Ač lidí zapomínají dveře zavírat,
tys je zavřela a důkladně.
Vzpomínky nechalas umírat,
zmizela jsi záhadně.
A přitom nebylo tam nic,
žádná předzvěst, co se bude dít,
žádný varovný řev zvěře, co se chystá bít.
A teď jsi
kdesi.
V dálce za horami, za linií obzoru
je země přátel, jenže těch ztracených.
A ty sis koupila vlakový lístek a za zvuku motoru
jsi mě nechala stát na schodech kamenných.
Ani mávnutí kapesníčkem na rozloučenou,
ani hubičku jsi vzduchem neposlala,
jen mě jsi nechala slzami zmáčenou
a všechno sis s sebou vzala.
ČTEŠ
Pod lampou kvete poezie
PoesíaSvé nejlepší skvosty básník tají V šuplíku se u něj ukrývají . . . . . Sbírka mých básní. 🤗❤️🙃
