Známá crew/milion+ FF

12

Vzbudila jsem se v temné místnosti. Byla tady zima a hroznej smrad zatuchliny. Neznala jsem to tu takže jsem oběť někoho kdo si chce jen hrát. Po chvíli ze schodů sešel nějaký slizák, neznala jsem ho. Takže jsem měla pravdu, jsem oběť.
,, sledoval jsem tě " promluvil chraplavým hlasem ale stále stál ve stínu. Ani hlas mi nič neříkala.
,, super, to znamená že vás můžu zažalovat za porušení osobní svobody a újmě na zdraví jak psychické tak fyzické protože se tu nedá dýchat a mám ruce potečené od krve a vsadím se že můj obličej na tom není také nejlíp" zašklebila jsem se s pohledem na mé ruce.
,, kurvičko, nejdřív mi budeš sloužit. Nezažaluješ mě protože nevíš jak moje jméno tak jestli se odtud dostaneš živá. " vrazil mi do obličeje pěstí a šel pryč. Na chvíli jsem usnula nebo omdlela. Co já vím. Když jsem se vzbudila tak jsem slyšela
,, pa, měj se dobře v práci, miláčku" a následné zabouchnutí dveří. Hlas byl hodně vysoký takže dotyčného žena asi. Takže šel do práce to znamená že muselo být ráno. Po chvíli když jsem si byla jistá že vážně odešel jsem se rozhlédla kolem. Na druhé straně sklepa jsem něco uviděla. Teda asi to byl sklep, co jiného by to taky bylo, že? Když jsem zaostřila uviděla jsem regál. A za mnou byl druhý. V regálech byli různé marmelády, zavařeniny, zelenina převážně brambory a myslím že tu byli jen 2 demižóny vodky nebo slivovice. Všimla jsem si na regálu také můj vak a vypadal plně. Bože, ten blb to tady vážně nechal. Pousmála jsem se. Vsadím se že by mi někdo volal minimálně psal takže bude určitě vybitý. Po hodně dlouhý době kdy mě bolela z té židle prdel jsem slyšela otevřít dveře od toho sklepa. Když dotyčný sešel uviděla jsem asi toho chlapa manželku. Zarazila se a šla pomalu ke mě.
,, nebojte se, neublížím vám, vlastně nemám ani jak" hlesla jsem.
,, myslela jsem že skončil. Tehdá byla jen jedna ale očividně ne" hlesla taky. Snažila se mi rozvázat lano kterým jsem měla svázané ruce. Bohužel lano ani hnout. Byla to milá paní a měla příjemný hlas.
,, já půjdu jenom do kuchyně pro nůž, nejde mi to rozvázat" řekla smutným hlasem. Po chvíli se vrátila s nožem a lano po rozřezání sklouzlo z mých rukou.
,, strašně moc vám děkuju. Chtěla jsem vašeho manžela zažalovat ale vím že tím bych udělala problémy i vám a to nechci. Stačí že budete mít problém z toho že jsem utekla. Řeknete mi alespoň svoje jméno a vaše telefonní číslo? Můžeme někdy zajít na kávu. " utřela jsem si krev která mi tekla z hlavy.
,, jmenuju se Chardly [:Čardly:] číslo vám napíšu na papírek a můžeme si tykat? A jaké je vaše jméno" zeptala se se zájmem a úsměvem.
,, klidně si můžeme tykat, moje jméno je Bentley" řekla jsem s úsměvem a podala jí ruku když jsme vyšli že sklepa do domu. Ona si mě za ruku přitáhla do obětí. Číslo mi napsala na papírek a půjčila mi oblečení za což jsem jí byla strašně moc vděčná.

,, strašně moc děkuju. Číslo mám tak já ti někdy zavolám a vyrazíme na kafe nebo na piknik" usmála jsem se.
,, zavezu tě domů, přece nepůjdeš pěšky takhle a mě nezabije jít na čerstvý vzduch" usmála se a znovu mě objala. Dozvěděla jsem se že jí je jen 28
což je 11 let ode mě.

,, ještě jednou strašně moc děkuju Char, doufám že se ti kvůli mě nic nestane, nejspíš ještě tenhle týden ti zavolám o tom žádná" objala jsem ji pevně po chvíli když zastavila před bytem.
,, víš že jsem ti říkala že nemáš zač a snad ne, myslím že si nevšimne že jsem to byla já tak ahoj" objala mě pevně taky a já s dlouhým pa vyšla z auta. Odemkla jsem dveře od paneláku a následně od bytu. Dozvěděla jsem se že když jsme vyjížděli bylo půl 3. Takže teď mohly být tak 3 hodiny. Nik v bytě nebyl a já letěla napíchnout mobil na nabíječku. Protože, jak už jsem již dávno zmínila, byl vybitý. A také jsem měla pár zmeškaných hovorů. Malinko nechápu co chcou, vždyť oni neví o tom že mě manžel Char unesl. Ale asi byl Nik v bytě protože na zemi leželo jeho oblečení co měl včera a všiml si že tam nejsem tak mi začal volat. Volali mi prakticky všichni kdo včera byli ve studiu. Což byli Jakub, Nik, Koky, Daniel, Decky, Hasan ale i Viktor. Rozešla jsem se tedy do studia. 

Fajn, po cestě jsem se rozhodla i běžet. Už jsem jen kousek od vchodu. Fajn už jsem tady. Otevřu ty blbé dveře a utíkám hledat kluky. Takže nikdo v nahrávačce takže klasika jako vždy. Letěla jsem do místnosti kterou znám ze všech místností tady nejlíp a kde by měli být. Když jsem konečně byla kousek od zmíněné místnosti tak jsem zpomalila. 
,, I'm back" řekla jsem když jsem vešla zavřela za sebou dveře.
,, můžeš mi kurva říct do prdele kde jsi byla" skoro zakřičel Kuba.
,, víš, když mě včera tvůj nejlepší kamarád nechal jít domů a doslovně se na mě vysral, jsem to brala vážně a sama jsem se vydala domů. Jenže mě přepadl jeden debil. Kdyby mě nenašla jeho manželka teď už moje kamarádka, tak tam ležím doteď a mohla bych tam být třeba znásilněná, nebo mrtvá" můj hlas nabíral větší a větší hlasitosti. Sedla jsem si na sedačku a vytáhla mobil.
,, promiň Ben, my nevěděli, nevědili jsme že se ti tohle stalo, báli jsme se o tebe" podíval se na mě omluvným pohledem ovšem znovu jen Kuba. Dominik o mě nezavadil ani pohledem.