Tábor Zla •(𝘥𝘰𝘬𝘰𝘯𝘤̌𝘦𝘯𝘰)•

|13|. Další Pád..

Když kluci odešli já si šla lehnout a usnula jako by mě do vody hodili Míša ta nevím jestli usla hned po mě nebo dřív protože jsem byla fakt mrtvá..
~
Zdál se mi hrozný sen po kterém jsem vykřikla ze spaní..
Posadila jsem se a vzbudila Míšu abych ji to mohla říct..
~
Míšo prosím vzbuď se..
*(házela jsem sní)*
~
Co potřebuješ?
*(zívla si Míša)*
~
Mě se zdál hroznej sen a já se bojím hrozně moc..
*(vykřikla jsem)*
~
Povykládej mi o něm prosím..
*(řekla Míša a posadila se)*
~
Dobře..
*(vypadlo se mě)*
~
V tom snu jsem byla já ty a Tom jenže pak se začalo něco podivnýho dít a my zemřeli no co ti budu povídat prostě děs a hrůza jsem myslela že se asi počůrám strachy..
~
Klid byl to jenom sen..
*(zívla Míša)*
~
No ale i tak je to divný..
*(řekla jsem)*
~
To jo
*(dodala)*
~
Když jsem se podívala na telefon bylo 8 hodin a sluníčko nás vítalo dokud nepřišel k nám Jakub a nevzal nám náladu...
~
Najednou někdo zaklepal
*(Ťuk Ťuk)*
~
Už jdu chvíli
*(odemykala jsem)*
~
Pomoc prosím Dominik zmizel!
*(Vypadlo s Jakuba který plakal)*
~
Cože?! Co jsi to řekl?!
*(vykřikla Míša)*
~
Není tam je to stejný případ jako u Dejana protože nic jsem neslyšel ani neviděl to samý jako Šája.. Navíc na jeho posteli je krev a pokud vím tak u Dejana byla taky podle toho co mi říkala Šája..
*(Vykoktal ze sebe Jakub)*
~
No tak to je velmi v háji..
*(vypadlo se mě)*
~
To NE jenom to NE prosím!
*(rozbrečela se Míša)*
~
Neplakej budeme když tak spolu..
*(řekl Jakub a obejmul ji)*
~
Tak dost pojďte musíme to nahlásit vedoucím nebude to příjemný ale tak co..
~
Míša s Jakubem přikývli já si vzala mikinu na sebe a vyrazili jsme cestou jsem měla úplně stáhlej žaludek to jsou už dva lidi co jsou v háji..
~
Jakube ty dojdi pro svý vedoucí a my zajdeme s Míšou pro ty svý dobře?
*(řekla jsem)*
~
Dobře
*(kývl jakub)*
~
Chudák ten je úplně bez nálady upřímně ho chápu s Dominikem se zná hodně dlouho a teď takovýhle pád na zem..
~
Kluci otevřte nám prosím..
*(klepala Míša na kluky)*
~
M. Dobrý ráno
*(otevřel Marek)*
~
Moc dobrý není teda..
*(dala jsem hlavu dolů)*
~
R. Co se stalo Natal?
*(vykoukl Ríša)*
~
Dominik je fuč!
*(křikla Míša)*
~
M. No to snad ne to je tento týden už 2 člověk..
*(cukl sebou Marek)*
~
Myslím že to začíná bejt fakt nebezpečný tady a my ani nemůžeme jet domů..
*(povzdychla jsem)*
~
R. Jdeme se zase podívat
*(řekl Richard a vyšli jsme)*
~
Cestou na Dominikovou chatku jsem koutkem oka sledovala Míšu která myslela která že se každou chvíli zhroutí asi má Nika víc než ráda..
~
U chatky byli do chvíle všichni.. A nás děti poslali na snídani stejně kdyby tak nás zase informoval Jakub protože tam musel zůstat.
~
Na snídani byli párky v rohlíku moc ale jsme s Míšou nejedli protože to ani nešlo..
~
Tak už jsme to taky slyšeli
*(přišel za námi Tom)*
~
Je to teda pravda?
*(dodal Dejv)*
~
V tu chvíli přišla i Šája
~
Mrzí mě to že se to děje..
*(odpověděla)*
~
To myslím že bude ještě horší..
*(povzdychla jsem)*
~
A ano je to pravda..
*(vyšlo tiše s míši)*
~
Jdeme se tam podívat na tu chatku prosím?
*(vyšlo s Dejva)*
~
Ti úplně ťupe ne? Teď tam to vyšetřují asi těžko..
*(rozzlobila se Míša)*
~
Promiň ale koukej
*(Dejv ukázal prstem)*
~
Všichni se vrátili...
~
Než jsem stihla cokoliv říct předběhl mě Martin :
~
Táborníci jelikož se za jeden týden stratili už dva lidi musíme proto opatření spřísnit..
~
Už se nebude spát po dvou na chatkách ale všichni v jedný místnosti i s vedoucími to znamená že si zbalíte věci a půjdete bydlet sem do klubovny kde budeme večer i spát to znamená že :
*(vytáhl papír začal číst jména)*
~
Natka - Tom - Míša - Dejv - Jakub a Šája to jsou poslední děti co jsou zde a proto spíte od dneška všichni spolu v jedný místnosti..
~
Je mi líto ale víc dělat nemůžeme po Dominikovi pátráme jenže bez úspěchu zatím..
*(Martin odešel)*
~
Tak jste slyšeli sami.. Jsme na tom tak zle že musíme spát jako jeden team všichni pospolu..
~
No nic já se jdu zabalit a pak se na vás budu těšit.
*(usmála se Šája)*
~
My taky uvidíme se na obědě.
*(řekla jsem a Šája kývla)*
~
Každý si pak šel svojí cestou balit si věci a nám s Míšou to trvalo o to dýl protože máme oblečení až až..
~
*(O 30 min později)*
~
Dobalovali jsme poslední věci když v tom nám do chatky přišli kluci aby nám pomohli :
~
M. Pat a Mat v akci vidíš to?
*(zasmál se Marek)*
~
R. Jo počkej Natal pomůžu ti s balením
*(řekl Richard)*
~
S klukama to šlo mnohem lépe Míši pomohl Marek a mě zase Richard do hodiny jsme měli kufry zbalený a chatku uklizenou.
~
Tak můžeme jít na oběd?
*(zeptala se Míša)*
~
Asi jo můžeme kluci?
*(zeptala jsem se)*
~
R. Jo už bude běžte my s Markem vám vemem kufry do klubovny už a pak se setkáme na obědě dobře?
~
Jo jo děkujeme
*(řekli jsme s Míšou)*
~
Cestou na oběd mě úplně bolely nohy a ruce s toho balení jenže my nemůžeme lenošit..
~
Na oběd jsme měli řízky tyvole zase nás chtějí vykrmit asi nebo nevím ale je to mňamózní..
~
Při obědě jsme všichni seděli u jednoho stolu :
~
Tedy Já,Míša,Tom,Dejv,Kuba,Šája
~
Hele lidi já bych vám potřebovala něco říct hlavně vám Kubi a Šájo
~
Po obědě prosím přijďte do klubovny musíme vám něco říct..
*(vypadlo se mě)*
~
Dobře přijdeme
*(dořekli a já se vydala ven)*
~
Za mnou přiběhl Tom
~
Co jim chceš říct?
*(zeptal se nejistě)*
~
Chci jim říct všechno o těch viteálech o těch Živlech a o Andy..
*(povzdychla jsem)*
~
Dobře pomůžeme ti
*(usmál se)*
~
Děkuju
*(objala jsem ho)*
~
*(O 15 min později)*
~
Vrátila jsem se do klubovny kde už byli všichni a tak jsem spustila :
~
Víte my 4 jaksi jsme rozluštili hodně zapeklitou věc
*(Koukla jsem na ně)*
~
Cca jsem to tam říkala asi 10 minut a ještě odpovídala na otázky..
~
Vy už to víte kdo je malá Andy co jsou to ty živly a vítaly takže sem to nebudu psát..
~
Páni vy jste hodně dobří..
*(vypadlo se Šáji)*
~
Hodně dobří..
*(Dodal Jakub)*
~
Takže teď je na vás aby jste šli do toho s námi aby nás bylo víc a mohli se bránit tvoje myšlení Šájo se bude hodit a Jakube ty máš dobré rozhodnutí takže jdete do toho prosím?
*(natáhla jsem ruku a usmála se)*
~
Podali mi ruku všichni spolu jsme udělali věž a odrazili ruce.
~
Teď jsme jeden team!
*(vykřikla jsem)*
~
To ano
*(dodala Šája)*
~
Takže teďka máš Jakube úkol..
*(Řekla Míša)*
~
Jaký??
*(zeptal se nechápavě)*
~
Musíš jít na chatku a vzít kousek prostěradla Dominika na kterém spal a nejlépe kdyby tam byla jeho krev díky
*(usmála jsem se)*
~
Tak proto si to chtěla po mě
*(řekla Šája a já přikývla)*
~
No dobře sraz bude tady za 10 minut dobře?
~
Jess
~
Tak zatím
~
Ahoj
~
*(Jakub odešel)*
~
Do chvíle tu ale byl a nesl to divíte se? on je sportovec normálně.
(zasmála jsem se moji myšlence)
~
Tak můžeme jít?
*(zeptal se Jakub)*
~
Chcete?
*(zeptala jsem se)*
~
Jasně že jo
*(vyhrkla Šája)*
~
Dobře jdeme pojďte prosím zamnou zavedla jsem je ke kadidlu kde si opět promluvíme s Andy o dalších krocích ona jediná ví co a jak bez ní bychom byli tak méně v prdeli..
~
Fuha tady jsem ještě nikdy nebyla
*(řekla Šája)*
~
No jo všechno jednou poprvé
*(vypadlo s Toma)*
~
A kdo to udělá?
*(zeptal se Jakub)*
~
Někdo kdo stím už má skušenosti takže míšo předávám ti to vím že Dominik je tvůj kamarád.
*(podala jsem kus prostěradla)*
~
Můj ale taky..
*(odfrkl Jakub)*
~
My víme ale ty jsi tu dneska s náma poprvé musíš se koukat jak to tu chodí chápeš ne?
*(vypadlo s Dejva)*
~
No jo tak už něco dělejte prosím..
*(řekla Šája)*
~
Míšo pojď do toho..
*(poplácala jsem ji po rameni)*
~
Míša šla ke kadidlu napustila vodu a do ní hodila kus Dominikova prostěradla voda se začala černit a Míša položila hlavu dovnitř..
~
*(Vyprávění s pohledu 2 osob)*
~
M. Když jsem se převtělila do jinýho světa seděla malá Andy na starých mohutných schodech a plakala..
~
A. Vím proč si tady..
~
M. Vážně ?
~
A. Pán zla mi unesl bráchu a tebe vyslali aby jsi zjistila co máte dělat dál..
~
M. Přesně tak chceme pomoct Dominikovi a Dejanovi to jsou první oběti tohoto týdne...
~
A. Vím prosím následuj mě.
~
M. Šla jsem za Andy která mě táhla někde k velkému svahu já mám celkově strach s výšek takže to byl pro mě celkem oříšek se nedívat dolů..
~
A. Vidíš tohle?
~
M. Vidím je to naše astronomická věž v našem Campu je to tak?
~
A. Přesně tak když jsem chodila na tenhle tábor jako ty líbil se mi tady jeden kluk ten kluk se mi tak líbil že jsem se sním vždycky pusinkovala právě na astronomický věži a proto jsem tam někde v podlaze uložila tajný spis..
~
M. Aha a naším úkolem je ho najít že?
~
A. Výborně ale pozor není to leda jaký spis nebo kniha v tom spisu jsou podepsání lidé kteří umí patronovo zaklínadlo..
~
M. Aha a jak to poznáme?
~
A. Ještě když byli menší podepsali se na tom spisu vlastní krvi..
~
M. To zní šíleně.
~
A. Taky že jo tak tedy vážím úkolem je ten spis najít a jak ho najděte nalistujte si stranu 5 .
~
M. Dobře.
~
A. Pak ten spis vemte a spalte ho v ohni na popel !
~
M. Dobře Andy moc děkuju
~
A. Nemáš zač prosím vrať mi brášku..
~
M.budu se snažit neboj zatím ahoj a promiň za vyrušení..
~
A. Jsem ráda za společnost..
Měj se hezky.
~
*(Realita)*
~
Míšo si v pohodě?
*(chytl ji jakub)*
~
Jo jsem jenom je toho na mě moc..
*(sedla si)*
~
Dejte mi někdo napít prosím..
*(vykoktala se)*
~
Tady máš..
~
Děkuju Šáji
*(usmála se Míša)*
~
Míša začla vyprávět :
~
Máme někde v astronomický věži najít nějaký spis takže nejspíš papírový pak máme nalistovat stranu číslo 5 a pak ten spis máme hodit do ohně a nechat spálit na popel..
~
No to zní jako šílenost ale jdeme do toho ne?
*(zeptala sem se)*
~
Samozřejmě
*(kývli jsme)*
~
Šli jsme k sobě všichni a objali se
~
Pak už jsme šli na večeři která byla nic moc a pak nás čekali strašidelný příběhy kde jsme se všichni celkem hodně dost nasmály
~
A takhle končí další člověk který byl unesen pánem zla

~
Co myslíš? Zvládnou to ostatní táborníci nebo přijde další rána to se dozvíš příště!
~
A pamatuj ! 😈
~

~