalhoty i s trenkami. Blonďák si kleknul a začal jazykem kroužit po špičce Harryho penisu. Harry zavzdychal a zachytil se o rám postele. Draco neváhal a strčil si ho celého do úst a začal pohybovat nahoru a dolu dokud se Harry s posledním vzdechem neudělal.

Ráno se spolu váleli v posteli a ani jednomu se nechtělo ji opustit. V objetí vydrželi až do oběda a pak se jen neochotně zvedli z postele a došli na oběd. Odpoledne se zúčastnili famfrpálu s celou školou a stále nebylo třeba mluvit o něčem vážném až nakonec večer nastala ta chvíle ,,Musíme si o tom promluvit." začal Draco ,,Já vím." souhlasil Harry ,,Víš hodně jsem o tom přemýšlel a chápu proč jsi to udělal... ale mohl jsi mi to říct, kdyby jsi se mnou mluvil mohli jsme to společně vyřešit." řekl Harry ,,To máš pravdu. Ale celou dobu jsem se snažil chránit tě a neudělat stejné chyby jako kdysi." povzdechl si blonďák ,,Odpustíš mi?" konečně se Harry odhodlal a pohlédl Dracovi do očí, což mu také pomohlo v odpovědi ,,Jo." usmál se.

Následovalo spoustu jejich šťastných chvil dokud si Harry neuvědomil, že už zase zanedbává práci a že se mu na stole hromadí dopisy od šéfa. Jeho pobyt v Bradavicích se hodně prodloužil a tak jednoho dne musel usednout ke stolu a všechny dopisy přečíst. Když se konečně dostal k poslednímu věděl že musí Draca opustit, alespoň na nějaký čas, a to se mu vůbec nelíbilo. 

,,Budu muset odjet." přišel tu smutnou zprávu oznámit Dracovi ,,Můj šéf je k nezadržení, ale vrátím se co nejdřív to půjde." pokračoval ,,Chtěl bych jít s tebou, ale..." posmutněl Draco ,,Ale  nemůžeš." dokončil Harry za něho.

,,Brzy se vrátím." sliboval Harry ,,To doufám." políbil Draco Harryho na rozloučenou. Harry si u šéfa vyslechl dlouhý a naštvaný proslov a pak se podle jeho instrukcí vydal na místo kde ještě nikdy nebyl. Dům na kraji lesa vypadal opuštěně a zchátrale až působil trochu strašidelně. Harry nechápal proč ho šéf poslal zrovna sem. Nejistě vstoupil napůl rozbitými a zrezivělými dveřmi dovnitř a pomalu procházel jednu místnost za druhou. Byl čím dál tím více zmatenější. Už se chtěl vydat pryč když zaslechl kroky. Rychle se otočil a vydal se budovu ještě jednou projít. 

Najednou se před ním zjevila osoba, kterou skoro okamžitě poznal. Lucius Malfoy. Harry okamžitě sáhnul po své hůlce ,,Co tady děláš?" zeptal se ho ,,Nedělej, že to nevíš. Zkazil jsi mého syna!" řekl hrubě ,, To není pravda." hněval se Harry ,,Je do tebe zamilovaný, ale já nedopustím aby to tak bylo i nadále." 

A pak se to stalo, přesně to co si Lucius naplánoval než dovedl Harryho až na toto místo. Seběhlo se to tak rychle a poslední co Harry slyšel bylo ,,Zapomeň!"

Konečně jsem to dopsala a příští kapitola snad bude dřív. Jinak jsem hrozně ráda že se vám moje story tak líbí. Vážně by mě zajímalo co si myslíte o konci téhle kapitoly takže piště, budu moc ráda :)) :** ---budouci-spisovatelka---