Cesta k tobě/Drarry

12.

Nová vzpomínka. Draco z toho měl radost jenže si uvědomoval, že tohle neřeší jejich problém ani zdaleka. Přidali se s Harry k ostatním do knihovny, byla tam s nimi i ředitelka McGonagallová ,,Dobrý den." pozdravil ji Harry. Harmiona se zvedla od knihy ,,Tohle je ředitelka McGonagallová." představila ji Harrymu ,,Jinak včera jsme se nestihli představit já jsem Hermiona Grangerová a tohle je Ron Weasley. My jsme tvoji nejlepší kamarádi." ukázala na sebe a Rona. Harry nevěděl co na to říct ,,Těší mě." 

O týden později se museli Ron s Hermionou vrátit domů. Slíbili, že se vrátí až budou mít čas a pokusí se znovu po něčem pátrat. Harry zůstal v Bradavicích ale neměl tam co dělat, většinu dní jen seděl v knihách a čekal až bude mít Draco volno. Rádi spolu trávili čas ale jen jako přátelé.

A pak se Hermiona s Ronem vrátili a Hermina přišla s otázkou nad kterou se nikdo z nich pořádně nezamyslel ,,Kdo by to Harrymu mohl udělat?" všichni tři dali dohromady pár jmen ale nic z toho jim nedávalo smysl ,,A co tvůj otec?" kývl Ron na Draca ,,Je v Azkabanu a..." zarazil se Draco a začala mu docházet spousta věcí ,,Před nedávnem utekl, protože se dozvěděl o mém vztahu s Harrym." Pak Dracovi došlo co právě prozradil, ale bylo pozdě Hermiona s Ronem na něho koukali s vykulenýma očima ,,Vztahu? Ty a Harry jste spolu?" zajímalo Hermionu ,,Byli jsme. Jenže otec je teď zase zpátky v Azkabanu on to být nemohl." 

,,A víš to jistě?" ,,Odvedli ho, není možné aby znovu utekl." ,,Můžeš ho jít navštívit a přesvědčit se? Zeptat se jestli s tím nemá něco společného?" naléhala na něho Hermiona ,,Pochybuji že by mi řekl pravdu." řekl zmijozel ale nakonec souhlasil.

Další den se tedy opravdu dostal do Azkabanu. Byl z toho celý nervózní. Procházel těmi chodbami a nemohl si rozmyslet zda bude lepší když zjistí, že tu otec není nebo když zjistí, že otec tam je a bude s ním muset mluvit. Jakmile došli k jeho cele pomalu mu začalo docházet, že druhá možnost je pro něho o hodně horší. A pak se zastavili před jeho celou a on stanul tváří v tvář svému otci. Najednou ho opustila všechna kuráž a on nevěděl co mu vlastně přišel říct.

Několikrát se zhluboka nadechl, pomyslel na Harryho a trochu se uklidnil ,,Co potřebuješ synu?" zeptal se ho Lucius ,,Udělal si něco Harrymu nebo ne?" zeptal se Draco ,,Jak bych mohl? Celou dobu jsem zavřený zde." ,,Už jednou jsi utekl." namítl Draco. Trvalo snad celou věčnost než konečně Lucius přestal zapírat ,,Fajn něco jsem udělal." řekl nakonec ,,Jenže to je jen kousek mého plánu. Já Harryho Pottera zničím a tebe taky jestli mi budeš stát v cestě." zakřičel na Draca který zděšeně ustoupil od dveří cely. A pak ho vyvedli ven.

Draco se vrátil do Bradavic úplně zničený a všechno řekl Hermioně a Ronovi. Sice teď věděli kdo to udělal ale díky tomu nebyli ani trochu blíž k nalezení léku.

Po odjezdu Hermiony s Ronem se vydal Draco najít Harryho. Ten se válel v posteli se spoustou knih a netvářil se nijak zvlášť vesele. Draco se taky cítil mizerně ,,Pojď zajdeme se napít." řekl Harrymu a vytáhl ho z postele ,,Fajn ale musím se převléknout." souhlasil Harry. Čekal že Draco odejde a počká venku ale ten tam jen stál a čekal ,,Otoč se." to Draca rozesmálo ,,Děláš jako bych mohl vidět něco co jsem ještě neviděl." ,,Cože?" divil se Harry ale to už Draco vycházel z pokoje.

Usadili se u stolu v hostinci U Tří košťat a snažili se ze sebe dostat špatnou náladu. Harry byl zamyšlený a Draco nedokázal poznat proč. Když už byli oba v lepší náladě začal se Harry Draca vyptávat na svůj život, chtěl konečně zjistit jak důležitou součástí života je Draco jenže ten se pořád vyhýbal odpovědi. Nebyl připravený na to jak by na to Harry reagoval.

Seděli tam hodně dlouho a byli už úplně opilí když v hostinci zavírali a oni museli odejít. Vyvalili se ven a kráčeli vedle sebe. Svět se točil a na Harryho přicházela spousta pocitů. Chytil se blonďáka který šel jen kousek od něho a oba se zastavili. Harry se v malé záři měsíce podíval na Draca. Ten tam jen stál, skoro nedýchal a i když byl opilý vnímal dotek Harryho ruky intenzivněji než by chtěl. A pak ho Harry překvapil. Naklonil se k němu a přitiskl rty na ty jeho.