-Y/N POV-
"Takže se plánuje, že poblíž konce prázdnin se přestěhujeme do našeho nového domu, protože tam táta musí jet kvůli práci?" Snažila jsem se zpracovat tu novinku, co mi právě teď oznámila mamka. "Ano." Ujistila mě a přikývla. "Hele, já vím, že to pro vás dva bude těžké, ale stoprocentně si na to brzy zvyknete a plus to jsou tam vaši bratranci." Pokoušel se mě a mého mladšího bratra uklidnit náš táta. "Jak můžeš chtít po někom jako ona, aby si zvykli na přestěhování do úplně jiného státu." Ukázal na mě B/N. "Ale však ona si na to zvykne, že Y/N?" Podívali se na mě moji rodiče s obrovským úsměvem, jako kdyby plánovali se jít modlit hned potom, co jim odpovím. "....Ne." Odpověděla jsem jedním slovem, zvedla se od stolu a odešla do svého středně velkého pokoje.
Probudilo mě mé vyzvánění a je tu snad pouze jeden člověk, co by mi volal v tolik hodin. "Y/NNNN!!" Zakřičel můj bratranec, Atsumu. "Mám ti napsat nějaký rozvrh hodin v Čechách nebo jako jak?" Otázala jsem absolutně mrtvě. "Oops, promiň. Těšíš se až se k nám přistěhujete?" Zeptal se energeticky a pravděpodobně nadšeně. "Absolutně." Čekala jsem až mu dojde, že u nás jsou tak tři hodiny ráno. "Copak ti ještě nedošlo, že u nich jsou tak tři hodiny ráno?!" Uslyšela jsem další hlas který patřil mému druhému bratranci, Osamovi, který pravděpodobně udeřil Atsumuho do hlavy. (A/N já se vážně omlouvám za to jak ta jména zní v jiných tvarech, ale nevím jak jinak to napsat🧍🏻♀️) Pravděpodobně se začali hádat a všechny tyto věci, jako vždycky. "Tak mě hned nemusíš- Suno, co to zase natáčíš?!" Zakřičel Atsumu na další osobu, která se jak slyším jmenuje Suna. "Tak dobrou noc." Popřála jsem jim dobrou noc a chystala se jít spát. "Dobrou noc." Popřála mi neznáma osoba.
Probudila jsem se a koukla se na čas. 10:29. To je ještě brzo. Znovu jsem zavřela oči a pokoušela se usnout. "Y/NNNN!!! Zvedni svou línou prdel a pojď mi pomoct balit věci, které nebudu tolik potřebovat." Vtrhl můj sourozenec do mého pokoje. "Za 1. Proč bych to dělala? A za 2. Buď tak laskav a přestaň vyrušovat můj spánek, jako Atsumu." Nařídila jsem mu a zabořila hlavu do měkkého polštáře. "Za 1. Mamka ti to nařídila, protože se stěhujeme příští týden a za 2. Ne, nebudu a to ti zase volal Atsumu ve dvě ráno?" Dal mi odpovědi. "Ne, ve tři." Opravila jsem ho a hodila po něm můj druhý polštář, kterému se vyhnul a hodil ho po mně nazpět. "Za chvíli si běž dát snídani." Vzkázal mi a odešel z mého pokoje.
Tentokrát jsem vstala a unaveně šla do kuchyně, kde si připravím něco k snídani. Tiše jsem si vyndala jogurt z ledničky. "A kdo by tomu věřil... má sestra se konečně rozhodla vstát." Komentoval můj bratr, který byl očividně s někým na telefonu. "Y/N, pozdrav svojí rodinku." Proč po mě chce, abych někoho zdravila, i když jsou naše rodina. "Nazdar." Pozdravila jsem a odešla.
-OSAMU POV-
Odcházeli jsme z tréninku. Šli jsme já, Suna a Atsumu. Nevím kolikrát mám tomu idiotovi říkat, že v Česku mají jiný čas než u nás což znamená, že Y/ N spí, jenže on jí pořád musí zavolat.
Na jejím hlase šlo poznat, že je totálně mrtvá. Dopadlo to tak, že jsme se začali hádat, Suna nás natočil, vzal Atsumův mobil a popřál Y/N dobrou noc. "Dej mi ten mobil!" Zařval Atsumu na Sunu. "Jo, to jí za vás nemůžu popřát ani dobrou noc?" Podal mu mobil a my pokračovali v naší cestě.
"Myslím, že ty a Y/N si budete rozumět." Sdílel jsem s nimi můj názor. "Proč?" Kouknul se na mě nechápavě. "Protože jste docela tichý a máte stejný smysl pro humor plus to... Y/N si taky někdy natáčí ty videa jako ty." Vysvětlil jsem mu to, co jsem celou dobu myslel. "Je to možné." Uznal a rozloučil se Suna a odešel, protože jsme dorazili na místo, kde naše společná cesta končí.
