"Jau, to štípe." Postěžoval si Rin. "Však jsem ti říkala, že to bude štípat." Opakovala jsem znovu. "Už to bude?" Seděl na židli, mezitím co doufal, aby už bylo po všem. "Když budeš furt mluvit, potrvá to ještě déle." Oznámila jsem, soustředěná na postarání se o jeho rány.
Ucítila jsem hebký dotek na své tváří. Podívala jsem se Rinovi do očí. Jeho dotek mi byl příjemný. "Řekl ti někdy někdo, jak moc hezká jsi?" Obličej se mi lehce zbarvil do červena. "Teď už jo." Jeho obličej se postupně přiblížil, že byl pár centimetrů od toho mého. Přivřela jsem oči, on udělal to samé. Když už to vypadalo, že se políbíme.... "-Ehmmm." "Nerušíme vás při 'tom', že?" Dveře se otevřeli, stáli tam B/N s Hinou, my s Rinem jsme měli rudé obličeje, mezitím co se naši sourozenci snažili nevyprsknout smíchy. "Bohužel s tvojí sestrou zatím ani nechodím, zatím." Obrátil se Rintarou na mého bratra s jeho stupidním úšklebkem. "To máš holt blbý... jo, jinak nezapomeň, že máš už dneska něco domluveného, Y/N." Odešel s Hinou nahoru.
"No nic, už to máš obstaraný, tak běž... musím ještě k někomu zajít." Vyprovodila jsem ho ke dveřím. "Jo jo..." Stáli jsme tam v tichosti, on vypadal jako by si něco pořádně rozmýšlel. Pak už si jenom pamatuji, jak jsem ucítila měkké rty na těch mých. Začala jsem cítit divný ale zároveň příjemný pocit v břiše, který mě pomalu opustil. "Měj se." Zabouchl přede mnou dveře a nechal mne tam stát v šoku s rudým obličejem, jako bych byla rajče. "Uuuuu, neznám ho moc, takže na něho zrovna názor nemám, docela mě sere, ale jde vidět, že je to simp." Zapískal můj bratr, který to dost možná celé viděl. "Co ty víš o lásce? Plus to kdyby si chodil s Hinou, taky bych se ti do toho nesrala." Oplatila jsem mu jeho poznámku. "Stejně vás asi shipuju."
-Osamu POV-
Snažili jsme se s Atsumem přijít na to, jak vyřešit tenhle úkol z matematiky, Tsumu má bohužel jinou, protože je z jiné třídy. Naštěstí u nás má přespat Y/N, takže nám snad pomůže... snad. "To byla snad ta nejlehčí úloha, kterou jsme mohli dostat za úkol." "AAAAAAAAAAHH!!" Vykřikli jsme s mým dvojčetem (podle Y/N hůř, jak ta Isabella, na kterou si furt stěžuje, ani se nedivím). "Chceš nám způsobit infarkt?!" Civěli jsme na ni, jako na idiota, jelikož nám umírala smíchy na podlaze. "Přestaň se tam tlemit a pojď nám radši pomoct, prosím." Atsumu začal prosit. "Dobře, dobře. Už vstávám, aspoň mě nech se nadechnout." Vstala, přisunula si k nám židli a začala nám pomáhat, za což jí děkujeme.
"A co ty se Sunou?" Ptal se na tu samou otázku s tím, že nepřestane, dokud nedostane odpověď od Y/N. "...Y/NNNN." Pobrečel si, protože ho ignorovala. "Ježiš, nevím, co s náma teď je." Konečně odpověděla. Nebudu lhát, také mě to zajímalo, ale neseru se jí do života jako Tsumu. "A tím myslíš přesněji co?" Otázal jsem se tentokrát já. "Dneska se toho stalo hodně." "Vy jste píchali?" Mému dvojčeti přistál polštář na obličeji. "Ne." "Jauu, ale stejně... píchala jsi s někým?" Teď jsem to byl já, kdo hodil Atsumovi do obličeje polštář. "Jo." "S kým?!" Tahle odpověď mě docela zaujala. "Kecáš?" Tiskl jsem náš známý polštář Tsumovi na hlavu, ale ne moc aby mohl dýchat. "Samu, sundej ten zatracenej polštář!"
Y/N se tiše zasmála. Mám pocit, že vím, kam tohle vede. Sundal jsem ten polštář z hlavy mého bratra a odhodil ho tam, kde původně ležel. "No, povídej." Popohnal Tsumu Y/N. "S tvojí mámou." Z jejího obličeje v tu dobu nešla vyčíst jakákoli emoce. "To ne." Padl Tsumu dramaticky na zem. Proč musí být furt oba dva tak dramatičtí. "Jak jsi mohla?" Ukázal na ni a druhou ruku si položil na srdce. "Srdce máš na druhý straně, debile." Upozornil jsem ho. "Ono tomu nešlo odolat." Bránila se Y/N. "Však je to tvoje teta... a ještě k tomu... moje máma." Nastalo ticho. Oba dva se dívali tomu druhému do očí a nepamatuji si, že jsem je viděl mrkat. "...No a?" Připadám si, jako bych se díval na Turecké drama (vlastní zkušenost kvůli mé mámě💀.) "Huh?" Zírali na sebe. "Huh?" "Co to s váma kurva je?"
"Já mám hlad." Oznámila Y/N. "Tak si ho hlaď." Odpověděl Atsumu. "Myslíš můj monstrózní dick?" "Třeba." Tohle už je tu normální. "Samuu?" Zvedla se Y/N z postele, vím přesně, co ode mne chce. "Asi jinou možnost nemám, co?" Otočil jsem se od stolu a uviděl je přede mnou, jak se rozzářeně usmívají. "Ne, nemáš, děkuju." Řekli nastejno. "Pošuci." Odešel jsem do kuchyně a začal dělat jídlo, které si spolu často dáváme. (Něco si vymyslete).
"Dobrou chuť." Popřáli jsme si všichni u stolu. Mamka dnes ani dalších pár dnů doma není, protože odjela do lázní, jako dovolenou. "Y/N?" "No?' Odvrátila její zrak od jejího jídla, aby se podívala na Atsumuho. "Ty mi neřekneš co se mezi váma stalo, že ne?" Ujistil se. "Ne." "Tak se zeptám Suny." Spolkl jsem sousto jídla v mé puse a odpověděl. "Ten ti podle mě nic neřekne." Sdílel jsem svůj názor. "S tím souhlasím." Přidala se i Y/N.
"Půjdeme do bazénu?" Vychrlil Atsumu z ničeho nic. "Uvědomuješ si, že je 22:28 hodin?" Samu a já jsme na něho zírali, jako na debila... což trošku je, ale nevadí. "No a?"
Dopadlo to tak, že jsme všichni souhlasili a v jedenáct hodin večer se koupali v bazénu.
"Jestli se kvůli tvýmu blbýmu nápadu nachladím, je to tvoje chyba." Stříkali jsme po sobě vodu vodními pistolky. "Proč by ses měla nachladit?" Tohle nazývám otázka roku. "Protože je noc, je skoro zima a my jsme v bazénu." Vysvětlila jsem mu. "Ale tak budeš trochu nachlazená." Jenom nachlazení to asi nebude, protože mi dnes nebylo zrovna nejlépe.
-Time skip-
"Y/N, vstávej." Zatřásl se mnou unavený Osamu. "Nemáte náhodou ranní trénink, že bych si dospala?" Převalila jsem se na bok, otočená zády k němu. "Ne, odpadl nám." Vstala jsem udělala mou ranní rutinu a na cestu ze školy si vzala máslem namazaný toust se šunkou a sýrem. "Jsi v poho?" Položil mi Tsumu ruku na rameno, když si všiml mého normálně unaveného výrazu s bledou tváří a umírajícím výrazem. "Nevím." Do konverzace se připojilo i druhé dvojče. "Nechceš si zajít domů a vzít si volno od školy?" Navrhl mi Osamu potom, co mi přiložil ruku k čelu, aby zkontroloval, jestli nemám teplotu. "Volno by chtěl snad každý, ale nechci meškat hodiny." K tomu jsem si vzpomněla na ten incident s Rinem. Nevím, jestli tu pusu, kterou mi dal vážně myslel tak, že ke mně něco cítí, takže ho dost možná plánuji pár dní ignorovat, i když to je špatný nápad a je mi to docela líto.
———————————————-
Dneska dělám double update, jako náhradu za Tendou x Reader. V neděli vydám další, ale jen jednu. Potom znovu ve středu plánuji double update a konečná je příští neděli, snad. Nejsem si tím holt jistá, jelikož pojedu do Polska a nevím, jak budu stíhat. Mějte se hezky!!
