ZASE TADY (SMTV)

16. znovu v IKEA

Prosím až dočtete kapitolu, přečtěte si i info o tom že nebudu moc aktivní. Teda jen když budete chtít, nutit vás do toho nebudu.🥰
################################

~Maty~
S Luckou jsme hned ráno jeli zase do IKEI nakupovat nábytek Fílovi do pokoje. Vzal jsem si i go pro, jelikož jsem youtuber tak proč nenatočil video jak nakupujeme nábytek v IKEA.

Dodávku jsme zaparkovali na parkovišti a šli jsme do IKEI. No ale to bych nebyl já, kdybych něco nezapomněl. Jasně zapoměl jsem to go pro🤦 a na mobil se mi to točit nechtělo.
M: já jsem debil
L: co se děje
M: já si v autě zapoměl to go pro
L: tak se pro něj vrať, já tu počkám
M: to už je jedno, za prví se mi už nechce vracet a za druhý si to tu s tebou chci užít, i když doufám že za pár měsíců budeme zase kupovat nábytek do toho druhého pokoje.
L: to je taky možný, ale teď jsme tu aby jsme vybrali nábytek do pokoje Filipa.
M: a můžeme vzít plyšáky 😅🥺
L: jak malý dítě 🤣, jo může nejake vzít ale jsou až na konci prvního patra.
M: a nemůže jít obráceně?
L: ne! Jdeme, vem papírek na zapisování a tužku, Tec tužek vem víc 😅
M: proč víc?
L: ty chceš plyšáky já chci ty tužky.
M: ach jo🤣
L: víš co, já to vezmu radši sama.

~Lucka~
Šla jsem vzít nějaký ten papírek a asi osm tužek, stejně po cestě vezmu další 🤣🤣. No co, jsou zdarma a nikdo neřekl že si je nemůžu brát.

U stojánku s papírkem jsem vše vzala a šla zpátky za Matym. U něj stali nějací kluci, takže fanoušci. Přišla jsem k nim a pozdravila je.
L: ahoj kluci
K1,K2: dobrý den
K2: Matteme to je tvoje holka?
M: možná
L: jaký možná?
M: si dělám srandu, jasně že je to moje holka
K1: já mám pocit že už jsem tě někde viděl, nebo mi někoho připomínáš
O kurva, doufám ze neřekne že mu připomínám Lunu.

K1: už vím, nebyla jsi 4 roky zpátky na Geek campu?
L: byla
K1: ja jsem byl s tebou v týmu
L: jojo, už si vzpomínám, Petr že?
K1: jj
K2: už musíme jít. Ahoj Matteme a mattemovo Holko
K1: ahoj Matteme a Lucko
L,M: ahoj kluci

M: on tě normálně balil
L: prosimtě vždyť mu je tak 14, je o 6 let mladší než já.
M: ale i tak tě může balit, a to se mi nelíbí
L: ty žárlíš
M: ne
L: to teda jo, a ještě ke všemu na nějakého 14i letého kluka
M: já nežárlim
L: ale jo, žárlíš
M: dobře no, tak možná trochu
L: vždyť jo, já nemyslela hodně ale trošičku žárlíš
M: už jsem řekl že trošičku jo
L: tohle jsem chtěla slyšet, ty jsi před tím řekl možná.
M: ja se jednoho krásného dne z tebe zblázním 😅
L: a já zas z tebe😅. Jdem nakupovat pojď.
M: jupí jde se nakupovat.
L: ty se dneska těšíš?
M: a proč by ne?
L: já jen že si včera říkal jak si po tom nakupování unavenej.
M: ale to bylo včera 😅
L: tak to jo 😅

S Matym jsem procházeli části s koupelnami a věcmi do do koupelen. Tam nás potkali další fanoušci. I s nimi se Maty vyfotil a mohli jsme jít dál do části různých skříní, komod a jiných úložných prostorů. Tam jsme si zapsali jednu skříň, a takovou dá se říct kostku (ty co Mattema sledují, tak asi vědí. Je to taková ta "skříňka" co má za sebou).

Vybrali jsme mu i psací stůl, vím že jde do školy az za nějaký čas ale tak to nevadí. Postel jsme mu taky nějakou vybrali (takovou tu vysouvací), další nějaké skříňky a poličky. Zastavili jsme se taky u plyšáků a samozřejmě Maty musel nějakého vzít. Vzal velkého i malého ledního medvěda 🤦.

Jakože košík jsme měli skoro prázdný, byly tam jen ti plyšáci a ještě jsem tam pak dala nějaké svíčky a umělé kytky, aby to bylo ve Fílovo pokoji hezčí.

Ve "skladu" jsme jako první vzali postel a dalo by se říct noční stolek. To jsme odvezli do auta naložili a šli pro zbytek věci.

Teď jsme vzali velkou skříň a poličky. Zase jsme to odvezli do auta a šli pro pá posledních věcí.

Byla to ta "kostka" a psací stůl. Udělali jsme zase to samé a mohl jsme jet do dalšího obchodu koupit sedací pytel.

~Áňa~
Je asi čas oběda a Domča tu je pořád se mnou. Byli jsme i za Amálkou. Poprvé jsem ji slyšela brečet 🥺. Bylo to hrozně cute. Už se fakt těším až si jí odvezeme domů. Doktor říkal že začíná přibírat, a to jsme tu jen jeden den.

Dnes by měli přijít mamka, taťka a Sára (moje sestra). Upřímně se na ně moc netěším. Netěším se na ty lítostivé pohledy. Jakože ségra bude asi v poho, u ní ten pohled nečekám, ale mamka s taťkou 🙄.

D: jsi v pohodě
A: jo, jen jsem přemýšlela
D: tak ty umíš přemýšlet 🤣
A: představ si že jo😅. Tohle jsi ty, takhle usměvavého tě znám, do takhle usměvavého kluka jsem se zamilovala a ne do toho mrzouta co se pomalu nesměje a nemyslí pozitivně.
D: slibuji že se budu snažit být takový jako dřív, sice to bude těžší ale po tom co doktor řekl že Amálka začíná přibírat, tak se mi zase vrátilo to pozitivní myšlení.
A: to jsem ráda, vím že je to teď složitější.

~Domča~
Snažím se být pozitivní, už kvůli Áně. Jsem rád že ji za dva dny pustí domů a doufám že Amálku taky, začíná už přibírat a možná i růst. Ale počítám s tím že si ji domů odvezeme minimálně za dva měsíce.

Jak tak nad tím přemýšlím, tak to co se stalo za posledních 24 hodin je asi to nejhorší co mě v životě kdy potkalo.
-----------------------------------------------------------
K. O. N. E. C.

Další kapitola je u konce.

################################
INFO:

Předem se chci omluvit kdyby teď nevycházely kapitoly tak často. Jelikož od příštího týdne začnu chodit do školy a nebude se to střídat s distanční výukou, tak toho teď budu mít trochu víc a hlavně si nechci nějak zhoršit známky.
A taky proto, že už mám tréningy na kroužku a tak budu většinou unavená tak že budu ráda že si lehni do postele. Samozřejmě jen dočasně, nejdřív si ale budu muset zvyknout na to že zase budu sportovat.

A jestli budou takový vedra jako včera a dnes, tak to fakt dávat nebudu. Jelikož budu věčně až do večera venku a pak padnu únavou do postele😅.

Děkuji za pochopení ♥️
################################

Jinak na další kapitole se už pracuje a omlouvám se že tam teď je hodně jen Lucka a Mattem ale nenapadá mě co psát k ostatním.